Alois Jirásek: F. L. Věk - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Osudy kupeckého syna z Dobrušky na pozadí počátků národního obrození; jak se z hrstky nadšenců pro český jazyk stalo hnutí

Motivy:

Národní obrození, český jazyk a divadlo, Dobruška a Praha, kupecký krám, klášter a hudba, josefínské reformy, vlastenecká společnost, láska a rodina, generační střet, zápas o českou knihu

Prostor děje:

Dobruška ve východních Čechách a Praha – kupecký dům, benediktinský klášter v Broumově, pražské divadlo, tiskárny a hostince vlastenců

Čas děje:

Od sedmdesátých let 18. století do třicátých let 19. století, tedy období josefínských reforem a prvních dvou fází národního obrození. Pětidílný román vycházel v letech 1888–1906

Kompozice:

Rozsáhlý pětidílný cyklus, chronologicky. Vedle hlavní linie o Věkovi běží řada vedlejších dějových pásem se skutečnými historickými postavami obrození

Literární druh:

epika

Literární žánr:

historický román (románová kronika)

Postavy:

František Ladislav Věk – kupecký syn z Dobrušky; předobrazem byl skutečný František Vladislav Hek; má hudební nadání, touží po vzdělání a divadle, ale otec z něj chce mít kupce; celý život balancuje mezi povinností a vlasteneckým nadšením
otec Věk – dobrušský kupec, praktický a přísný; synovo nadšení pro češtinu považuje za zbytečnost
matka Věková – citlivější, syna chápe
Paula Butteauová – herečka, Věkova láska z pražských let
Márinka Snížková – dívka z Dobrušky, kterou si Věk nakonec vezme
Václav Thám, Matěj Kramerius, Josef Dobrovský, Josef Jungmann – skuteční buditelé, kteří v románu vystupují jako postavy
páter Vrba a klášterní prostředí – svět hudby a latiny, z něhož Věk vychází

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě; komentuje, dokresluje historické pozadí a otevřeně straní vlastencům

Vyprávěcí způsoby:

Er-forma s vícelinkovou stavbou; beletristická linie se prolíná s dokumentárním líčením obrozeneckého dění

Typy promluv:

vypravěčské pásmo – popisné a hodnotící
dialog – dobově stylizovaný
vložené dokumenty – dopisy, divadelní cedule, úryvky knih
hromadné scény – divadelní představení, schůzky vlastenců

Obsah:

František Ladislav Věk vyrůstá v Dobrušce v kupecké rodině. Má hudební sluch a chuť se učit, a tak ho pošlou na studia do benediktinského kláštera v Broumově, kde zpívá v kůru a poznává latinu i hudbu.

Josefínské reformy klášter rozpustí a Věk odchází studovat do Prahy. Tam se ocitne uprostřed dění, které teprve začíná: hrstka lidí se pokouší psát, tisknout a hrát česky, ačkoli úřady, škola i lepší společnost mluví německy. Věk se seznámí s Václavem Thámem, s nakladatelem Kramériem a později i s Dobrovským a Jungmannem.

Chytne ho divadlo. Hraje v Boudě, prvním českém divadle, a zamiluje se do herečky Pauly Butteauové. Otec ho ale povolá zpět do Dobrušky – má převzít krám a živit rodinu. Věk poslechne.

Zbytek života stráví jako maloměstský kupec, který se svého nadšení nevzdá. Odebírá české knihy, půjčuje je, dopisuje si s buditeli a snaží se v Dobrušce udržet něco z toho, co poznal v Praze. Ožení se s Márinkou Snížkovou.

Souběžně román sleduje, jak obrození sílí. Objevují se první české noviny, první česká gramatika, první pokusy o vědeckou češtinu; Jungmann pracuje na slovníku. To, co v prvním díle vypadalo jako podivínství několika lidí, je v pátém dílem hnutí, které se už nedá zastavit.

Věk sám velkého úspěchu nedosáhne. Obchodně se mu nedaří, přijde o majetek a stárne v poměrech, které jsou daleko od jeho pražských snů. Právě v tom je smysl románu: obrození nenesli slavní muži, ale stovky takových Věků, kteří v malých městech odebírali české knihy, když to nikdo nedělal.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština 19. století s archaizujícím laděním
germanismy a němčina v řeči úřadů a měšťanstva
latina v klášterních pasážích
dobová obrozenská frazeologie a novotvary
lidová mluva v dobrušských scénách
popisné pasáže Prahy a východočeského venkova

Tropy a figury:

kontrast – čeština proti němčině, venkov proti Praze, otcův pragmatismus proti synovu snění
symbol – český divadelní kus jako důkaz, že jazyk žije
gradace – obrození sílí s každým dílem
personifikace národa a jazyka
paralelismus osobního a národního osudu
dobový kolorit jako charakterizační prostředek

Alois Jirásek

Alois Jirásek (1851–1930), český prozaik, dramatik a středoškolský profesor dějepisu. Nejvýznamnější autor českého historického románu; jeho díla utvářela národní představu o husitství, baroku i obrození. Podepsal Manifest českých spisovatelů (1917) a byl jedním z prvních senátorů Československa.

Další autorova díla:

Psohlavci
Staré pověsti české
Lucerna
Temno
Proti všem
Bratrstvo
Jan Hus

Literární kontext:

Český realismus a historická próza přelomu 19. a 20. století. F. L. Věk je nejrozsáhlejší Jiráskovo dílo a zároveň nejucelenější beletristický obraz národního obrození; po televizním zpracování v sedmdesátých letech 20. století patří k nejznámějším českým látkám.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.