Studijní materiály
EXTRA Kontakt

Erich Maria Remarque: Miluj bližního svého - rozbor díla

Téma:

Život německých emigrantů (Židů a politických odpůrců) prchajících před nacismem po Evropě.


Motivy:

  • emigrace a exil
  • ztráta domova a identity (pasu)
  • nacismus a rasová perzekuce
  • byrokracie a lhostejnost úřadů
  • láska a solidarita v nouzi
  • ilegalita a život na útěku
  • sebevražda (jako východisko)

Prostor děje:

Evropa – Německo, Rakousko (Vídeň), Československo (Praha), Švýcarsko (Curych), Francie (Paříž).


Čas děje:

Konec 30. let 20. století (konkrétně 1937–1939), těsně před vypuknutím druhé světové války.


Kompozice:

Chronologická, epizodická. Sleduje paralelně osudy několika emigrantů, které se vzájemně proplétají.


Literární druh:

Epika


Literární žánr:

Exilový román


Postavy:

  • Ludvík Kern – Mladý německý emigrant (poloviční Žid); je mu dvacet let; uprchl z Německa; je slušný, přizpůsobivý a snaží se přežít; zamiluje se do Ruth; postupně ztrácí iluze, ale ne morálku.
  • Ruth Hollandová – Mladá židovská dívka; studovala v Německu, nyní také na útěku; je citlivá, ale statečná a odhodlaná; její vztah s Kernem je pro oba oporou; hledá své místo ve světě.
  • Josef Steiner – Zkušený německý politický emigrant; je starší, cynický, ale v jádru nesmírně obětavý a solidární; stává se mentorem pro Kerna; je statečný a vynalézavý; jeho tragickým osudem je touha ještě jednou vidět svou ženu v Německu.
  • Marill – Bývalý německý důstojník, nyní emigrant v Paříži; snaží se udržet si důstojnost a vystupování, i když je na dně; představuje starý svět, který byl nacismem zničen.
  • Různí úředníci a policisté – Anonymní postavy, které představují lhostejný a byrokratický aparát evropských zemí, které si emigranty přehazují jako horký brambor.

Vypravěč:

Er-forma (vševědoucí vypravěč).


Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (líčení osudů na útěku), Popisný (popisy prostředí Vídně, Paříže, uprchlických hotelů), Dialogický (časté rozhovory mezi emigranty o jejich osudech a strategii přežití).


Typy promluv:

  • Přímá řeč – Dialogy mezi postavami, které odhalují jejich strach, naděje i cynismus.
  • Pásmo vypravěče – Věcné, reportážní líčení událostí.
  • Vnitřní monology – Úvahy postav o ztrátě domova, byrokracii a smyslu života.

Obsah:

Román sleduje osudy několika německých emigrantů, kteří byli nuceni opustit svou vlast kvůli nacistickému režimu. Hlavní postavou je mladý Ludvík Kern, jehož otec byl Žid. Po propuštění z koncentračního tábora Kern prchá bez pasu a peněz přes hranice. Postupně se protlouká Rakouskem, Československem a Švýcarskem, neustále pronásledován policií a byrokracií. V žádné zemi nemůže zůstat legálně, je opakovaně zatýkán a vyhošťován.

Během svého putování se v Praze seznámí s mladou židovskou dívkou Ruth Hollandovou, která je na tom podobně. Vzájemně se do sebe zamilují a jejich vztah se stává jedinou jistotou v chaotickém světě. Společně čelí hladu, chudobě a neustálému strachu ze zatčení.

Další klíčovou postavou je Josef Steiner, zkušený politický uprchlík, který už v emigraci strávil několik let. Stává se Kernovým mentorem a učí ho, jak přežít v ilegalitě – jak falšovat doklady, kde sehnat práci načerno, jak se vyhnout policii. Steiner je navenek cynický, ale v jádru hluboce lidský a solidární. Navzdory nebezpečí se stará o ostatní emigranty.

Postavy se setkávají a zase rozdělují v různých evropských městech (Vídeň, Praha, Curych, Paříž), v levných hotelích a uprchlických kavárnách. Román detailně líčí jejich každodenní boj o přežití a lhostejnost okolního světa, který se jich snaží zbavit. Titulní přikázání Miluj bližního svého je v románu neustále konfrontováno s realitou, kde státy i jednotlivci v uprchlících vidí jen obtížný problém.

Tragický osud potká Steinera. Když se dozví, že jeho žena v Německu umírá, rozhodne se ji navštívit, přestože ví, že je to téměř jistá sebevražda. Podaří se mu ji vidět, ale je zatčen gestapem. Aby nic neprozradil při mučení, spáchá sebevraždu skokem z okna.

Román končí v Paříži, těsně před vypuknutím války. Kern a Ruth získávají díky Steinerově oběti (poslal jim peníze a kontakty) falešné pasy a lístky na loď do Mexika. Opouštějí Evropu, která se propadá do války, s malou nadějí na nový život.


Jazykové prostředky:

  • Střízlivý, věcný až reportážní styl – Typický pro Remarqua; bez patosu popisuje tragické osudy.
  • Ironie a sarkasmus – Zejména v promluvách Steinera; slouží jako obrana proti zoufalství.
  • Symbolika – Pas (nebo jeho absence) se stává symbolem identity a práva na život; hranice jako nepřekonatelná překážka.
  • Kontrast – Mezi normálním životem domácích a ilegálním, štvaneckým životem emigrantů.
  • Humanistické poselství – Navzdory krutosti světa je zdůrazněna solidarita, přátelství a láska mezi vyhnanci.

Tropy a figury:

  • Metafora – Emigranti jako duchové nebo stíny, kteří procházejí Evropou, ale nikam nepatří.
  • Ironie – Název Miluj bližního svého je v příkrém rozporu s realitou, kde nikdo (ani církev, ani státy) emigrantům nepomáhá.
  • Přirovnání – Byli jsme jako listí ve větru.
  • Personifikace – Byrokracie měla tisíc očí, ale žádné srdce.

Erich Maria Remarque

Erich Maria Remarque (1898–1970) byl německý spisovatel, jeden z nejvýznamnějších autorů 20. století. Proslavil se svým protiválečným románem 'Na západní frontě klid'. Sám bojoval v první světové válce a patřil k tzv. 'ztracené generaci'. Jeho díla byla nacisty odsouzena, zakázána a veřejně pálena. V roce 1933 musel emigrovat z Německa (nejprve do Švýcarska, poté do USA). Román 'Miluj bližního svého' (1939) čerpá z jeho vlastních zkušeností a ze setkání s dalšími emigranty. Jeho styl je charakteristický věcností, melancholií a humanistickým postojem.


Další autorova díla:

  • Na západní frontě klid
  • Cesta zpátky
  • Tři kamarádi
  • Vítězný oblouk
  • Nebe nezná vyvolených
  • Čas žít, čas umírat

Literární kontext:

Román 'Miluj bližního svého' (1939) je klíčovým dílem německé exilové literatury. Vznikl těsně před vypuknutím druhé světové války a zachycuje atmosféru strachu, nejistoty a byrokratické šikany, které čelili uprchlíci před nacismem. Patří do stejné vlny literatury jako díla Thomase Manna nebo Bertolta Brechta, kteří také museli opustit Německo. Na rozdíl od 'ztracené generace' (která se vyrovnávala s minulostí – první světovou válkou) zde Remarque reaguje na bezprostřední přítomnost – nástup fašismu a selhání demokratické Evropy, která nedokázala uprchlíkům pomoci.


Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský