Karel Čapek: Válka s mloky - rozbor díla

Téma:

Varování před lidskou chamtivostí, kolonialismem, fašismem a zneužitím techniky/přírody, které vede k zániku civilizace.

Motivy:

• mloci (Andrias Scheuchzeri) – levná pracovní síla
• kapitalismus a byznys
• rasismus a fašismus
• zánik lidstva
• média a manipulace
• věda (zneužitá)

Prostor děje:

Celý svět (Tichomoří, Praha, Atlantik, Evropa).

Čas děje:

Neurčitá budoucnost (od 20. let 20. století do katastrofy).

Kompozice:

Tři knihy - 1. Andrias Scheuchzeri (objevení mloků), 2. Po stupních civilizace (rozvoj obchodu s mloky, forma novinových výstřižků), 3. Válka s mloky (konflikt). Román-fejeton, koláž.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Antiutopický (dystopický) román, sci-fi, satira

Postavy:

• Kapitán J. van Toch (Vantoch) – Český námořník; objevitel mloků; dobrák, který chce mloky využít k lovu perel a na oplátku je chrání před žraloky; nevědomky spustí katastrofu.
• G. H. Bondy – Průmyslník, finančník; koupí Vantochův nápad a přemění ho v obrovský byznys (Salamander Syndicate); symbolizuje bezohledný kapitalismus.
• Pan Povondra – Vrátný u Bondyho; sbírá výstřižky o mlocích; cítí hrdost, že byl 'u toho', když to začalo, nakonec cítí vinu za zkázu světa.
• Chief Salamander – Vůdce mloků (možná člověk?); diktátor, který mluví přes rádio a klade lidstvu ultimáta (požaduje pevninu, aby ji mohl rozbourat pro moře).

Vypravěč:

Er-forma (objektivní, reportážní), střídání stylů.

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávění, Publicistický styl (fiktivní novinové články, protokoly), Vědecký styl.

Typy promluv:

• Novinové články – Román je prokládán fiktivními dokumenty.
• Dialogy – Obchodní jednání, filozofické debaty.
• Monology mloků – Vysílání Chiefa Salamandra.

Obsah:

Román začíná v Tichomoří, kde kapitán van Toch objeví v zátoce Devil’s Bay podivné, inteligentní obojživelníky (mloky). Zjistí, že jsou učenliví a dokáží lovit perly. Uzavře s nimi dohodu: on jim dá nože na obranu proti žralokům, oni jemu perly.

Kapitán se spojí s průmyslníkem Bondym. Po smrti van Tocha se z lovu perel stane globální byznys s pracovní silou. Mloci se množí, jsou levní a pracovití. Lidstvo je začne využívat ke stavbě podvodních děl, hrází a k rozšiřování pevnin. Jsou jim dodávány výbušniny a zbraně. Vzniká mlokální problém – vědci debatují o jejich duši, školy je učí mluvit, vznikají politické strany pro a proti mlokům.

Mloci se postupně civilizují, přebírají lidské nešvary a stávají se mocnou silou. Jejich počet převýší počet lidí. Potřebují více životního prostoru – mělčin. Pod vedením diktátora Chiefa Salamandra začnou systematicky bourat pevniny, aby vytvořili nové moře.

Lidé jsou proti nim bezmocní, protože jsou na mlocích ekonomicky závislí. Státy s mloky dokonce obchodují a dodávají jim trhaviny, kterými mloci ničí jejich vlastní pobřeží. Dochází k postupnému potápění kontinentů (Evropa se mění v souostroví).

V poslední kapitole autor (samotný Čapek) vede dialog se svým svědomím. Přemýšlí, jak to dopadne. Vidí zkázu lidstva, ale nakonec dospěje k ironickému závěru: mloci se nakonec sami zničí, protože se stanou lidmi – začnou spolu válčit, rozdělí se na národy a zničí se sami vlastními válkami (inspirace historií lidstva).

Jazykové prostředky:

• Mystifikace – Čapek dokonale napodobuje žurnalistický a vědecký jazyk.
• Satira a ironie – Zesměšnění politiky, vědy, Hollywoodu, fašistických teorií.
• Polyglozie – Použití mnoha jazyků (angličtina, němčina, francouzština, zkomolená mluva mloků).
• Mluva mloků – Šišlání, gramaticky nesprávná řeč, která se postupně stává kultivovanou.

Tropy a figury:

• Alegorie – Mloci jako dav, levná pracovní síla, nebo nacisté (rozpínavost).
• Hyperbola – Absurdní rozměry mlokálního byznysu.
• Ironie – Lidstvo vyzbrojí mloky, kteří pak zbraně použijí proti lidem.

Karel Čapek

Karel Čapek (1890–1938). Román vyšel v roce 1936. Reaguje na nástup nacismu v Německu (Chief Salamander připomíná Hitlera) a na selhání demokracií.

Další autorova díla:

• Krakatit
• R.U.R.
• Bílá nemoc

Literární kontext:

Dílo je vrcholem Čapkovy varovné tvorby. Je to jeden z prvních postmoderních románů díky formě koláže.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský