Charlotte Brontëová: Jana Eyrová - rozbor díla

Téma:

Hledání lásky, nezávislosti a vlastního místa ve společnosti navzdory třídním a morálním předsudkům.

Motivy:

• sirotek a osamělost
• nespravedlnost a útlak (v Lowoodu)
• gotické tajemství (šílená žena v podkroví)
• hledání identity a emancipace
• láska a vášeň (nerovný vztah)
• náboženství a morálka (kontrast mezi Janou, Helenou a panem Brocklehurstem)
• sociální třídy a předsudky
• oheň (symbol vášně i zkázy)

Prostor děje:

Anglie (sídlo Gateshead, internátní škola v Lowoodu, panství Thornfield Hall, dům na blatech - Moor House, Ferndean).

Čas děje:

První polovina 19. století (cca 30. léta).

Kompozice:

Chronologická, rozdělená do kapitol. Jedná se o retrospektivní vyprávění hlavní hrdinky.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Román (autobiografický, gotický, vývojový – tzv. Bildungsroman)

Postavy:

• Jana Eyrová – Hlavní hrdinka a vypravěčka; jako dítě je odstrkovaná, ale vášnivá a hrdá; je inteligentní, morálně silná, zásadová a touží po nezávislosti; navenek je nenápadná, ale uvnitř skrývá silné emoce; hledá opravdovou lásku, ale odmítá se stát milenkou; představuje ideál emancipované ženy.
• Edward Rochester – Majitel panství Thornfield; byronský hrdina; navenek cynický, náladový a tajemný, ale v jádru vášnivý a zraněný; je zatížen temným tajemstvím (manželstvím s Berthou); hledá u Jany intelektuální i citovou rovnocennost; po požáru přichází o zrak a ruku.
• Paní Reedová – Janina teta; krutá, sobecká a chladná žena; nenávidí Janu a posílá ji do Lowoodu; i na smrtelné posteli Janě lže a odmítá se smířit.
• Helena Burnsová – Janina kamarádka ze školy v Lowoodu; je extrémně zbožná, trpělivá a submisivní; učí Janu snášenlivosti a odpuštění; umírá na tuberkulózu.
• Jan Křtitel Rivers (St. John Rivers) – Janin bratranec, misionář; je chladný, racionální, asketický a fanaticky oddaný své víře; nabídne Janě sňatek z rozumu, aby ho doprovázela do Indie; představuje opak vášnivého Rochestra (morálku bez lásky).
• Bertha Masonová – Rochesterova šílená manželka; držena v tajnosti v podkroví Thornfieldu; je symbolem potlačované sexuality a Rochesterovy temné minulosti; založí požár, který zničí panství, a spáchá sebevraždu.

Vypravěč:

Ich-forma (vypravěčkou je hlavní hrdinka Jana Eyrová, která vzpomíná na svůj život).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (líčení životních osudů), Popisný (popisy prostředí – Lowood, Thornfield, blata), Úvahový (Janiny vnitřní monology o morálce, lásce, nezávislosti).

Typy promluv:

• Přímá řeč – Časté dialogy, zejména intelektuálně a emocionálně nabité rozhovory mezi Janou a Rochesterem.
• Vnitřní monology – Rozsáhlé pasáže, kde Jana analyzuje své pocity, morální dilemata a rozhodnutí.
• Popisné pasáže – Detailní popisy gotické atmosféry Thornfieldu, přírody na blatech.

Obsah:

Román je vyprávěn jako autobiografie Jany Eyrové. Začíná v jejím dětství, kdy jako sirotek žije u své kruté tety, paní Reedové, v Gatesheadu. Je šikanována svými bratranci a sestřenicemi a po jednom konfliktu je poslána do Lowoodské internátní školy pro chudé dívky. Škola je vedena pokryteckým panem Brocklehurstem a panují zde otřesné podmínky – zima, hlad a přísná disciplína. Jana se zde spřátelí s hluboce věřící Helenou Burnsovou, která však brzy umírá na tuberkulózu. Jana v Lowoodu stráví osm let, šest jako žákyně a dva jako učitelka.

Poté přijímá místo vychovatelky na panství Thornfield Hall, kde má učit mladou Adélku, chráněnku majitele panství, pana Rochestera. Jana je fascinována tajemnou a ponurou atmosférou domu i samotným panem Rochesterem, cynickým a náladovým mužem. Postupně mezi ní a Rochesterem vzniká hluboké intelektuální a citové pouto. V domě se však dějí podivné věci – v noci je slyšet děsivý smích a Jana zachrání Rochestera před požárem v jeho ložnici. Rochester se dvoří krásné Blanše Ingramové, ale nakonec požádá o ruku Janu.

