Karel Čapek: Loupežník - rozbor díla

Téma:

Střet dravého, bezohledného mládí s únavou a konvencemi stáří; oslava i kritika mladické vzpoury.

Motivy:

• mládí vs. stáří
• láska a svádění
• vzpoura proti autoritě
• rodina a konvence
• opevněný dům (symbol uzavřenosti)
• ztracené sny

Prostor děje:

Dům a zahrada profesora, obehnané vysokou zdí.

Čas děje:

Neurčitý, slunný den (doba vzniku hry, tedy počátek 20. let).

Kompozice:

Divadelní hra o třech dějstvích (Komedie). Dodržuje jednotu místa.

Literární druh:

Drama

Literární žánr:

Lyrická komedie

Postavy:

• Loupežník – Mladý student, buřič, sebevědomý, drzý, ale i okouzlující; neznáme jeho jméno; vetře se do rodiny, aby získal Mimi; symbolizuje nespoutané mládí, které si bere, co chce, bez ohledu na následky.
• Mimi – Dcera profesora; mladá, naivní, dosud držená v izolaci ('ptáček v kleci'); podlehne kouzlu Loupežníka a zamiluje se do představy svobody.
• Profesor – Otec Mimi; pedant, strážce pořádku a morálky; budoval si svůj dům a kariéru celý život; bojí se o dceru a nechápe dravost mládí; je tragikomickou postavou.
• Paní profesorová – Matka; tichá, smířená, vzpomíná na své vlastní mládí a v Loupežníkovi vidí odraz svých ztracených snů.
• Šefl – Soused; komická postava, kverulant.

Vypravěč:

Chybí (drama), děj plyne z dialogů a akce.

Vyprávěcí způsoby:

Dialogy, Monology.

Typy promluv:

• Lyrické pasáže – Vyznání lásky, oslava mládí.
• Hádky – Střety mezi Loupežníkem a Profesorem.
• Písně – Ve hře se objevují písňové texty.

Obsah:

Děj se odehrává v domě pana profesora, který žije se svou ženou a dcerou Mimi. Dům je obehnán vysokou zdí, která má rodinu chránit před světem. Profesor úzkostlivě střeží nevinnost své dcery.

Do tohoto uzavřeného světa vpadne mladý student, zvaný Loupežník. Předstírá, že je poutník, a vetře se do přízně paní profesorové a Mimi. Jeho drzost a vitalita Mimi okouzlí. Loupežník v ní vidí kořist a symbol vítězství nad starým světem.

Když se vrátí Profesor, snaží se Loupežníka vyhodit. Ten se však v domě zabarikáduje (v pokoji v patře) a odmítá odejít. Začíná obležení. Loupežník se Profesora nebojí, vysmívá se jeho autoritě, jeho knihám i jeho životu. Tvrdí, že mládí má právo na vše, včetně lásky.

Profesor je bezradný. Zkouší vyjednávat, volat policii, ale Loupežník má na své straně sympatie žen – nejen Mimi, ale i paní profesorové, které připomíná její vlastní nenaplněné mládí. Loupežník Mimi svede (symbolicky i reálně ji uloupí rodičům).

Hra končí odchodem Loupežníka. Mimi je zanechána s rodiči, ale už není tím nevinným dítětem. Dům je narušen, jistoty zborceny. Loupežník odchází vítězně, ale zároveň s nádechem smutku – jeho vítězství je chvilkové, protože i on jednou zestárne. Čapek neřeší, kdo má pravdu, ukazuje jen věčný koloběh života, kde mladí musí loupit své štěstí na úkor starých.

Jazykové prostředky:

• Hovorový a studentský jazyk – Loupežník mluví bez respektu.
• Akademický jazyk – Profesor mluví škrobeně.
• Symbolika – Zeď (bariéra mezi světem a rodinou), Květina (Mimi).
• Vitalismus – Oslava energie a života.

Tropy a figury:

• Metafora – Loupežník jako 'vítr' nebo 'bouře'.
• Alegorie – Celá hra je alegorií generačního konfliktu.
• Kontrast – Statický dům vs. dynamický Loupežník.

Karel Čapek

Karel Čapek (1890–1938). 'Loupežník' (1920) je raná hra, ovlivněná vitalismem a generací 'buřičů'. Čapek zde zkoumá právo mládí na vzpouru, ale zároveň vidí jeho bezohlednost.

Další autorova díla:

• R.U.R.
• Bílá nemoc
• Matka

Literární kontext:

Hra vznikla po 1. světové válce. Odráží atmosféru doby, kdy se hroutily staré pořádky a nastupovala nová generace. Čapek se staví do role pozorovatele, který chápe obě strany konfliktu.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský