Oslava cirkusového umění, poctivé práce, píle a mezinárodní sounáležitosti lidí od cirkusu.
Evropa (převážně Německo – Hamburk, ale i Rakousko-Uhersko, Praha) a později New York.
Druhá polovina 19. století až počátek 20. století (cca 1860–1920).
Chronologická, rozsáhlá (román-řeka). Sleduje osudy Václava Karase od dětství až po dospělost, kdy přebírá vedení podniku.
Epika
Román (generační, cirkusový)
Er-forma (vševědoucí vypravěč).
Vyprávěcí (líčení osudů Vaška a cirkusu), Popisný (velmi detailní a barvité popisy cirkusového prostředí, tréninků, vystoupení, zvířat, života v maringotkách).
Román sleduje osudy Václava Karase, syna jihočeského zedníka Antonína. Po smrti matky odchází Antonín s malým Vaškem za prací do Německa, do Hamburku. Zde se dostanou do kontaktu s cirkusem Humberto. Antonín je přijat jako pomocný dělník a Vašek, fascinovaný světem manéže, začíná u cirkusu jako lepič plakátů a pomocník.
Díky své píli, houževnatosti a mimořádnému pohybovému nadání se Vašek postupně učí všem cirkusovým dovednostem. Projde výcvikem u krotitele Gaetana, kde se naučí pracovat se šelmami, stane se vynikajícím akrobatem a především mistrným krasojezdcem na koni. Postupně se vypracuje z pomocníka na hvězdu manéže, obdivovaného artistu, který vystupuje pod jménem Vašátko. Získá si respekt ředitele Carla Humberta a lásku jeho dcery Helen.
Cirkus zažívá zlaté časy, cestuje po celé Evropě a je oslavován jako jeden z nejlepších. Vašek si bere Helenu a po smrti starého pana Humberta přebírá vedení podniku. Stává se z něj ředitel Václav Humberto.
Doba se však mění. Na přelomu století začíná tradiční cirkus s velkými stany a drezurou zvířat ztrácet na popularitě. Konkurencí se stávají moderní varieté a kabarety. Václav Humberto musí čelit krizi. Aby podnik zachránil, rozhodne se pro radikální krok: rozpustí cirkusový stan a v Praze založí velké, luxusní varieté Humberto. Varieté slaví obrovský úspěch.
Román končí v době, kdy zestárlý ředitel Václav Humberto sleduje vystoupení své vnučky, která pokračuje v rodinné tradici. Dílo je především oslavou tvrdé práce, odhodlání a mezinárodní pospolitosti cirkusových umělců, kde nezáleží na národnosti, ale pouze na talentu a dřině.
Eduard Bass (1888–1946), vlastním jménem Eduard Schmidt, byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec a kabaretiér. Byl výraznou osobností kulturního života první republiky. Působil jako ředitel kabaretu Červená sedma a později jako šéfredaktor Lidových novin. Jeho tvorba je optimistická, humorná a oslavuje českou podnikavost a talent. 'Cirkus Humberto' (1941) je jeho nejrozsáhlejším a nejslavnějším dílem. Napsal ho v době německé okupace s cílem posílit národní sebevědomí oslavou češství, které se dokáže prosadit ve světě díky píli a talentu.
Román 'Cirkus Humberto' byl vydán v roce 1941, tedy v období Protektorátu Čechy a Morava. Patří do české literatury s tématem národního obrození (v širším smyslu). V těžké době okupace mělo dílo obrovský význam pro posílení národního ducha. Oslavovalo češství, pracovitost a talent (ztělesněné ve Vaškovi Karasovi), které se dokáží prosadit v mezinárodní konkurenci. Ačkoliv se děj odehrává v 19. století, jeho poselství bylo jasně aktuální. Jde o vrcholné dílo tzv. demokratického proudu české meziválečné literatury (ač vydáno již za války). Bass zde zúročil svou lásku ke kabaretu a světu artistů.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců