Karel Čapek: Válka s mloky - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha (246 stran) Audiokniha (9:13:47) Divadelní záznam (1:13:54; česky)

Rychlá navigace:

🎧 Audio-rozbor:

0:00 / 0:00

Téma:

Varování před lidskou chamtivostí, kolonialismem, fašismem a zneužitím techniky/přírody, které vede k zániku civilizace

Motivy:

Mloci (Andrias Scheuchzeri) – levná pracovní síla, kapitalismus a byznys, rasismus a fašismus, zánik lidstva, média a manipulace, věda (zneužitá)

Prostor děje:

Celý svět (Tichomoří, Praha, Atlantik, Evropa)

Čas děje:

Neurčitá budoucnost (od 20. let 20. století do katastrofy)

Kompozice:

Tři knihy - 1. Andrias Scheuchzeri (objevení mloků), 2. Po stupních civilizace (rozvoj obchodu s mloky, forma novinových výstřižků), 3. Válka s mloky (konflikt). Román-fejeton, koláž

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Antiutopický (dystopický) vědeckofantastický román, satira

Postavy:

Kapitán J. van Toch (Vantoch) – Český námořník, objevitel mloků, dobrák, který chce mloky využít k lovu perel a na oplátku je chrání před žraloky, nevědomky spustí katastrofu.
G. H. Bondy – Průmyslník, finančník, koupí Vantochův nápad a přemění ho v obrovský byznys (Salamander Syndicate), symbolizuje bezohledný kapitalismus.
Pan Povondra – Vrátný u Bondyho, sbírá výstřižky o mlocích, cítí hrdost, že byl 'u toho', když to začalo, nakonec cítí vinu za zkázu světa.
Chief Salamander – Vůdce mloků (možná člověk?), diktátor, který mluví přes rádio a klade lidstvu ultimáta (požaduje pevninu, aby ji mohl rozbourat pro moře).

Vypravěč:

Er-forma (objektivní, reportážní), střídání stylů

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávění, Publicistický styl (fiktivní novinové články, protokoly), Vědecký styl

Typy promluv:

Novinové články – Román je prokládán fiktivními dokumenty
Dialogy – Obchodní jednání, filozofické debaty
Monology mloků – Vysílání Chiefa Salamandra

Obsah:

Román začíná v Tichomoří, kde kapitán van Toch objeví v zátoce Devil’s Bay podivné, inteligentní mloky. Zjistí, že jsou učenliví a dokáží lovit perly. Uzavře s nimi dohodu, podle které jim dá nože na obranu proti žralokům výměnou za perly.

Kapitán se spojí s průmyslníkem Bondym. Po smrti van Tocha se z lovu perel stane globální byznys s pracovní silou. Mloci se množí, jsou levní a pracovití. Lidstvo je začne využívat ke stavbě podvodních děl, hrází a k rozšiřování pevnin. Jsou jim dodávány výbušniny a zbraně. Vzniká mlokální problém. Vědci debatují o jejich duši, školy je učí mluvit, vznikají politické strany pro a proti mlokům.

Mloci se postupně civilizují, přebírají lidské nešvary a stávají se mocnou silou. Jejich počet převýší počet lidí. Potřebují více životního prostoru, mělčin. Pod vedením diktátora Chiefa Salamandra začnou systematicky bourat pevniny, aby vytvořili nové moře.

Lidé jsou proti nim bezmocní, protože jsou na mlocích ekonomicky závislí. Státy s mloky dokonce obchodují a dodávají jim trhaviny, kterými mloci ničí jejich vlastní pobřeží. Kontinenty se postupně potápějí a Evropa se mění v souostroví.

V poslední kapitole sám Čapek vede dialog se svým svědomím. Přemýšlí, jak to dopadne. Vidí zkázu lidstva, ale nakonec dospěje k ironickému závěru. Mloci se nakonec sami zničí, protože se stanou lidmi. Začnou spolu válčit, rozdělí se na národy a zničí se sami vlastními válkami, stejně jako lidé ve svých dějinách.

Jazykové prostředky:

Mystifikace – Čapek dokonale napodobuje žurnalistický a vědecký jazyk.
Satira a ironie – Zesměšnění politiky, vědy, Hollywoodu, fašistických teorií.
Polyglozie – Použití mnoha jazyků (angličtina, němčina, francouzština, zkomolená mluva mloků).
Mluva mloků – Šišlání, gramaticky nesprávná řeč, která se postupně stává kultivovanou.

Tropy a figury:

Alegorie – Mloci jako dav, levná pracovní síla, nebo nacisté (rozpínavost).
Hyperbola – Absurdní rozměry mlokálního byznysu.
Ironie – Lidstvo vyzbrojí mloky, kteří pak zbraně použijí proti lidem.

Karel Čapek

Karel Čapek (1890 až 1938). Román vyšel v roce 1936. Reaguje na nástup nacismu v Německu (Chief Salamander připomíná Hitlera) a na selhání demokracií.

Další autorova díla:

Krakatit
R.U.R.
Bílá nemoc

Literární kontext:

Dílo je vrcholem Čapkovy varovné tvorby. Je to jeden z prvních postmoderních románů díky formě koláže.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.