Charles Bukowski: Zápisky starého prasáka - rozbor díla

Téma:

Anarchistická kritika a zesměšnění americké společnosti, politiky a kultury z pozice totálního outsidera.

Motivy:

• společenská kritika
• satira a parodie
• protest a vzpoura
• absurdita
• alkohol a sex
• psaní
• politika (hippies, válka ve Vietnamu - vše je terčem posměchu)
• literární scéna (kritika)

Prostor děje:

Los Angeles.

Čas děje:

Konec 60. let 20. století (období hippies, války ve Vietnamu).

Kompozice:

Sbírka sloupků. Velmi fragmentární, texty jsou krátké, úderné, nemají jednotící děj.

Literární druh:

Epika (na pomezí publicistiky)

Literární žánr:

Sloupky / fejetony (autobiografické, satirické)

Postavy:

• Henry Chinaski / Bukowski – Vypravěč. Zde vystupuje jako provokatér, komentátor a starý prasák. Je ještě více cynický a nihilistický než v románech. Útočí na vše a na všechny.

Vypravěč:

Ich-forma (Bukowski/Chinaski).

Vyprávěcí způsoby:

Úvahový (komentáře, glosy), Vyprávěcí (krátké, absurdní historky).

Typy promluv:

• Proud vědomí – Texty působí jako necenzurovaný tok myšlenek.
• Fejeton / Sloupek – Krátký text komentující aktuální dění nebo autorovy obsese.
• Absurdní historky.

Obsah:

‘Zápisky starého prasáka’ nejsou román ani sbírka tradičních povídek. Jde o soubor krátkých sloupků, fejetonů a črt, které Bukowski psal pro undergroundový tisk. Texty jsou extrémně provokativní, vulgární a satirické.

Bukowski zde v roli starého prasáka komentuje vše, co se mu nelíbí na americké společnosti konce 60. let. S stejným cynismem a pohrdáním útočí na vládu a válku ve Vietnamu, jako na hnutí hippies, které považoval za pozérské a falešné. Zesměšňuje literární scénu, intelektuály, sousedy, policii i své vlastní čtenáře.

Texty jsou plné absurdních, často nechutných historek, sexuálních provokací a anarchistického humoru. Bukowski zde záměrně překračuje všechny hranice vkusu, aby šokoval a vyprovokoval čtenáře k přemýšlení. Je to jeho nejvíce nihilistické a zároveň nejhumornější (i když velmi černě) dílo.

Jazykové prostředky:

• Vulgární, provokativní jazyk – Záměrně urážlivý a šokující.
• Anarchistický humor – Nic mu není svaté.
• Sarkasmus a satira – Střílí do všech stran (na hippies i na vládu).
• Přímý, úsečný styl.
• Směs fikce a reality – Není jasné, co je skutečnost a co provokace.

Tropy a figury:

• Satira – Hlavní nástroj knihy. Zesměšňuje politiku, kulturu, sex i smrt.
• Sarkasmus – V každé větě.
• Hyperbola – Zveličování absurdity.
• Parodie – Paroduje vážná témata (např. válku).

Charles Bukowski

Charles Bukowski (1920–1994) byl americký básník a prozaik německého původu. Je klíčovým představitelem špinavého realismu (dirty realism). Jeho díla jsou silně autobiografická, plná cynismu, alkoholu, sexu, hazardu a pohrdání konvenční společností. Prožil život na okraji, pracoval v mnoha podřadných zaměstnáních. Jeho alter-egem je Henry 'Hank' Chinaski. Proslul syrovým, vulgárním, ale velmi přímým a upřímným stylem.

Další autorova díla:

• Poštovní úřad
• Faktótum
• Ženy
• Hollywood
• Všechny řitě světa i ta má

Literární kontext:

Dílo (1969) je sbírkou sloupků, které Bukowski psal pro undergroundový losangeleský časopis 'Open City'. Jsou to jeho nejvíce necenzurované, provokativní a politicky nekorektní texty. Zatímco jeho romány mají alespoň náznak děje a melancholie, 'Zápisky' jsou čistou satirou a útokem na celou společnost. Je to jeho nejpunkovější dílo, které odmítá jakékoli konvence.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský