Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Varování před lidskou chamtivostí, kolonialismem, fašismem a zneužitím techniky/přírody, které vede k zániku civilizace.
Celý svět (Tichomoří, Praha, Atlantik, Evropa).
Neurčitá budoucnost (od 20. let 20. století do katastrofy).
Tři knihy - 1. Andrias Scheuchzeri (objevení mloků), 2. Po stupních civilizace (rozvoj obchodu s mloky, forma novinových výstřižků), 3. Válka s mloky (konflikt). Román-fejeton, koláž.
Epika
Antiutopický (dystopický) román, sci-fi, satira
Er-forma (objektivní, reportážní), střídání stylů.
Vyprávění, Publicistický styl (fiktivní novinové články, protokoly), Vědecký styl.
Román začíná v Tichomoří, kde kapitán van Toch objeví v zátoce Devil’s Bay podivné, inteligentní obojživelníky (mloky). Zjistí, že jsou učenliví a dokáží lovit perly. Uzavře s nimi dohodu: on jim dá nože na obranu proti žralokům, oni jemu perly.
Kapitán se spojí s průmyslníkem Bondym. Po smrti van Tocha se z lovu perel stane globální byznys s pracovní silou. Mloci se množí, jsou levní a pracovití. Lidstvo je začne využívat ke stavbě podvodních děl, hrází a k rozšiřování pevnin. Jsou jim dodávány výbušniny a zbraně. Vzniká mlokální problém – vědci debatují o jejich duši, školy je učí mluvit, vznikají politické strany pro a proti mlokům.
Mloci se postupně civilizují, přebírají lidské nešvary a stávají se mocnou silou. Jejich počet převýší počet lidí. Potřebují více životního prostoru – mělčin. Pod vedením diktátora Chiefa Salamandra začnou systematicky bourat pevniny, aby vytvořili nové moře.
Lidé jsou proti nim bezmocní, protože jsou na mlocích ekonomicky závislí. Státy s mloky dokonce obchodují a dodávají jim trhaviny, kterými mloci ničí jejich vlastní pobřeží. Dochází k postupnému potápění kontinentů (Evropa se mění v souostroví).
V poslední kapitole autor (samotný Čapek) vede dialog se svým svědomím. Přemýšlí, jak to dopadne. Vidí zkázu lidstva, ale nakonec dospěje k ironickému závěru: mloci se nakonec sami zničí, protože se stanou lidmi – začnou spolu válčit, rozdělí se na národy a zničí se sami vlastními válkami (inspirace historií lidstva).
Karel Čapek (1890–1938). Román vyšel v roce 1936. Reaguje na nástup nacismu v Německu (Chief Salamander připomíná Hitlera) a na selhání demokracií.
Dílo je vrcholem Čapkovy varovné tvorby. Je to jeden z prvních postmoderních románů díky formě koláže.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.