Charles Bukowski: Poštovní úřad - rozbor díla

Téma:

Monotónní, ubíjející a absurdní práce v byrokratickém systému, která ničí lidskou duši, a snaha přežít pomocí alkoholu, sexu a cynismu.

Motivy:

• práce (monotónní, otrocká)
• alkohol (jako únik)
• byrokracie (absurdita)
• sex (jako únik a chvilková radost)
• dostihy (hazard)
• odcizení
• vzpoura (pasivní i aktivní)
• Los Angeles

Prostor děje:

Los Angeles, především Poštovní úřad USA (doručovací trasy, třídírna dopisů).

Čas děje:

50. a 60. léta 20. století.

Kompozice:

Epizodická, chronologická (s časovými skoky). Sleduje Chinaskiho kariéru u pošty.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Autobiografický román (tzv. dirty realism - špinavý realismus)

Postavy:

• Henry Chinaski – Alter-ego autora. Vypravěč. Je to pošťák, později třídič dopisů. Je cynický, inteligentní pozorovatel. Nenávidí svou práci, autority a systém. Přežívá díky alkoholu, sexu a sázení na koně. Je antihrdina.
• Betty (Joyce) – Chinaskiho první žena v knize. Alkoholička. Jejich vztah je destruktivní, plný pití a hádek. Zemře.
• Fay – Další Chinaskiho partnerka, matka jeho dcery. Hippie, která ho nakonec opustí.
• Nadřízení (např. 'Kamenný') – Karikatury byrokratů, malých tyranů a sadistů, kteří šikanují zaměstnance a lpí na absurdních pravidlech.

Vypravěč:

Ich-forma (Henry Chinaski).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (proud historek a anekdot), Úvahový (cynické a sarkastické komentáře k systému a životu).

Typy promluv:

• Pásmo vypravěče – Chinaskiho přímé, necenzurované vyprávění.
• Krátké, úsečné dialogy – Často vulgární, zachycují absurditu komunikace.
• Vnitřní monology – Chinaskiho myšlenky během práce.

Obsah:

‘Poštovní úřad’ je autobiografickou zpovědí Henryho Chinaskiho. Příběh začíná, když Chinaski, věčný flákač a pijan, nastoupí jako záskok (pošťák doručovatel) k americké poště. Práce je peklo – absurdní pravidla, šikana ze strany nadřízených (Kamenného), otrocká dřina, déšť, psi, kteří ho napadají. Jediným únikem je alkohol, sex a sázení na dostizích.

Chinaski popisuje své vztahy se ženami, především s alkoholičkou Betty, se kterou prožívá destruktivní vztah. Po její smrti chvíli žije s hippie Fay, se kterou má dceru, ale i ta ho opustí.

Po krátké pauze, kdy se živí sázením, se na poštu vrací, tentokrát jako třídič na noční směny, což je ještě horší, monotónnější a ubíjející práce v obrovské hale plné strojů a frustrovaných lidí. Chinaski zde stráví více než deset let. Popisuje absurdní byrokracii, kolegy, kteří zešíleli nebo spáchali sebevraždu, a svůj neustálý boj se systémem, který se snaží člověka zlomit.

Román končí tím, že Chinaski dává výpověď. V 50 letech se rozhodne riskovat, opustit jistotu otrocké práce a stát se spisovatelem na plný úvazek. Jak sám říká v úvodu, napsal román, protože dostal nabídku od nakladatele, který mu slíbil platit, pokud dá výpověď.

Jazykové prostředky:

• Syrový, vulgární jazyk – Otevřené popisy sexu, alkoholu, tělesnosti.
• Minimalistický styl, krátké věty – tzv. drsná škola.
• Přímý, nekompromisní styl – Nic není zjemněno ani idealizováno.
• Černý humor – Jediný způsob, jak čelit absurditě.
• Sarkasmus a ironie – Vůči systému, nadřízeným i sobě samému.

Tropy a figury:

• Hyperbola – Zveličování absurdity byrokracie a hlouposti nadřízených.
• Sarkasmus – Dominantní tropus celé knihy.
• Metafora – Pošta jako metafora celého ubíjejícího, nesmyslného systému (práce, armáda, stát).
• Ironie – 'Věnováno nikomu.'

Charles Bukowski

Charles Bukowski (1920–1994) byl americký básník a prozaik německého původu. Je klíčovým představitelem špinavého realismu (dirty realism). Jeho díla jsou silně autobiografická, plná cynismu, alkoholu, sexu, hazardu a pohrdání konvenční společností. Prožil život na okraji, pracoval v mnoha podřadných zaměstnáních (včetně pošty, kde strávil přes 10 let). Jeho alter-egem je Henry 'Hank' Chinaski. Proslul syrovým, vulgárním, ale velmi přímým a upřímným stylem.

Další autorova díla:

• Faktótum
• Ženy
• Hollywood
• Škvár
• Všechny řitě světa i ta má (povídky)

Literární kontext:

Dílo (1971) je prvním románem Charlese Bukowského. Patří do americké literatury 2. poloviny 20. století, navazuje na tradici drsné školy (Hemingway, Chandler) a je blízký beatnické generaci (Kerouac, Burroughs), i když se od ní sám distancoval. Román je výpovědí o životě na dně, o odcizení jedince v moderní průmyslové společnosti. Je to anti-kariérní román, který ukazuje práci ne jako poslání, ale jako peklo.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský