Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Vstupní sbírka plná deziluze: svět bez útěchy, víra zpochybněná, život viděný z perspektivy hřbitova a bídy pražské periferie
Hřbitov a smrt, bída, zklamání a deziluze, pochybnost o Bohu, matka, chudá Praha, marnost, žebrota, ironie, hledání smyslu
Praha – hřbitovy, chudinské ulice a periferie; prostor je většinou uzavřený, šedý a bez východu
Polovina 19. století, doba Bachova absolutismu; sbírka vyšla roku 1858
Sbírka bez pevného cyklu, básně jsou řazeny volně a spojuje je tón, ne příběh. Převažují krátké útvary; formálně je patrná návaznost na Heineho ironickou lyriku
lyrika
básnická sbírka (reflexivní a sociální lyrika)
Lyrický subjekt v ich-formě; mluví bez odstupu, ale s ironií, která má chránit před sentimentem
Reflexivní lyrika s prvky sociální balady; časté oslovení, řečnická otázka, náhlá ironická pointa na konci básně
Sbírka nemá souvislý děj. Je to soubor básní spojených jedním laděním. Lyrický subjekt v nich prochází Prahou a dívá se na svět z místa, odkud není vidět nic povzbudivého.
Základní polohou je deziluze. Mladý básník ohlašuje, že nebude psát o kráse a útěše, protože je nenachází. Místo lásky vidí bídu, místo věčnosti hřbitov, místo boží spravedlnosti mlčení. Několik básní se přímo obrací k Bohu s otázkou, proč připouští, co se kolem děje, a odpovědi se nedočkají.
Silnou vrstvu tvoří sociální motivy ze života žebráků, dělníků, nemocných, chudých matek a dětí bez budoucnosti. Neruda je nelíčí soucitně ani povzneseně, ale věcně, což ve své době působilo tvrdě a nepatřičně.
Jediná, koho básník neznevažuje, je matka. Verše, které jí patří, jsou z celé sbírky nejméně ironické.
Formálně sbírka pracuje s ostrým střihem. Báseň se rozjede vážně, dojemně nebo vznešeně, a v posledních dvou verších se obrátí naruby ironickou pointou. Tenhle postup, převzatý od Heineho, dává celku charakteristickou hořkou chuť.
Dobová kritika sbírku odsoudila. Od mladého českého básníka se čekalo vlastenecké povzbuzení, ne hřbitov. Neruda se k této poloze později už nevrátil, ale právě tady jsou vidět kořeny jeho pozdější sociální poezie.
Jan Neruda (1834 až 1891), český básník, prozaik a novinář, čelný představitel generace májovců. Rodák z Malé Strany, celý život fejetonista Národních listů. Do české literatury zavedl fejeton jako plnohodnotný žánr. Jeho poezie prošla cestou od hořké deziluze k občanskému optimismu.
Generace májovců, česká literatura po roce 1848. Prvotina vyšla v době Bachova absolutismu a kritika ji odmítla pro údajný pesimismus a nedostatek vlastenectví. Tón sbírky je blízký Heinrichu Heinovi a předjímá pozdější sociální poezii.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.