Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Život a osudy obyčejných malostranských měšťanů, jejich malé lidské slabosti, marnivost a osamělost
Malost a všednost, osamělost, sociální postavení a chudoba, ironie osudu, lidská marnivost, sousedské vztahy a pomluvy, smrt
Praha, Malá Strana (pražská čtvrť)
První polovina 19. století
Sbírka třinácti povídek, spojených společným prostředím pražské Malé Strany a jejích osobitých obyvatel
Epika
Sbírka povídek
Er-forma a ich-forma (v jednotlivých povídkách se střídají)
Vyprávěcí, Popisný
Doktor Heribert vždy odmítal léčit pacienty a vyhýbal se lidem. Lidé ho proto neměli příliš rádi. Jednoho dne se ale Heribert připletl do pohřebního průvodu pochovávajícího pana Schepelera. Při tom ale sjela rakev z nosítek a Heribert zjistil, že Schepeler žije. Heribert ho nechal zanést do nejbližšího domu, kde ho zachránil. Tento čin potěšil všechny kromě dědiců Schepelerova majetku. Lidé doktora Heriberta začali zdravit a vychvalovali ho. On se ale nezměnil a stále odmítal léčit nemocné.
Panu Rybářovi říkali všichni hastrman, protože nosil stále zelený kabátek s dlouhými šosy a široký klobouk. O panu Rybářovi si všichni mysleli, že je bohatý, protože měl sbírku drahokamů. Jednou pan Rybář navštívil profesora Muehlwenzela, aby zjistil, jak velkou hodnotu mají jeho drahokamy. Pan Rybář se ale dozvěděl, že vlastní jen bezcenné kameny. Rozhodl se jich tak zbavit a začal je házet z okna. V tu chvíli za ním přišel pan Šajvl a řekl mu, že ho má rodina i tak ráda, protože bohatství není pro ně důležité.
Pan Vorel se přestěhoval na Malou Stranu, kde si U Zeleného anděla otevřel krupařský krám. Lidé ale k němu nakupovat nechodili, pan Vorel tak v prázdném krámě jen kouřil ze své pěnovky. Jednoho dne ho navštívila slečna Poldýnka. Slečna Poldýnka ale nebyla spokojená a začala šířit zprávu, že zboží pana Vorla smrdí kouřem. Od té doby už do krámu nikdo nepřišel. Asi po pěti měsících začali k panu Vorlovi chodit Židé. Pan domácí se rozhodl pana Vorla vystěhovat, pan Vorel se ale oběsil.
Jan Neruda se narodil 9. července 1834 v Praze na Malé Straně a zemřel 22. srpna 1891 v Praze na Novém Městě. Byl to básník, novinář, prozaik, literární a divadelní kritik, dramatik a člen skupiny Májovců. Po maturitě se rozhodl pro studium práv a filozofie, které ale nedokončil, a nakonec začal pracovat jako novinář – psal pro deník Čas, Hlas a Národní listy. Neruda také cestoval do zahraničí, navštívil například Egypt, Turecko, Řecko nebo Francii. Během svého života měl také problémy s penězi a nikdy se neoženil.
Povídky malostranské vyšly knižně roku 1878 a řadí se k vrcholům české realistické prózy 19. století. Jan Neruda patřil ke generaci tzv. Májovců, literární skupině sdružené kolem almanachu Máj, která se hlásila k odkazu Karla Hynka Máchy a usilovala o přiblížení české literatury evropskému kontextu a modernímu realistickému vidění světa. Na rozdíl od dobové vlastenecky idealizující prózy Neruda ve svých povídkách zachycuje všední, drobné a často groteskní osudy obyčejných malostranských měšťanů s jemnou ironií i soucitem zároveň. Dílo je cenné především jako mistrovská psychologická a sociální freska pražské čtvrti a jejích osobitých figurek v době před polovinou 19. století, a stalo se jedním z nejvýznamnějších děl české povídkové tvorby vůbec.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.