Thomas Mann: Smrt v Benátkách - rozbor díla

Téma:

Konflikt mezi apollinským (rozum, řád, disciplína) a dionýským (vášeň, chaos, opojení) principem v umění a životě; rozklad osobnosti pod vlivem krásy a smrti.

Motivy:

krása a umění
homoerotická touha (platonická)
stárnutí a smrt
nemoc (cholera)
Benátky (město krásy i hniloby)
sen a mýtus

Prostor děje:

Mnichov (začátek), Benátky (hotel na Lidu, pláž, ulice).

Čas děje:

Počátek 20. století (před 1. světovou válkou).

Kompozice:

Chronologická novela. Děj je lineární, ale bohatý na vnitřní reflexe a symbolické sny.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Novela (filozofická, psychologická)

Postavy:

Gustav von Aschenbach – Hlavní hrdina; stárnoucí, uznávaný spisovatel; celý život zasvětil disciplíně, morálce a tvrdé práci (apollinský princip); potlačoval city; v Benátkách podlehne vášni k Tadziovi, ztratí důstojnost a umírá.
Tadzio – Polský chlapec (cca 14 let); ztělesnění dokonalé, antické krásy; pro Aschenbacha se stává modlou a objektem posedlosti; Tadzio si je vědom své moci, ale zůstává pasivní, nemluví.
Symbolické postavy (poslové smrti) – Cizinec na hřbitově v Mnichově, starý dandy na lodi (nalíčený stařec), gondoliér bez licence, potulný zpěvák; všichni mají společné rysy (zrzavé vlasy, výhružnost) a předznamenávají Aschenbachův konec.

Vypravěč:

Er-forma (vševědoucí, ale silně vázaný na Aschenbachovo vnímání).

Vyprávěcí způsoby:

Popisný (detailní popisy architektury, moře), Úvahový (filozofie umění), Vnitřní monolog.

Typy promluv:

Myšlenky Aschenbacha – Intelektuální, plné odkazů na antiku (Platón).
Minimum dialogů – Aschenbach s Tadziem nikdy nepromluví.

Obsah:

Gustav von Aschenbach, slavný spisovatel žijící v Mnichově, pociťuje únavu ze své přísné sebekázně. Po setkání s tajemným cizincem na hřbitově pocítí náhlou touhu cestovat. Vydává se na jih a skončí v Benátkách.

Ubytuje se v luxusním hotelu na Lidu. Při večeři si všimne polské rodiny, a zejména dospívajícího chlapce Tadzia, jehož krása ho ohromí. Tadzio mu připomíná řecké sochy. Aschenbachova obdivná, zpočátku čistě estetická, pozornost se postupně mění v posedlost.

Aschenbach chce kvůli dusnému počasí odjet, ale když se mu omylem zatoulají kufry, cítí tajnou radost, že musí zůstat. Vrátí se do hotelu a začne Tadzia sledovat na pláži i ve městě. Nikdy ho neosloví, jen ho pozoruje.

V Benátkách se začíná šířit asijská cholera. Úřady to tají, aby nepřišly o turisty. Město páchne dezinfekcí. Aschenbach se o epidemii dozví, ale nevaruje Tadziovu rodinu, protože nechce, aby odjeli. Jeho morálka se hroutí. Podléhá dionýskému opojení.

Aby se Tadziovi zalíbil, nechá se u holiče omladit – nabarvit vlasy a nalíčit tvář. Stává se z něj groteskní figura (podobná té, kterou na začátku opovrhoval na lodi).

V závěru Tadziova rodina plánuje odjezd. Aschenbach, nemocný a vyčerpaný, sedí na pláži a sleduje Tadzia, který stojí v moři a ukazuje rukou do dálky. Aschenbachovi se zdá, že ho zve do zaslíbené země (smrti). Spisovatel umírá na židli na pláži na srdeční slabost (nebo choleru), s pohledem upřeným na svůj idol.

Jazykové prostředky:

Vytříbený styl – Dlouhá, komplikovaná souvětí, bohatá slovní zásoba (Mannův těžký styl).
Symbolika – Dusno, sirocco (vítr), jahody (cholera).
Mytologické aluze – Tadzio jako Hermés, Benátky jako podsvětí.

Tropy a figury:

Symbol – Benátky (krása maskující rozklad a smrt).
Metafora – Tygr (Aschenbachův sen o dionýské vášni).
Kontrast – Disciplína (Německo) vs. Uvolněnost (Itálie).

Thomas Mann

Thomas Mann (1875–1955). Novela (1912) je jedním z jeho vrcholných děl. Inspirováno skutečným zážitkem v Benátkách a smrtí Gustava Mahlera (vzhled Aschenbacha).

Další autorova díla:

Buddenbrookovi
Kouzelný vrch
Doktor Faustus

Literární kontext:

Modernismus. Mann zkoumá vztah umělce a života, inspirován Nietzschovou filozofií (Zrození tragédie).

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský