Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Obhajoba lidské svobody a starých práv proti panské zvůli
Svoboda a poddanství, láska mladých, odpor proti vrchnosti, lidová moudrost a chytrost, staré právo a tradice, příroda a pohádkový svět, čest, vítězství domluvy nad silou
České venkovské prostředí u mlýna a lip, na pomezí skutečnosti a pohádky
Konec 18. století, doba josefinských reforem; hra měla premiéru roku 1905
Divadelní hra o čtyřech dějstvích spojující realistický obraz vesnice s pohádkovými prvky. Základ tvoří spor mlynáře s vrchností, do něhož vstupují vodníci a další bytosti. Kompozice je dramaticky sevřená, děj se odehraje během jednoho dne a vrcholí v okamžiku, kdy má být lucerna svícena
Drama
Pohádková hra (dramatická báchorka)
Drama (bez vypravěče)
Vyprávěcí, Popisný, Úvahový
U starého mlýna pod lipami žije mladý mlynář Libor s babičkou. Na panství přišla nová vrchnost, mladá kněžna, a panský písař Zajíček přichází mlynáři připomenout starou povinnost: když pojede vrchnost kolem, musí jí mlynář svítit lucernou na cestu. Libor to odmítne. Opírá se o staré právo, které jeho rodu tuto službu promíjí, a nechce se ponížit. Do sporu se zamotá i osud Haničky, sirotka a schovanky na zámku, kterou má vrchnost provdat proti její vůli a která k Liborovi utíká. Kolem mlýna se dějí věci, do nichž mluví i vodníci Michal a Ivan. Starší Michal drží s lidmi a Liborovi pomáhá, mladý Ivan by rád Haničku pro sebe. Zajíček se plete do všeho, všude se bojí a všem přitakává. Kněžna nakonec přijede sama a spor vyostří: buď mlynář posvítí, nebo přijde o mlýn i o lípy, které mají být pokáceny. Libor stojí na svém a Hanička se odváží kněžně otevřeně říct, jak věci jsou. Vrchnost ustoupí. Kněžna uzná, že právo je na mlynářově straně, lípy zůstanou stát a Libor s Haničkou se mohou vzít. Hra končí smířením, ale s jasným vyzněním: úcta se nedá vynutit mocí a i poddaný má práva, kterých se nemusí vzdát.
Alois Jirásek se narodil roku 1851 v Hronově a zemřel roku 1930 v Praze. Byl středoškolský profesor dějepisu, spisovatel a v roce 1918 jeden ze signatářů manifestu českých spisovatelů. Proslul historickou prózou, v níž zpracoval prakticky celé české dějiny od bájných počátků po národní obrození. Jeho pojetí husitství a doby pobělohorské zásadně ovlivnilo, jak si Češi svou minulost představují, i když je dnes historiky korigováno. Psal také divadelní hry, mezi nimiž má Lucerna zvláštní postavení jako jeho nejhranější dílo. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a stal se národním symbolem už za svého života.
Lucerna vznikla roku 1905, v době, kdy se české divadlo hlásilo o vlastní repertoár a národní témata. Jirásek v ní spojil realistický obraz venkova s pohádkovou tradicí, podobně jako to dělal Tyl v Strakonickém dudákovi. Hra byla od počátku čtena jako podobenství o vztahu Čechů k rakouské vrchnosti: spor o to, zda mlynář musí svítit kněžně na cestu, je sporem o právo a důstojnost. Právě proto se stala nejhranější českou hrou a její význam ještě zesílil za obou válek. Zhudebnil ji Vítězslav Novák jako operu a existuje i filmová verze. Dodnes patří k základnímu repertoáru českých divadel.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.