Jejich svatební obřad je však přerušen odhalením, že Rochester je již ženatý. Jeho šílená manželka, Bertha Masonová, je držena v tajnosti ve třetím patře domu. Jana, zdrcená a odmítající žít jako Rochesterova milenka, z Thornfieldu utíká. Bez peněz a vyhladovělá bloudí po blatech, až ji na pokraji smrti zachrání misionář Jan Křtitel Rivers a jeho sestry, Diana a Marie. Jana u nich nachází nový domov. Později zjistí, že jsou jejími bratranci a sestřenicemi a že po svém strýci zdědila velké bohatství. Jan Křtitel ji požádá o ruku, aby s ním jako jeho žena odjela na misii do Indie, ale Jana ho odmítá, protože ho nemiluje.

Jedné noci uslyší nadpřirozené volání pana Rochestera. Vrací se do Thornfieldu, ale nachází ho v troskách. Dozvídá se, že Bertha panství zapálila a skočila ze střechy. Při pokusu o její záchranu přišel Rochester o ruku a oslepl. Jana ho vyhledá na jeho menším sídle Ferndean. Nyní, kdy je finančně nezávislá a Rochester je na ní fyzicky závislý, jsou si konečně rovni. Vezmou se a prožijí šťastný život. Po čase se Rochesterovi částečně vrátí zrak, aby mohl vidět jejich prvorozeného syna.

Jazykové prostředky:

• Spisovný, bohatý a emotivní jazyk – Odrážející Janinu inteligenci a citovou hloubku.
• Autobiografické prvky – Silná podobnost mezi zážitky Jany (škola Lowood) a autorky.
• Gotické prvky – Tajemství, ponurá atmosféra, šílená postava, noční zvuky, požár.
• Kontrast – Mezi chladným Lowoodem a vášnivým Thornfieldem; mezi chladným Janem Křtitelem a ohnivým Rochesterem; mezi Janou a Berthou.
• Francouzské fráze – Používané panem Rochesterem a Adélkou, dokreslují jejich původ a vzdělání.
• Vnitřní oslovení – Jana často oslovuje přímo čtenáře (Čtenáři, provdala jsem se za něj.).

Tropy a figury:

• Metafora – Oheň a led (symboly vášně a útlaku, které provází celé dílo).
• Symbol – Červený pokoj v Gatesheadu (symbol uvěznění, strachu a nespravedlnosti).
• Přirovnání – Časté přirovnání Jany k ptáčeti (malá, volná, ale zranitelná).
• Personifikace – Oživování přírody, která odráží Janiny pocity.

Charlotte Brontëová

Charlotte Brontëová (1816–1855) byla anglická spisovatelka a básnířka, nejstarší ze tří slavných sester Brontëových (Emily a Anne). Vyrůstala na faře v Haworthu vYorkshire, v drsném prostředí vřesovišť. Její život byl poznamenán tragédiemi – brzy jí zemřela matka a později i všechny její sourozenci, většina na tuberkulózu. Tyto zážitky, včetně drsných podmínek v internátní škole (která se stala předlohou pro Lowood), silně ovlivnily její tvorbu. Psala pod mužským pseudonymem Currer Bell, aby zajistila vážné přijetí svého díla. Její romány jsou považovány za vrcholná díla na pomezí romantismu a realismu. Její styl je unikátní kombinací gotické atmosféry, romantické vášně a realistické psychologické kresby.

Další autorova díla:

• Shirley
• Villette
• Profesor

Literární kontext:

Dílo 'Jana Eyrová' (1847) spadá na pomezí anglického romantismu a nastupujícího realismu (viktoriánské období). Romantické prvky zahrnují byronského hrdinu (Rochester), gotickou atmosféru, důraz na vášeň a individualitu. Realistické prvky naopak zahrnují kritiku společenských poměrů (postavení sirotků, žen, drsné podmínky ve školách) a detailní psychologickou analýzu hlavní hrdinky. 'Jana Eyrová' byla ve své době revoluční, protože představila hrdinku, která je obyčejná (ne krásná), ale inteligentní a morálně silná, a která otevřeně bojuje za svou citovou a ekonomickou nezávislost. Dílo je považováno za jeden z prvních a nejvýznamnějších feministických románů a zásadně ovlivnilo žánr vývojového románu (Bildungsroman).

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský