Studijní materiály
EXTRA Kontakt

Michail Bulgakov: Mistr a Markétka - rozbor díla

Téma:

Střet dobra a zla, svoboda umělce v totalitní společnosti, satira na sovětskou realitu a zbabělost jako nejhorší lidská vlastnost.


Motivy:

  • ďábel v Moskvě (Woland)
  • láska a sebeobětování (Markétka)
  • Pontius Pilát a Ježíš (Ješua)
  • cenzura a strach
  • magie a nadpřirozeno
  • zbabělost vs. odvaha
  • satira na literární kruhy (MASSOLIT)

Prostor děje:

Tři roviny - 1. Moskva 30. let 20. století, 2. Jeruzalém (Jeršalajim) v době ukřižování Krista, 3. Nadpřirozený svět (Wolandův ples, věčnost).


Čas děje:

30. léta 20. století (několik dní) a 1. století n. l. (Velký pátek).


Kompozice:

Román v románu. Dvě propletené linie - moskevská (satirická/fantastická) a jeruzalémská (psychologicko-historický román, který napsal Mistr).


Literární druh:

Epika


Literární žánr:

Magický realismus / Satirický román / Filozofický román


Postavy:

  • Mistr – Bezejmenný spisovatel; napsal román o Pilátovi; byl kritiky uštván a skončil v blázinci; je ztělesněním umělce zničeného režimem; je pasivní, zlomený, ale miluje Markétku.
  • Markétka – Mistrova milenka; vdaná, ale nešťastná; je odvážná, vášnivá a pro záchranu Mistra se spojí s ďáblem (stane se čarodějnicí a hostitelkou plesu); je nositelkou aktivní lásky.
  • Woland – Ďábel (Satan); přijíždí do Moskvy jako profesor černé magie; není to čisté zlo, spíše síla, která chce páchat zlo, a přitom koná dobro; trestá hloupost, chamtivost a udavačství; odhaluje pravou tvář Moskvanů.
  • Wolandova družina – Kocour Kňour (Behemot - mluvící kocour, šprýmař), Korovjev (Fagot - intrikán), Azazelo (vrah), Hella (upírka).
  • Pontius Pilát – Římský prokurátor; trpí migrénou a samotou; odsoudí Ješuu, ačkoliv ví, že je nevinný, ze zbabělosti a strachu o kariéru; jeho příběh je o vině a touze po odpuštění.
  • Ješua Ha-Nocri – Ježíš; potulný filozof, hlásá, že všichni lidé jsou dobří; je popraven.
  • Ivan Bezprizorný – Básník; zpočátku píše ateistické básně na zakázku; po setkání s Wolandem skončí v blázinci, kde potká Mistra a změní se (stane se učedníkem).

Vypravěč:

Er-forma. V moskevské linii ironický, hravý vypravěč. V jeruzalémské linii vážný, vznešený styl.


Vyprávěcí způsoby:

Střídání stylů (groteska vs. biblický epos), Fantastické prvky.


Typy promluv:

  • Dialogy – Filozofické (Pilát a Ješua), satirické (Kňour a úředníci).
  • Popis – Magické scény (ples), vedro v Jeruzalémě.

Obsah:

Do Moskvy 30. let přijíždí tajemný profesor Woland se svou bizarní družinou (obrovský mluvící kocour Kňour, dlouhý Korovjev, zrzavý Azazelo). Hned na začátku na Patriarchových rybnících předpoví smrt předsedovi literárního spolku Berliozovi (uřízne mu hlavu tramvaj), což se vzápětí stane. Básník Bezprizorný, svědek události, se zblázní a skončí na psychiatrii.

Woland se usadí v Berliozově bytě a pořádá v divadle Varieté představení černé magie, kde odhaluje chamtivost a marnivost Moskvanů (peníze, které se mění v papírky, šaty, které zmizí). Celá Moskva je vzhůru nohama.

V blázinci se Bezprizorný setkává s Mistrem. Mistr mu vypráví svůj příběh: napsal román o Pilátovi Pontském, ale kritika ho strhala. Mistr v zoufalství spálil rukopis a odešel do ústavu. Vypráví také o své lásce, Markétce.

Markétka trpí, protože Mistr zmizel. Setká se s Azazelem, který jí nabídne dohodu: stane se hostitelkou na Satanově plese a dozví se o Mistrovi. Markétka souhlasí. Promění se v čarodějnici, letí nad Moskvou, demoluje byt kritika, který zničil Mistra, a účastní se velkolepého a děsivého Wolandova plesu (Ples sta králů).

Za svou službu si může přát jedno přání. Přeje si, aby se jí vrátil Mistr. Woland jí vyhoví a vrací jim i spálený román (Rukopisy nehoří).

Paralelně čteme kapitoly z Mistrova románu: Pilát vyslýchá Ješuu, cítí k němu sympatie a chce ho zachránit, ale ze zbabělosti před Veleknězem a císařem ho odsoudí. Poté trpí výčitkami svědomí a nespavostí po celá staletí.

V závěru Woland a jeho družina opouštějí Moskvu. Matouš Levi (posel Ješuy) vzkazuje Wolandovi, že Mistr si nezasloužil světlo (nebe), ale klid. Woland daruje Mistrovi a Markétce věčný klid a společný život v domku mimo čas. Zároveň Woland osvobodí Piláta z jeho věčného čekání – Pilát konečně může dokráčet po měsíčním paprsku k Ješuovi a promluvit si s ním.


Jazykové prostředky:

  • Satira – Výsměch byrokracii, bytové krizi, ateismu.
  • Symbolika – Žluté květiny (první setkání), Měsíční svit (cesta k věčnosti).
  • Aforismy – Rukopisy nehoří., Nikdy o nic neproste...

Tropy a figury:

  • Groteska – Uříznutá hlava Berlioze, kocour s pistolí.
  • Aluze – Faustovský motiv (prodej duše, ale z lásky).

Michail Bulgakov

Michail Bulgakov (1891–1940). Ruský spisovatel a dramatik. Román psal tajně od roku 1928 až do smrti (do šuplíku), věděl, že za stalinismu nemůže vyjít. Vydán byl cenzurovaně až v 60. letech.


Další autorova díla:

  • Psí srdce
  • Bílá garda
  • Divadelní román

Literární kontext:

Dílo předběhlo svou dobu a je považováno za předchůdce magického realismu. Je to jedno z největších děl ruské literatury 20. století.


Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský