Lev Nikolajevič Tolstoj: Anna Karenina - rozbor díla

Téma:

Destruktivní síla vášně, která naráží na společenskou morálku, a hledání smyslu života a rodinného štěstí.

Motivy:

• nevěra a cizoložství
• společenské pokrytectví
• rodina (šťastná vs. nešťastná)
• vina a trest
• železnice (symbol osudu a smrti)
• venkov vs. město
• hledání víry (Levin)

Prostor děje:

Rusko – Petrohrad (svět vysoké společnosti), Moskva, venkovské sídlo Levina.

Čas děje:

2. polovina 19. století (70. léta).

Kompozice:

Dvě paralelní dějové linie (Anna-Vronskij a Levin-Kitty), které se prolínají jen volně. Rozsáhlý román v osmi částech.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Realistický psychologicko-společenský román

Postavy:

• Anna Karenina – Krásná, inteligentní, vášnivá žena; manželka vysoce postaveného úředníka; zamiluje se do Vronského a opustí kvůli němu rodinu i syna; její láska se mění v posedlost a žárlivost; společenské odsouzení a vnitřní výčitky ji doženou k sebevraždě.
• Alexej Vronskij – Bohatý, pohledný důstojník; zamiluje se do Anny; kvůli ní obětuje kariéru; miluje ji, ale postupně ho její žárlivost a dusivá láska unavuje; po její smrti odchází do války hledat smrt.
• Alexej Karenin – Manžel Anny; chladný, pedantský byrokrat; dbá na vnější zdání a morálku; není schopen citu, ale v určitých momentech projeví křesťanské odpuštění.
• Konstantin Levin – Statkář; alter ego Tolstého; hledá smysl života, Boha a harmonii; dává přednost venkovu před městem; jeho příběh končí nalezením víry a rodinného štěstí (pozitivní protipól Anny).
• Kitty Ščerbacká – Mladá dívka; zpočátku odmítne Levina kvůli Vronskému; po zklamání (Vronskij dá přednost Anně) onemocní, dospěje a nakonec si vezme Levina a najde štěstí.
• Stiva Oblonskij – Annin bratr; bonviván, nevěrník; všechny problémy řeší s úsměvem; ztělesňuje povrchnost společnosti.

Vypravěč:

Er-forma (vševědoucí vypravěč).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí, Popisný, Psychologický (vnitřní monology).

Typy promluv:

• Vnitřní monology – Zejména slavný Annin monolog před sebevraždou (proud vědomí).
• Dialogy – Společenské konverzace i intimní hádky.

Obsah:

Román začíná v rodině Oblonských v Moskvě, kde vládne rozvrat kvůli nevěře Stivy Oblonského. Přijíždí jeho sestra Anna Karenina z Petrohradu, aby manželství zachránila. To se jí podaří.

Na nádraží a později na plese se Anna setkává s mladým důstojníkem Vronským. Přeskočí jiskra. Vronskij se do ní zamiluje a sleduje ji do Petrohradu. Anna se zpočátku brání, protože je vdaná a má syna Serjožu, ale nakonec podlehne vášni. Stávají se milenci.

Když Anna otěhotní, přizná se manželovi. Karenin odmítá rozvod (kvůli skandálu a synovi) a nutí Annu žít ve lži. Anna při porodu dcery téměř zemře, Karenin jí odpustí, ale Anna ho nakonec opustí a odjede s Vronským do Itálie.

Po návratu do Ruska je Anna společensky izolovaná. Lepší společnost ji zavrhla jako cizoložnici, zatímco Vronskij (muž) je přijímán. Anna trpí odloučením od syna, kterého jí Karenin nechce vydat. Stává se žárlivou, hysterickou a závislou na morfiu a Vronského lásce. Má pocit, že Vronského láska chladne.

Paralelně sledujeme příběh Konstantina Levina. Levin miluje Kitty Ščerbackou. Ta ho nejprve odmítne (čeká na Vronského), ale po Vronského zradě (kdy se zamiloval do Anny) Kitty onemocní. Později se s Levinem znovu setká, vezmou se a žijí prostý, pracovitý život na venkově. Levin nachází smysl života v rodině a práci.

Annin příběh spěje ke katastrofě. Její podezřívavost a hádky s Vronským se stupňují. V záchvatu zoufalství a snaze Vronského potrestat se vrhne pod vlak.

Vronskij, zlomený její smrtí, odchází jako dobrovolník do války v Srbsku, kde hledá smrt. Levin v závěru románu dospívá k duchovnímu smíření a víře v dobro.

Jazykové prostředky:

• Realismus – Detailní popis ruské společnosti.
• Psychologická hloubka – Analýza motivů jednání.
• Symbolika – Vlak (pojavuje se při seznámení Anny a Vronského – smrt dělníka, a na konci při smrti Anny; symbol nezvratného osudu).
• Kontrast – Paralelismus osudů Anny (pád) a Levina (vzestup).

Tropy a figury:

• Symbol – Svíčka (život, který zhasne).
• Metafora – 'Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém' (slavný úvod).

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910). Ruský realista, myslitel. 'Anna Karenina' (1877) je jeho druhý velký román (po Vojně a míru). Tolstoj v něm řeší otázky rodiny a morálky.

Další autorova díla:

• Vojna a mír
• Vzkříšení
• Smrt Ivana Iljiče

Literární kontext:

Vrcholné dílo ruského realismu. Tolstoj původně zamýšlel Annu jako negativní postavu ('padlou ženu'), ale v průběhu psaní si ji zamiloval a vytvořil z ní tragickou hrdinku.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský