Studijní materiály
EXTRA Kontakt

Ernest Hemingway: Komu zvoní hrana - rozbor díla

Téma:

Lidská statečnost, oběť a láska tváří v tvář nesmyslnosti války a jisté smrti.


Motivy:

  • válka (španělská občanská)
  • láska a smrt
  • statečnost a zbabělost
  • povinnost a oběť
  • {"solidarita (motto"=>"Žádný člověk není ostrov...)"}
  • partyzánský boj
  • krutost války (na obou stranách)

Prostor děje:

Španělsko, horská oblast u Segovie (za fašistickou frontovou linií).


Čas děje:

Španělská občanská válka (30. léta 20. století). Celý děj románu se odehrává během pouhých tří dnů (72 hodin).


Kompozice:

Chronologická, velmi sevřená (odehrává se během 72 hodin). Děj je přerušován retrospektivními vzpomínkami a úvahami hlavního hrdiny.


Literární druh:

Epika


Literární žánr:

Válečný román


Postavy:

  • Robert Jordan – Hlavní hrdina; americký profesor španělštiny, který dobrovolně bojuje na straně republikánů (interbrigadista); je specialista na výbušniny; je idealista, ale zároveň pragmatik; je statečný, zodpovědný a plní svou povinnost i za cenu života; během tří dnů prožije hlubokou lásku.
  • Maria – Mladá španělská dívka, kterou zachránili partyzáni; byla fašisty mučena a znásilněna; je psychicky zraněná, ale čistá a plná lásky k Jordanovi; představuje naději a nevinnost zničenou válkou.
  • Pilar – Silná, robustní žena, cikánka; je skutečnou vůdkyní partyzánské skupiny (neformální); je odvážná, má smysl pro humor, ale umí být i krutá; věří v osud a předpoví Jordanovi smrt.
  • Pablo – Oficiální vůdce partyzánů, manžel Pilar; je zlomený, zbabělý a propadl alkoholu; bojí se riskantní akce (odpálení mostu) a je nedůvěryhodný; představuje morální úpadek způsobený válkou.
  • Anselmo – Starý partyzán; je Jordanovým věrným průvodcem; je statečný, spolehlivý a plní rozkazy, i když nerad zabíjí; představuje moudrost a oddanost prostého lidu.

Vypravěč:

Er-forma (vševědoucí vypravěč), ale často přechází do vnitřních monologů a úvah Roberta Jordana.


Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (líčení partyzánské akce), Popisný (popisy horské krajiny, postav), Úvahový (velmi časté vnitřní monology Jordana o smyslu boje, lásce, smrti a strachu).


Typy promluv:

  • Vnitřní monology – Klíčové, tvoří velkou část knihy; Jordan analyzuje situaci, vzpomíná na minulost (na otce, na dědečka) a přemítá o životě.
  • Přímá řeč – Dialogy mezi partyzány a Jordanem; jsou úsečné, věcné, často obsahují španělské výrazy.
  • Retrospektivní vyprávění – Zejména ve vzpomínkách Pilar na krutosti páchané na začátku války (na obou stranách).

Obsah:

Americký dobrovolník Robert Jordan, expert na výbušniny, je vyslán za nepřátelskou (fašistickou) linii ve španělských horách. Jeho úkolem je spojit se s místní partyzánskou skupinou a v den republikánského útoku vyhodit do povětří strategicky důležitý most, aby zabránil přísunu nepřátelských posil.

Jordan dorazí do tábora partyzánů, které vede opilec a zbabělec Pablo. Skutečnou autoritou ve skupině je však Pablova žena, energická a odvážná cikánka Pilar. Jordan zde potkává mladou dívku Marii, kterou partyzáni zachránili ze zajetí fašistů, kde byla krutě týrána. Mezi Robertem a Marií vznikne během krátkých tří dnů hluboká a intenzivní láska.

Příprava akce je komplikovaná. Pablo se bojí následků a sabotuje Jordanovy přípravy. Pilar, ačkoliv Jordana podporuje, mu předpoví, že u mostu zemře. Jordan také bojuje s vlastními pochybnostmi a strachem, ale je odhodlán splnit svůj úkol. Během tří dnů, které román popisuje, Jordan a Maria prožívají celý život a plánují společnou budoucnost v Madridu, i když oba tuší, že je to jen sen.

V den útoku se Pablo vzpamatuje a přivede posily, aby akci podpořil. Podaří se jim most odpálit, ale při ústupu je Jordan zasažen a zlomí si nohu. Ví, že by skupinu jen zdržoval a byl by zajat. Přikáže ostatním (včetně Marie), aby uprchli, a sám zůstává ležet se samopalem, připraven krýt jejich ústup a čelit nepříteli. Román končí v okamžiku, kdy zraněný Jordan míří na blížící se fašistické vojáky a čeká na smrt, smířený s osudem a s pocitem, že jeho život (i když krátký) měl smysl.


Jazykové prostředky:

  • Metoda ledovce – Typická pro Hemingwaye; autor popisuje jen viditelnou část (akci, dialogy), ale hlavní myšlenky a emoce jsou skryty pod povrchem, v podtextu.
  • Střízlivý, reportážní styl – Věcné, krátké věty, bez zbytečných emocí a ozdob.
  • Španělské výrazy – Používání španělských slov (guapa, ingles, cojones) dodává textu autentičnost.
  • Kontrast – Mezi krutostí války a intenzivním milostným prožitkem Jordana a Marie; mezi statečností (Anselmo, Jordan) a zbabělostí (Pablo).
  • {"Název (Motto) – Převzatý z básně Johna Donna; vyjadřuje hlavní myšlenku solidarity"=>"Žádný člověk není ostrov sám pro sebe... smrtí každého člověka je mne méně... proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě."}

Tropy a figury:

  • Symbol – Most (cíl mise, ale i spojnice mezi lidmi, mezi životem a smrtí).
  • Metafora – Svět je krásné místo a stojí za to o něj bojovat.
  • Přirovnání – Srdce mu bilo jako kladivo.
  • Lyrické pasáže – Zejména v popisech milostných scén Jordana a Marie, které kontrastují se strohým stylem zbytku románu.

Ernest Hemingway

Ernest Hemingway (1899–1961) byl americký spisovatel a novinář, představitel 'ztracené generace'. V mládí byl dobrovolníkem v první světové válce (na italské frontě), kde byl zraněn. Tato zkušenost hluboce ovlivnila jeho tvorbu. 'Komu zvoní hrana' (1940) napsal na základě svých zážitků jako válečný zpravodaj během španělské občanské války, kde sympatizoval s republikány. Jeho styl (tzv. metoda ledovce) je charakteristický úsečností, strohými dialogy a zaměřením na akci, pod níž se skrývá hluboká psychologie. V roce 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu. Celý život bojoval s depresemi a nakonec spáchal sebevraždu.


Další autorova díla:

  • Sbohem, armádo
  • Stařec a moře
  • Zelené pahorky africké
  • Fiesta (I slunce vychází)

Literární kontext:

Román 'Komu zvoní hrana' (1940) patří do americké meziválečné literatury, ačkoliv byl vydán až na počátku druhé světové války. Je stále řazen k dílům 'ztracené generace', i když téma se posunulo od deziluze po první světové válce k aktivnímu boji proti fašismu ve Španělsku. Hemingway zde opouští čistou skepsi svých raných děl a hledá smysl v solidaritě a oběti pro druhé (viz motto Johna Donna). Dílo je považováno za jeden z nejlepších válečných románů 20. století. Zachycuje jak hrdinství, tak brutalitu a ideologický zmatek španělské občanské války, která byla vnímána jako předehra k druhé světové válce.


Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský