Bohumil Hrabal: Postřižiny - rozbor díla

Téma:

Oslava života, smyslnosti, nespoutanosti a nástupu nové, moderní doby v prostředí maloměstského pivovaru.

Motivy:

• pivovar a pivo
• jídlo (zabijačka, klobásy)
• smyslnost a erotika
• dlouhé vlasy (a jejich ostříhání)
• strýc Pepin (pábitel, vypravěč)
• nástup techniky (rádio, motocykl, automobil)
• zkracování (doby, vzdáleností, vlasů)
• maloměsto

Prostor děje:

Maloměsto Nymburk, především areál pivovaru.

Čas děje:

20. léta 20. století (období První republiky).

Kompozice:

Lyrický proud vzpomínek, řetězení historek a obrazů. Děj je potlačený, text je založen na asociacích a atmosféře.

Literární druh:

Epika (lyrizovaná próza)

Literární žánr:

Poetická próza / novela (vzpomínková)

Postavy:

• Maryška – Vypravěčka (alter-ego Hrabalovy matky); je mladá, krásná, živelná a nespoutaná; miluje život plnými doušky – pivo, jídlo, jízdu na kole; je obdivována muži; její dlouhé vlasy jsou jejím symbolem.
• Francin – Správce pivovaru (Hrabalův otec); je opakem Maryšky – spořádaný, zodpovědný, miluje řád a pořádek; je nervózní ze správní rady a z Pepina; obdivuje novou techniku (rádio).
• Strýc Pepin – Francinův bratr (skutečný Hrabalův strýc); pábitel – nezastavitelný, hlučný vypravěč historek z vojny; je živelný, nerespektuje žádná pravidla; vnáší do pivovaru chaos a vitalitu.
• Pan Gruntorád, doktor Gruntorád – Členové správní rady pivovaru; obdivovatelé Maryšky; představitelé starého řádu.

Vypravěč:

Ich-forma (Maryška).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (proud historek, tzv. pábení), Popisný (velmi lyrické, smyslové popisy jídla, piva, atmosféry).

Typy promluv:

• Pásmo vypravěčky – Maryščino lyrické vzpomínání.
• Monology – Dominantní jsou Pepinovy nekonečné, hlučné monology (pábení).
• Dialogy – Často Pepin mluví a Francin ho marně krotí.

Obsah:

‘Postřižiny’ jsou lyrickým vzpomínáním Maryšky na život v nymburském pivovaru, kde její manžel Francin dělá správce. Kniha postrádá pevný děj a je spíše sledem obrazů, anekdot a atmosférických popisů, které oslavují smyslové požitky a živelnost.

Maryška je mladá, krásná žena, která si užívá života: miluje pivo, krvavou tlačenku ze zabijaček, leze na pivovarský komín a svou nespoutaností provokuje spořádané maloměsto a především svého manžela Francina. Francin je její opak – miluje řád, pořádek a bojí se správní rady.

Do této situace vtrhne Francinův bratr, strýc Pepin. Přijel na čtrnáct dní a zůstal napořád. Pepin je nezastavitelný pábitel – hlučný vypravěč, který neustále chrlí historky z vojny, narušuje Francinův řád a spolu s Maryškou vytváří chaotickou, ale vitální atmosféru.

Klíčovým tématem knihy je zkracování. Do pivovaru přichází nová doba: rádio, automobily, motocykly. Vše se zrychluje a zkracuje. Maryška, jako symbol přijetí nové doby, si nakonec nechá ostříhat své nádherné dlouhé vlasy, které všichni obdivovali. Tento akt postřižin symbolicky uzavírá starou, pomalou éru a vítá novou, moderní a zrychlenou.

Jazykové prostředky:

• Dlouhá souvětí – Typický hrabalovský proud řeči, který zachycuje asociativní myšlení.
• Hovorový jazyk, slang, germanismy (z Pepinovy mluvy).
• Poetismy a lyrické obrazy – Oslava obyčejných věcí.
• Smyslovost – Detailní popisy chutí, vůní, zvuků (zabijačka, pivo).
• Kontrast – Mezi spořádaným Francinem a živelným Pepinem/Maryškou.

Tropy a figury:

• Metafora – 'Postřižiny' (ostříhání vlasů) jako metafora pro 'zkracování' starých časů a nástup moderní doby.
• Symbol – Dlouhé vlasy Maryšky (symbol svobody, krásy, starých časů).
• Symbol – Rádio (symbol nové, zrychlené doby).
• Hyperbola – V Pepinových historkách.

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal (1914–1997) byl jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Mistr pábení – umění vyprávět zdánlivě banální historky tak, že odhalují hlubší smysl. Jeho styl je nezaměnitelný, založený na dlouhých souvětích, hovorové řeči a lyrickém vidění světa. Čerpal ze svých životních zkušeností (Nymburk, Kladno, Kersko). V 70. letech měl zákaz publikování, 'Postřižiny' byly jedním z děl, kterými se vrátil do oficiální literatury.

Další autorova díla:

• Ostře sledované vlaky
• Obsluhoval jsem anglického krále
• Slavnosti sněženek
• Příliš hlučná samota
• Pábitelé

Literární kontext:

Dílo (1976) je součástí volné autobiografické trilogie ('Městečko u vody', kam patří i 'Slavnosti sněženek' a 'Harlekýnovy milióny'). Kniha vznikla v době normalizace a představovala únik od šedivé reality k idylické, nostalgické a životem kypící První republice. Je to vrcholné dílo Hrabalova pábitelského stylu, které oslavuje českou maloměstskou svéráznost a radost ze života. Kniha byla v roce 1980 slavně zfilmována Jiřím Menzelem, což ještě posílilo její popularitu.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský