Studijní materiály
EXTRA Kontakt

Bohumil Hrabal: Slavnosti sněženek - rozbor díla

Téma:

Oslava svérázných lidských charakterů (pábilelů) a jejich malých radostí a sporů v prostředí lesní chatové osady.


Motivy:

  • Kersko (lesní osada)
  • pábitele (svérázné postavy)
  • příroda (les, houbaření)
  • myslivost a pytláctví
  • sousedské spory (o kance)
  • pivo a hospoda (U pramene)
  • malé životní radosti
  • stárnutí a melancholie

Prostor děje:

Chatová osada Kersko u Nymburka (kde Hrabal sám žil).


Čas děje:

70. léta 20. století (období normalizace).


Kompozice:

Sbírka povídek a črt, které jsou volně propojeny místem a postavami.


Literární druh:

Epika


Literární žánr:

Povídková sbírka (pábiteská próza)


Postavy:

  • (Nejde o hlavní postavy, ale o mozaiku figurek, Hrabalových sousedů)
  • Autor (vypravěč) – Skrytý pozorovatel, který s láskou a ironií zaznamenává své sousedy.
  • Pan Leli – Zahrádkář, pozorovatel, milovník přírody.
  • Pan Franc – Myslivec ze sdružení v Kersku.
  • Pan Josef – Myslivec ze sousedního sdružení.
  • Pan Karel – Soused, který pořádá 'slavnost sněženek'.
  • Traktorista, hostinský, houbaři, Eliška – Všechny postavy jsou obyčejní lidé, ale vidění Hrabalovýma očima jsou to pábitele – milovníci života, vypravěči, podivíni, kteří své banální spory prožívají s obrovskou vášní.

Vypravěč:

Převážně er-forma, ale vypravěč (Hrabalovo alter-ego) je silně přítomen jako účastník a pozorovatel.


Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (anekdoty, historky), Popisný (poetické popisy Kerska a přírody), Úvahový (melancholické reflexe o životě).


Typy promluv:

  • Dialogy – Klíčové, zachycují hospodské a sousedské rozhovory, plné hovorové řeči.
  • Pásmo vypravěče – Lyrické popisy a komentáře.
  • Monology – Vyprávění jednotlivých postav (pábení).

Obsah:

‘Slavnosti sněženek’ jsou sbírkou povídek a črt z Hrabalovy milované chatové osady Kersko. Kniha nemá souvislý děj, ale je mozaikou portrétů místních obyvatel – pábilelů. Hrabal s láskou a humorem líčí jejich drobné radosti, starosti a především jejich vášnivé spory.

Ústřední povídkou, která dala název i slavnému filmu, je spor dvou mysliveckých sdružení (Kerska a sousední vsi) o to, komu patří ulovený divoký kanec. Spor se vyhrotí až téměř do rvačky. Nakonec je ale vyřešen typicky hrabalovsky – obě sdružení se sejdou v hospodě U pramene, kance společně snědí a smíří se nad pivem.

Další povídky líčí jiné postavičky: pana Leliho, který se stará o své stádo koz, traktoristu, který si uřízl nohu a teď ji cvičí, houbaře, kteří vedou vášnivé debaty o nejlepších místech. Název knihy odkazuje na scénu, kdy se místní sejdou na slavnosti sněženek, kde si na školní besídce kupují od dětí předražené sněženky.

Kniha je oslavou života, lidské originality a schopnosti radovat se z maličkostí, i když je v ní přítomna i melancholie stárnutí a smrti (např. povídka o pohřbu).


Jazykové prostředky:

  • Hovorový jazyk, slang – Autentický jazyk postav.
  • Poetizace obyčejnosti – Hrabal dokáže i spor o kance popsat jako homérskou bitvu.
  • Dlouhá souvětí – Typický hrabalovský styl.
  • Černý humor a melancholie – Střídání veselých a smutných tónů.
  • Anekdotický styl – Většina povídek je založena na vtipné historce.

Tropy a figury:

  • Hyperbola – Zveličování banálních sousedských sporů.
  • Metafora – 'Slavnosti sněženek' (setkání podivínů) jako oslava života.
  • Kontrast – Mezi krásou přírody a lidskou malicherností.
  • Ironie – Laskavá ironie, s níž autor popisuje své postavičky.

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal (1914–1997) byl jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Mistr pábení – umění vyprávět zdánlivě banální historky tak, že odhalují hlubší smysl. Jeho styl je nezaměnitelný, založený na dlouhých souvětích, hovorové řeči a lyrickém vidění světa. Čerpal ze svých životních zkušeností (Nymburk, Kladno, Kersko). V 70. letech měl zákaz publikování, 'Slavnosti sněženek' patří k dílům, která mohl vydat v oficiálním nakladatelství.


Další autorova díla:

  • Ostře sledované vlaky
  • Obsluhoval jsem anglického krále
  • Postřižiny
  • Příliš hlučná samota

Literární kontext:

Dílo (1978) je součástí volné autobiografické trilogie ('Městečko u vody'). Stejně jako 'Postřižiny', i 'Slavnosti sněženek' vznikly v době normalizace. Představují únik z politické reality k apolitické oslavě lidské svéráznosti. Hrabal se zde inspiruje životem ve své chatové osadě Kersko. Kniha je mozaikou pábilelů, kteří žijí v harmonii s přírodou, i když se neustále hádají. Dílo bylo v roce 1983 slavně zfilmováno Jiřím Menzelem.


Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský