Thomas Mann: Mario a kouzelník - rozbor díla

Téma:

Varování před fašismem, manipulací davem a ztrátou svobodné vůle pod vlivem charismatického diktátora.

Motivy:

• manipulace a hypnóza
• fašismus a nacionalismus
• svobodná vůle vs. podrobení
• dusná atmosféra (fyzická i společenská)
• ponížení
• vražda jako osvobození

Prostor děje:

Itálie, letovisko Torre di Venere (fiktivní, inspirováno Forte dei Marmi).

Čas děje:

20. léta 20. století (éra Mussoliniho).

Kompozice:

Chronologická novela. Dvě části - 1. Popis pobytu a atmosféry v letovisku, 2. Vystoupení kouzelníka Cipolly.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Novela (alegorická, politická)

Postavy:

• Vypravěč – Německý turista, intelektuál; cestuje s rodinou; je citlivý na atmosféru; pozoruje nástup netolerance a nacionalismu s neklidem, ale zůstává pasivní (až do konce zůstává na představení, i když se mu nelíbí); symbolizuje pasivitu intelektuálů vůči fašismu.
• Cavaliere Cipolla – Kouzelník a hypnotizér; fyzicky odpudivý (hrbáč), ale charismatický a silný; ovládá publikum pomocí biče, alkoholu a sugesce; ponižuje lidi a nutí je dělat věci proti jejich vůli; alegorie fašistického vůdce (Mussoliniho/Hitlera).
• Mario – Číšník; tichý, slušný, melancholický mladík; je zamilovaný do Silvestry; Cipolla ho veřejně zhypnotizuje a donutí ho políbit ho (Cipollu), v domnění, že líbá svou milou; po probuzení neunese ponížení a Cipollu zastřelí.

Vypravěč:

Ich-forma (německý turista).

Vyprávěcí způsoby:

Popisný (detailní líčení atmosféry), Úvahový.

Typy promluv:

• Monolog Cipolly – Demagogický, rychlý, matoucí.
• Komentáře vypravěče – Analýza psychologie davu.

Obsah:

Vypravěč tráví s rodinou dovolenou v italském letovisku. Od začátku vnímá nepříjemnou, dusnou atmosféru. Místní Italové jsou přehnaně nacionalističtí, arogantní a nepřátelští k cizincům. Vypravěč má problémy kvůli maličkostem (dceřin kašel u jídla, synovo koupání bez plavek), za které dostane pokutu. Přesto rodina neodjíždí.

Do města přijíždí kouzelník Cipolla. Večerní představení se koná v přeplněném sále. Cipolla je hrbáč s bičem, pije koňak a kouří. Jeho vystoupení není založeno na tricích, ale na hypnóze a ovládání vůle diváků. Zesměšňuje je, nutí je tancovat, dělat zvířata, strnout v křeči. Publikum je fascinováno i zhnuseno, ale podřizuje se jeho moci. Cipolla demonstruje, že lidská svoboda neexistuje, pokud je vůle vůdce silnější.

Vypravěč cítí odpor, ale nedokáže odejít. Vrcholem večera je vyzvání číšníka Maria. Mario je prostý chlapec, kterého vypravěč zná. Cipolla vytuší Mariovo tajemství – nešťastnou lásku k dívce Silvestře. Uvede Maria do transu a namluví mu, že on (Cipolla) je Silvestra. Donutí Maria, aby ho před celým sálem něžně políbil.

Když se Mario probere z hypnózy a uvědomí si, že políbil odpudivého hrbáče a že byl veřejně ponížen, utíká z pódia. Náhle se otočí a dvakrát na Cipollu vystřelí z pistole. Cipolla padá mrtvý. V sále vypukne panika, ale pro vypravěče je tento čin osvobozujícím koncem hrůzy. Mariův čin je zoufalou obranou lidské důstojnosti.

Jazykové prostředky:

• Složitá souvětí – Typický Mannův styl, intelektuální, analytický.
• Symbolika – Dusné počasí, bič.
• Gradace – Od drobných nepříjemností na pláži k tragédii v sále.

Tropy a figury:

• Alegorie – Vztah Cipolly a davu = vztah diktátora a národa.
• Symbol – Bič (násilí, nadvláda).
• Ironie – Název kouzelník (je to spíše manipulátor).

Thomas Mann

Thomas Mann (1875–1955). Německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny. Humanista, odpůrce nacismu (emigroval). Novela (1930) předpověděla hrůzy fašismu.

Další autorova díla:

• Buddenbrookovi
• Kouzelný vrch
• Smrt v Benátkách

Literární kontext:

Německá literatura 1. pol. 20. století. Reakce na nástup italského fašismu.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský