Karel Čapek: Matka - rozbor díla

Téma:

Konflikt mezi mateřskou láskou (snaha chránit život) a mužským principem (povinnost, hrdinství, oběť pro vyšší cíle) na pozadí blížící se války.

Motivy:

• válka a mír
• mateřská láska vs. mužská povinnost
• rozhovory s mrtvými
• oběť
• fanatismus vs. humanismus
• puška (symbol smrti i obrany)

Prostor děje:

Pokoj v domě Matky (celá hra se odehrává v jedné místnosti).

Čas děje:

Neurčitá současnost (paralela ke španělské občanské válce a nástupu fašismu, konec 30. let).

Kompozice:

Drama o třech dějstvích. Chronologický děj.

Literární druh:

Drama

Literární žánr:

Protiválečné drama

Postavy:

• Matka (Dolores) – Ústřední postava; ztratila muže a čtyři syny; symbolizuje ochranu života, prostý rozum a odpor k velkým myšlenkám, které zabíjejí; zoufale brání posledního syna Toniho.
• Otec (Richard) – Mrtvý (vystupuje jako duch/představa); voják, padl v koloniální válce kvůli cti; pro Matku je symbolem nesmyslného mužského hrdinství.
• Ondra – Syn, lékař; zemřel v tropech při výzkumu žluté zimnice (oběť vědě).
• Jiří – Syn, letec; zemřel při pokusu o rekord (oběť pokroku/výšce).
• Petr a Kornel – Dvojčata; stojí na opačných stranách občanské války (jeden radikál, druhý konzervativec); oba padnou v bratrovražedném boji (oběť ideologii).
• Toni – Nejmladší syn; citlivý, píše básně; Matka ho chce uchránit, ale on touží jít bojovat jako jeho bratři.

Vypravěč:

Chybí (drama).

Vyprávěcí způsoby:

Dialogy (s živými i mrtvými), Monology.

Typy promluv:

• Rozhovory s mrtvými – Specifikum hry; mrtví členové rodiny vstupují do pokoje a baví se s Matkou jako by žili, ona je jediná, kdo je vidí.
• Hlas z amplionu – Zprávy o válce, které posouvají děj.

Obsah:

Hra se odehrává v pokoji Matky, která již ztratila manžela (padl ve válce) a postupně přichází i o své syny. Její muž a synové k ní přicházejí jako duchové (projekce jejích vzpomínek) a diskutují s ní. Snaží se obhájit své smrti: Otec mluví o cti a povinnosti, Ondra o vědě, Jiří o pokroku a létání. Matka jim oponuje prostou logikou života – k čemu jsou velké ideje, když je člověk mrtvý?

Petr a Kornel, dvojčata, se zapojí do občanské války v zemi, každý na jiné straně barikády. Oba padnou. Matka zůstává sama s nejmladším Tonim. Země je napadena agresivním nepřítelem (alegorie nacistického Německa). Vypukne válka. Všichni muži jdou na frontu.

Mrtví synové i otec naléhají na Matku, aby pustila i Toniho (Pusť ho, Matko!). Matka se zuřivě brání. Chce zachránit alespoň jedno dítě. Argumentuje, že už obětovala dost. Toni sám chce jít, stydí se zůstat doma, když jeho vrstevníci bojují. Matka ho však drží doma a schovává jeho výstroj.

Zlom nastává v samém závěru. Z rádia (amplionu) se ozývá hlášení o krutostech nepřítele. Nepřátelská letadla bombardují město, školy a nemocnice. Hlasatel oznamuje, že byla zasažena dětská nemocnice a umírají malé děti.

V tu chvíli se v Matce něco zlomí. Její mateřský instinkt chránit život se změní v odhodlání bojovat proti těm, kteří životy vraždí (zabíjejí děti). Vezme pušku po manželovi a podá ji Tonimu se slovy: Jdi!. Tímto gestem přijímá nutnost boje proti absolutnímu zlu, i za cenu ztráty posledního syna.

Jazykové prostředky:

• {"Kontrast – Ženský jazyk (cit, konkrétní život) vs. Mužský jazyk (abstraktní pojmy"=>"čest, vlast, sláva, rekord)."}
• Gradace – Postupné umírání synů a zvyšující se tlak na Matku.
• Symbolika – Zbraně na stěnách, otcova uniforma.

Tropy a figury:

• Personifikace – Smrt je přítomna v podobě mrtvých synů.
• Symbol – Puška, kterou Matka dává Tonimu (zvrat v postoji).
• {"Řečnické otázky – Matčiny výčitky mrtvým"=>"K čemu to bylo?"}

Karel Čapek

Karel Čapek (1890–1938). Hru napsal v roce 1938 jako reakci na občanskou válku ve Španělsku a hrozbu fašismu. Je to jeho poslední dokončené drama. Čapek zde řeší své vnitřní dilema - jako humanista nenávidí válku, ale chápe nutnost obrany proti zlu.

Další autorova díla:

• Bílá nemoc
• R.U.R.

Literární kontext:

Hra je součástí české protifašistické literatury. Čapek varuje před nesmyslným hrdinstvím, ale v závěru přiznává právo na spravedlivý boj.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský