Michail Bulgakov: Psí srdce - rozbor díla

Téma:

Satira na bolševický pokus stvořit 'nového člověka', nebezpečí vědeckých experimentů zasahujících do přírody a kritika sovětské reality.

Motivy:

• proměna (pes v člověka)
• vědecký experiment
• nový sovětský člověk (proletář)
• bydlení a komunalismus
• udavačství a arogance moci
• intelektuál vs. lůza

Prostor děje:

Moskva, byt profesora Preobraženského.

Čas děje:

Zima 1924/1925 (počátek SSSR).

Kompozice:

Chronologická novela s epilogem. Částečně ich-forma (monolog psa na začátku), pak er-forma, vloženy zápisky z deníku doktora Bormentala.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Satirická sci-fi novela (groteska)

Postavy:

• Profesor Filip Filipovič Preobraženskij – Geniální chirurg; starosvětský intelektuál; pohrdá bolševiky a proletariátem; věří v kulturu a evoluci, ne v revoluci; provede operaci, které později lituje.
• Pes Šarik – Toulavý, hladový, ale vděčný pes; po operaci se mění v člověka (Šarikova), ale přebírá nejhorší vlastnosti dárce orgánů.
• Polygraf Polygrafovič Šarikov – Výsledek experimentu; člověk s psím srdcem a hypofýzou alkoholika a zloděje (Klim Čugunkin); je sprostý, agresivní, pije, donáší, nenávidí kočky; stane se vedoucím oddělení pro očistu města od toulavých zvířat; karikatura proletáře, který se dostal k moci.
• Dr. Ivan Arnoldovič Bormental – Profesorův asistent; oddaný, fyzicky brání profesora před Šarikovem.
• Švonder – Předseda domovní správy; typický byrokrat a fanatický komunista; snaží se profesorovi vzít pokoje a využívá Šarikova proti němu (učí ho právům proletariátu).

Vypravěč:

Střídání - Pes Šarik (subjektivní, vtipné), Bormentalův deník (vědecké), objektivní vypravěč.

Vyprávěcí způsoby:

Satirický popis, Deníkové záznamy, Dialogy.

Typy promluv:

• Vnitřní monolog psa – Komentuje život v Moskvě (To je svinstvo, ten salám).
• Intelektuální dialogy – Preobraženskij kritizuje režim (Nemám rád proletariát).
• Primitivní mluva Šarikova – Vulgarismy, hesla, balalajka.

Obsah:

Profesor Preobraženskij, světová kapacita v oboru omlazování, najde na ulici zuboženého toulavého psa Šarika. Vezme ho domů, vyléčí ho a dobře krmí. Pes profesora zbožňuje. Profesor má však s psem jiný záměr – chce provést experiment: transplantovat psovi lidskou hypofýzu a varlata, aby zjistil, zda dojde k omlazení. Dárcem orgánů je zabitý kriminálník a alkoholik Klim Čugunkin.

Operace se zdaří, ale výsledek je šokující. Pes neomládne, ale začne se měnit v člověka. Vypadává mu srst, staví se na zadní, začíná mluvit (první slova jsou nadávky a ryba). Vzniká tvor, který si dá jméno Polygraf Polygrafovič Šarikov.

Šarikov zdědil po Čugunkinovi všechny špatné vlastnosti: je hrubý, pije vodku, krade, obtěžuje služebné a hraje na balalajku. Dostane se pod vliv komunisty Švondera, který ho naučí, že má jako pracující element svá práva a že profesor je buržoazní vykořisťovatel. Šarikov si nárokuje bydlení v profesorově bytě.

Soužití se stává peklem. Šarikov dělá kariéru – stane se vedoucím pododdělení pro hubení toulavých koček (uplatní svůj psí instinkt). Nakonec sepíše na profesora udání pro kontrarevoluci a vyhrožuje mu pistolí.

To je pro profesora a dr. Bormentala poslední kapka. Uvědomí si, že experiment byl omyl (Věda ještě neví, jak proměnit zvíře v člověka, ale bolševikům se podařilo proměnit člověka ve zvíře). Násilím Šarikova uspí a provedou reverzní operaci – vrátí mu psí hypofýzu.

Přijde policie vyšetřovat zmizení Šarikova, ale najde už jen podivného psa, který vypadá trochu jako člověk, ale rychle se mění zpět v psa. Novela končí tím, že Šarik je opět psem, který leží u profesorových nohou, je spokojený a na svou lidskou epizodu si nepamatuje. Řád je obnoven, ale varování zůstává.

Jazykové prostředky:

• Satira a ironie – Zesměšnění sovětského newspeaku a byrokracie.
• Kontrast – Kultivovaná mluva profesora vs. primitivní argot Šarikova.
• Symbolika – Jméno Preobraženskij (od slova proměna/přeměna).

Tropy a figury:

• Groteska – Celá situace psa, který se stane úředníkem.
• Alegorie – Šarikov je alegorií nevzdělané masy, která získala moc.
• Hyperbola – Rychlost Šarikovovy evoluce v byrokrata.

Michail Bulgakov

Michail Bulgakov (1891–1940). Novela napsána 1925, ale v SSSR zakázána (vyšla až 1987). Bulgakov, původem lékař, zde zužitkoval své znalosti.

Další autorova díla:

• Mistr a Markétka
• Osudná vejce
• Bílá garda

Literární kontext:

Sovětská satira 20. let. Dílo varuje před sociálním inženýrstvím (snaha stvořit nového člověka revolucí místo evolucí).

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský