Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Vina a trest jako vnitřní, svědomím prožívaný proces; hledání vykoupení a lidské důstojnosti skrze utrpení a lásku, v protikladu k chladné racionalistické teorii ospravedlňující zločin
Vražda a vina, teorie o výjimečném ('nadčlověku') a obyčejném člověku, chudoba a ponížení, víra a vykoupení utrpením, samota a odcizení od společnosti, dvojnictví (temný dvojník), obětavá láska jako cesta ke spáse, svědomí jako vnitřní trest
Petrohrad – stísněné podnájmy, chudinské čtvrti, krčmy a ulice; v epilogu sibiřská trestanecká kolonie
Druhá polovina 19. století (60. léta), hlavní děj se odehrává během několika horkých letních dnů, epilog o rok a půl později
Román o šesti částech a epilogu. Děj je vyprávěn chronologicky, ale s výraznou psychologizací – čtenář sleduje především vnitřní prožívání hlavního hrdiny mezi činem a jeho odhalením
Epika
Psychologický (sociální) román
Er-forma – vševědoucí vypravěč silně soustředěný na vnitřní svět hlavní postavy, jeho pásmo se často prolíná s pásmem postavy (polopřímá řeč)
Vyprávěcí, Popisný, vnitřní monology, polopřímá řeč
Chudý bývalý student práv Rodion Raskolnikov žije v ubohém podnájmu v Petrohradě a týdny se trápí myšlenkou na zločin, který by měl podle jeho teorie zdůvodnit, že výjimeční jedinci smí pro vyšší cíl překročit obecnou morálku. Pod tíhou bídy a přesvědčení, že tím osvobodí sebe i jiné od zla, zavraždí sekyrou starou lichvářku Aljonu Ivanovnu, a při činu neplánovaně zabije i její nevinnou sestru Lizavetu, která vejde do bytu v nevhodnou chvíli. Krádež cenností, kterou měl čin zdánlivě ospravedlnit, se mu nakonec ani nepodaří pořádně využít.
Po vraždě upadá Raskolnikov do horečnatého, téměř šíleného stavu, sžíraný úzkostí a výčitkami, které si sám nechce přiznat. Setkává se s vyšetřujícím soudcem Porfirijem Petrovičem, jenž psychologicky obratnými rozhovory postupně Raskolnikova dohání k pocitu, že je odhalen, aniž by měl přímé důkazy. Souběžně sleduje čtenář osud Marmeladovovy rodiny – zejména dcery Sonji, kterou bída donutila k prostituci, aby uživila hladovějící sourozence a otce alkoholika. Raskolnikov k Sonje pociťuje zvláštní spříznění, neboť v jejím utrpení a hluboké víře nachází protipól vlastní vzpoury proti Bohu i lidem.
Do děje vstupuje také Raskolnikova sestra Dunja, která se kvůli zajištění rodiny chystá provdat za vypočítavého Lužina, a bohatý, mravně zkažený Svidrigajlov, jenž Dunju v minulosti pronásledoval a nyní se znovu objevuje v Petrohradě jako Raskolnikův temný, beznadějný dvojník. Raskolnikova podporuje věrný přítel Razumichin, který se stará jak o něj v nemoci, tak později o Dunju.
Vnitřní zápas nakonec vrcholí tím, že se Raskolnikov vyzná ze svého činu Sonje, která ho přesvědčí, aby přijal utrpení a vinu jako cestu k očištění, a políbí zem na znamení pokání, jak mu radí. Svidrigajlov, který Raskolnikovovo tajemství vyslechl, si po sérii marných pokusů najít smysl života nakonec sáhne na život, čímž ukazuje, kam vede cesta bez víry a lítosti. Raskolnikov se nakonec doznává na policii a je odsouzen k nuceným pracím na Sibiři.
V epilogu, odehrávajícím se přibližně o rok a půl později, Raskolnikov na Sibiři zprvu zůstává vnitřně nekajícný a odcizený ostatním trestancům, avšak věrná Sonja, která ho následovala do vyhnanství, mu postupně pomáhá nalézt cestu k opravdové lítosti, lásce a víře. Román tak končí náznakem duchovního znovuzrození hlavního hrdiny, jež má teprve začít.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881) byl ruský spisovatel narozený v Moskvě, který vystudoval vojenské inženýrství v Petrohradě. V mládí se zapojil do kroužku petraševců a byl za to roku 1849 odsouzen k smrti; poprava byla v poslední chvíli změněna na nucené práce, což jej hluboce psychicky poznamenalo. Následující čtyři roky strávil na nucených pracích na Sibiři a poté sloužil jako voják, což později zpracoval v knize Zápisky z mrtvého domu. Celý život trpěl epilepsií a vášní pro hazardní hry, zejména ruletu, což jej často přivádělo do finančních potíží. Zemřel roku 1881 v Petrohradě a je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů světového psychologického románu 19. století.
Román vyšel roku 1866 a je vrcholným dílem ruského realismu druhé poloviny 19. století. Spolu s díly Lva Nikolajeviče Tolstého patří k základům moderního psychologického románu, jenž hluboce zkoumá vnitřní svět postav. Literární teoretik Michail Bachtin označil Dostojevského romány za 'polyfonní' – hlasy jednotlivých postav v nich zůstávají rovnocenné a nepodřízené jedinému vypravěčskému úhlu pohledu. Dílo reaguje na dobové radikální ruské myšlenkové proudy, zejména nihilismus a utilitaristické teorie ospravedlňující násilí vyšším cílem. Zločin a trest výrazně ovlivnil pozdější evropskou literaturu i filozofii, zejména existencialismus 20. století (Albert Camus, Jean-Paul Sartre).
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.