Alois Jirásek: Psohlavci - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Chodové se soudní cestou i se zbraní domáhají starých práv, která jim panstvo upírá; prohraný boj, z něhož zůstane obraz nezlomeného člověka

Motivy:

Stará chodská práva, majestáty a listiny, Jan Sladký Kozina, Lomikar, poddanství a robota, soud ve Vídni, poprava, boží soud, chodský prapor se psí hlavou, vzpoura

Prostor děje:

Chodsko na západě Čech – Újezd, Draženov, Trhanov, Domažlice; dále Praha a Vídeň, kam Chodové putují k soudu

Čas děje:

Osmdesátá léta 17. století, vrchol chodských sporů; poprava Jana Sladkého Koziny roku 1695. Román vyšel roku 1884

Kompozice:

Chronologický historický román s vícelinkovou stavbou. Sleduje kolektivní osud Chodů i osobní příběh Koziny; vrcholem je poprava a slavná Kozinova výzva

Literární druh:

epika

Literární žánr:

historický román

Postavy:

Jan Sladký Kozina – chodský sedlák z Újezda; nechce vzpouru, chce právo; z rozvážného hospodáře se stane vůdce a nakonec mučedník
Hanka – jeho žena, praktická a starostlivá; boj považuje za marný a bojí se o rodinu
Kozinova matka – tvrdá, hrdá a nesmiřitelná; syna k odporu spíš pobízí
Wolf Maxmilián Lammingen z Albenreuthu (Lomikar) – majitel trhanovského panství, tvrdý a povýšený; Chody považuje za vzbouřence, kteří si vymýšlejí práva
Matěj Přibek – nesmiřitelný Chod, chce řešit všechno silou
Jiskra Řehůřek – chodský slepý hudec, nositel paměti a písní
Kryštof Hrubý – rozvážný starší Chodů, který věří v soudní cestu

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě, zaujatý ve prospěch Chodů; průběžně hodnotí a dokresluje historické pozadí

Vyprávěcí způsoby:

Er-forma s dobovým koloritem, střídání kolektivních scén a osobních linií; historická fakta se prolínají s beletristickým dotvořením

Typy promluv:

vypravěčské pásmo – popisné a hodnotící
dialog – v chodském nářečí
hromadné scény – shromáždění Chodů jako sborový hlas
monolog – Kozinova výzva pod šibenicí
vložené písně a pověsti

Obsah:

Chodové, sedláci ze západních Čech, střežili po staletí hranici a za tuto službu měli od českých králů zvláštní práva potvrzená listinami – majestáty. Po Bílé hoře jsou i s celým Chodskem prodáni Wolfu Maxmiliánu Lammingenovi, kterému říkají Lomikar, a jejich práva jsou prohlášena za neplatná.

Chodové se odmítají smířit. Vypraví se s majestáty do Prahy a poté až do Vídně k císaři a doufají, že jim listiny znovu potvrdí. Vedení se ujímají rozvážní muži, mezi nimi Kryštof Hrubý a mladý sedlák Jan Sladký Kozina z Újezda.

Kozina do sporu jde nerad. Má hospodářství, ženu Hanku a děti a ví, co riskuje. Tlačí ho ale matka i vlastní přesvědčení, že právo je právo, a postupně se z něj stane mluvčí celého Chodska.

Ve Vídni Chodové neuspějí. Císařská kancelář rozhodne v neprospěch listin a vůdce dá zatknout. Doma se poměry přiostří: Lomikar zavádí robotu, kterou Chodové nikdy neznali, a jeho lidé jim berou zbraně i prapor se psí hlavou.

Odpor přeroste ve vzpouru. Chodové odmítají robotovat, dojde ke srážkám a k zásahu vojska. Vzpoura je potlačena, vůdcové uvězněni. Kozina je odsouzen k smrti pro výstrahu ostatním.

Před popravou v Plzni roku 1695 se Kozina obrátí k Lomikarovi, který se na ni přijel podívat, a vyzve ho k božímu soudu: do roka a do dne se prý sejdou před vyšší instancí. Pak je oběšen. Podle pověsti Lomikar do roka náhle zemře.

Chodská práva se nevrátí a vzpoura je prohraná. Zůstane po ní ale příběh, který se na Chodsku vypráví dál – a právě ten je podle románu tím, co se porazit nedá.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština 19. století s archaizujícím laděním
chodské nářečí v řeči sedláků
právnická a úřední terminologie kolem majestátů a soudů
německé výrazy v řeči vrchnosti
lidová rčení, přísloví a písně
popisné pasáže chodské krajiny

Tropy a figury:

symbol – chodský prapor se psí hlavou jako znak svobody a starých práv
kontrast – prostý sedlák proti mocnému pánovi
gradace – od žalob přes vzpouru k popravě
tragická ironie – kdo věří v právo, skončí na šibenici
předznamenání – Kozinova výzva Lomikarovi na boží soud, která se naplní
personifikace vlasti a rodné země

Alois Jirásek

Alois Jirásek (1851–1930), český prozaik, dramatik a středoškolský profesor dějepisu. Nejvýznamnější autor českého historického románu; jeho díla utvářela národní představu o husitství, baroku i obrození. Podepsal Manifest českých spisovatelů (1917) a byl jedním z prvních senátorů Československa.

Další autorova díla:

Staré pověsti české
Lucerna
F. L. Věk
Temno
Proti všem
Bratrstvo
Jan Hus

Literární kontext:

Český realismus a historická próza 19. století. Román vznikl v době sílícího národního sebevědomí a chodský odboj v něm slouží jako obraz zápasu malého národa o vlastní práva. Jméno Kozina a jeho výzva Lomikarovi zlidověly.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.