Karel Čapek: Hordubal - rozbor díla

Téma:

Relativita pravdy, nemožnost plně poznat druhého člověka a tragédie nepochopení při návratu domů.

Motivy:

• návrat do vlasti (Amerika vs. Podkarpatská Rus)
• cizincem ve vlastním domě
• nevěra a odcizení
• vražda
• hledání pravdy (soudní vs. lidská)
• srdce (symbol citu a intuice)

Prostor děje:

Podkarpatská Rus (vesnice Krivá), hory, pastviny.

Čas děje:

30. léta 20. století.

Kompozice:

Tři části - 1. Hordubalův návrat a vnitřní monolog, 2. Policejní vyšetřování, 3. Soudní proces. Postupný přechod od subjektivního k 'objektivnímu' pohledu.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Noetický román (psychologický)

Postavy:

• Juraj Hordubal – Gazda, který se vrací po 8 letech z Ameriky; je prostý, dobrácký, hluboce milující svou ženu a dceru; vnímá svět srdcem; nechápe změny, které nastaly, a cítí se zbytečný.
• Polana Hordubalová – Jurajova žena; za dobu jeho nepřítomnosti se změnila, je chladná, odtažitá; udržuje poměr se Štěpánem Manyou; je záhadná, u soudu mlčí.
• Štěpán Manya – Čeledín na statku; milenec Polany; je arogantní, zištný a Hordubala nenávidí; nakonec ho zavraždí.
• Hafia – Dcera Hordubala; je odcizená otci, tíhne k Matce a Manyovi.
• Četníci a soudci – Představitelé 'úřední' pravdy; rekonstruují zločin logicky, ale uniká jim lidský rozměr a skutečná tragédie Hordubalovy duše.

Vypravěč:

V 1. části er-forma splývající s vnitřním monologem Hordubala (polopřímá řeč), v 2. a 3. části objektivní er-forma.

Vyprávěcí způsoby:

Vnitřní monolog (proud vědomí), Dialogy, Úřední záznamy.

Typy promluv:

• Polopřímá řeč – Hordubalovy myšlenky se mísí s vyprávěním.
• Soudní výpovědi – Strohé, faktické, často zkreslující realitu.
• Dialekt – Použití prvků nářečí pro dokreslení atmosféry Podkarpatské Rusi.

Obsah:

Příběh začíná návratem Juraje Hordubala z Ameriky, kde osm let tvrdě pracoval v dolech, aby vydělal peníze pro svou rodinu. Vrací se domů na Podkarpatskou Rus do vesnice Krivá. Cestou si maluje, jak ho žena Polana a dcerka Hafia radostně přivítají. Skutečnost je však krutá. Polana je chladná, odtažitá a Hafia ho nepoznává, dokonce se ho bojí.

Na statku hospodaří čeledín Štěpán Manya, který se chová jako pán. Hordubal postupně zjišťuje, že je ve vlastním domě navíc. Polana s Manyou udržuje milostný poměr. Hordubal, který je dobrosrdečný a stále ženu miluje, se snaží situaci omlouvat a hledat cestu k usmíření. Cítí se osamělý a zbytečný, stará se o dobytek a trpí bolestmi u srdce.

Když Hordubal onemocní, Manya s Polanou se ho rozhodnou zbavit. Hordubal je nalezen mrtvý. Zpočátku to vypadá na přirozenou smrt (selhání srdce), ale četníci zjistí, že do srdce byla zapíchnuta jehla (košíčkářská árla).

Druhá a třetí část románu se mění v detektivní a soudní drama. Četníci vyšetřují zločin čistě logicky a fakticky. U soudu jsou Polana a Manya usvědčeni. Manya se přizná k vraždě, ale tvrdí, že Hordubala zabil v hádce. Důkazy však ukazují na úkladnou vraždu ve spánku. Soudci a svědci rekonstruují Hordubalův život, ale zcela míjejí jeho podstatu. Dělají z něj hlupáka nebo slabocha, nechápou jeho lásku a vnitřní svět.

Román končí smutným konstatováním, že Hordubalovo srdce se ztratilo. Bylo posláno na expertízu do Prahy a nikdo už neví, kam patří a jaký byl člověk, kterému tlouklo. Objektivní spravedlnost zvítězila, ale lidská pravda o Hordubalovi zůstala nepochopena.

Jazykové prostředky:

• Kontrast stylů – Lyrický a subjektivní styl v první části vs. suchý, úřední jazyk v částech dalších.
• Symbolika – 'Srdce' (Hordubalovo zraněné srdce fyzicky i citově).
• Otázky – Časté řečnické otázky a pochybnosti.

Tropy a figury:

• Metafora – Hordubal jako 'balvan', který překáží.
• Symbol – Obyčejné předměty (hřebík v košíčce) jako důkazy, které mohou mít různý výklad.
• Ironie – Soud vyřeší případ 'správně' (najde vraha), ale 'nesprávně' pochopí Hordubalův život a motivace.

Karel Čapek

Karel Čapek (1890–1938) byl český spisovatel, novinář a dramatik. 'Hordubal' (1933) je první díl jeho tzv. noetické trilogie (dále Povětroň, Obyčejný život), kde zkoumá možnosti lidského poznání a mnohost pravdy. Čerpal ze skutečného soudního případu.

Další autorova díla:

• Povětroň
• Obyčejný život
• Válka s mloky
• R.U.R.

Literární kontext:

Román patří k vrcholu české meziválečné prózy. Filozofickým podtextem je pragmatismus a noetika (nauka o poznání). Čapek ukazuje, že objektivní pravda je složitá skládanka a každý člověk má svou vlastní pravdu.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský