Lev Nikolajevič Tolstoj: Dětství, chlapectví, jinošství - rozbor díla

Téma:

Psychologický vývoj jedince, formování osobnosti a morálních hodnot v průběhu dospívání.

Motivy:

ztráta nevinnosti
rodinné vztahy
smrt matky
stud a ješitnost
hledání morálního ideálu
vzdělávání a výchova
společenské rozdíly

Prostor děje:

Rusko – venkovské sídlo Petrovské, Moskva (dům babičky), univerzita.

Čas děje:

19. století (cca 30. a 40. léta), dětství a mládí autora.

Kompozice:

Trilogie (tři novely), chronologická. Děj je sledem epizod, úvah a psychologických analýz.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Autobiografická trilogie (novely/román)

Postavy:

Nikolenka Irteněv – Vypravěč a hlavní hrdina (alter ego Tolstého); citlivý, přemýšlivý chlapec se sklonem k sebeanalyzování; trpí pocity méněcennosti kvůli svému vzhledu; touží po lásce a morální dokonalosti, ale často podléhá ješitnosti.
Matka (Natalja Nikolajevna) – Ztělesnění lásky, něhy a dobra; její smrt v první části je zlomovým bodem Nikolenkova života.
Otec (Petr Alexandrovič) – Hráč a bonviván; pro Nikolenku je autoritou, ale vztah k němu je složitější a odměřenější.
Karel Ivanyč – Domácí učitel, Němec; hodný, ale trochu směšný starý muž; Nikolenka ho má rád, ale později se za něj stydí.
Voloda – Starší bratr; Nikolenka k němu vzhlíží, ale zároveň na něj žárlí pro jeho sebevědomí a úspěchy.
Dmitrij Něchljudov – Přítel z univerzity; morálně zásadový, přísný na sebe i ostatní; ovlivňuje Nikolenkův morální vývoj.

Vypravěč:

Ich-forma (dospělý vypravěč vzpomíná na své dětství, ale často se vžívá do perspektivy dítěte).

Vyprávěcí způsoby:

Psychologická analýza (detailní rozbor pocitů), Vyprávěcí, Popisný.

Typy promluv:

Vnitřní monology – Klíčové pro dílo (dialektika duše); rozbor vlastních chyb a motivací.
Dialogy – Často odhalují pokrytectví společenského chování.

Obsah:

Trilogie sleduje dospívání Nikolenky Irteněva. Dětství: Popisuje idylický život na venkovském statku, vztahy s rodiči a učitelem Karlem Ivanyčem. Klíčovým a traumatickým momentem je smrt milované matky, která znamená konec bezstarostného dětství a první setkání se smrtí a zármutkem.

Chlapecství: Rodina se stěhuje do Moskvy. Nikolenka prožívá pubertu, mění se jeho charakter. Začíná si uvědomovat společenské rozdíly, trpí pocity ošklivosti a osamělosti. Často se utíká do snů. Prožívá první platonické lásky, ale také se dopouští chyb (např. zradí iluze o Karlovi Ivanyčovi). Hledá přátelství, které nachází v Něchljudovovi.

Jinošství: Nikolenka vstupuje na univerzitu. Cítí se dospělý, touží po svobodě a úspěchu comme il faut (být společensky na výši). Prožívá konflikty s okolím i se sebou samým. Opouští morální zásady, začíná hýřit, propadá u zkoušek. Kniha končí jeho morálním prozřením a rozhodnutím začít nový, lepší život (napsáním Pravidel života).

Jazykové prostředky:

Spisovná ruština (v překladu čeština) – Bohatý, analytický jazyk.
Francouzština – Často v dialozích šlechty, symbolizuje společenský status.
Detailní popisy – Zaměření na detaily chování, gesta a mimiku.
Úvahové pasáže – Filozofické reflexe.

Tropy a figury:

Metafora – Dialektika duše (neustálý pohyb a změna vnitřních stavů).
Apostrofa – Oslovování dětství (Šťastná, šťastná, nenávratná dobo dětství!).
Kontrast – Čistota dětství vs. zkaženost dospělého světa.

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) byl ruský spisovatel a myslitel. Tato trilogie byla jeho literárním debutem (publikováno v časopise Sovremennik). Už zde se projevuje jeho mistrovství v psychologii a moralistní tendence.

Další autorova díla:

Vojna a mír
Anna Karenina
Vzkříšení
Sevastopolské povídky

Literární kontext:

Dílo patří do ruského realismu 19. století. Tolstoj zde navazuje na tradici bildungsromanu (vývojového románu). Je to jedna z nejhlubších studií dětské psychiky v literatuře.