Lidská statečnost, oběť a láska tváří v tvář nesmyslnosti války a jisté smrti.
Španělsko, horská oblast u Segovie (za fašistickou frontovou linií).
Španělská občanská válka (30. léta 20. století). Celý děj románu se odehrává během pouhých tří dnů (72 hodin).
Chronologická, velmi sevřená (odehrává se během 72 hodin). Děj je přerušován retrospektivními vzpomínkami a úvahami hlavního hrdiny.
Epika
Válečný román
Er-forma (vševědoucí vypravěč), ale často přechází do vnitřních monologů a úvah Roberta Jordana.
Vyprávěcí (líčení partyzánské akce), Popisný (popisy horské krajiny, postav), Úvahový (velmi časté vnitřní monology Jordana o smyslu boje, lásce, smrti a strachu).
Americký dobrovolník Robert Jordan, expert na výbušniny, je vyslán za nepřátelskou (fašistickou) linii ve španělských horách. Jeho úkolem je spojit se s místní partyzánskou skupinou a v den republikánského útoku vyhodit do povětří strategicky důležitý most, aby zabránil přísunu nepřátelských posil.
Jordan dorazí do tábora partyzánů, které vede opilec a zbabělec Pablo. Skutečnou autoritou ve skupině je však Pablova žena, energická a odvážná cikánka Pilar. Jordan zde potkává mladou dívku Marii, kterou partyzáni zachránili ze zajetí fašistů, kde byla krutě týrána. Mezi Robertem a Marií vznikne během krátkých tří dnů hluboká a intenzivní láska.
Příprava akce je komplikovaná. Pablo se bojí následků a sabotuje Jordanovy přípravy. Pilar, ačkoliv Jordana podporuje, mu předpoví, že u mostu zemře. Jordan také bojuje s vlastními pochybnostmi a strachem, ale je odhodlán splnit svůj úkol. Během tří dnů, které román popisuje, Jordan a Maria prožívají celý život a plánují společnou budoucnost v Madridu, i když oba tuší, že je to jen sen.
V den útoku se Pablo vzpamatuje a přivede posily, aby akci podpořil. Podaří se jim most odpálit, ale při ústupu je Jordan zasažen a zlomí si nohu. Ví, že by skupinu jen zdržoval a byl by zajat. Přikáže ostatním (včetně Marie), aby uprchli, a sám zůstává ležet se samopalem, připraven krýt jejich ústup a čelit nepříteli. Román končí v okamžiku, kdy zraněný Jordan míří na blížící se fašistické vojáky a čeká na smrt, smířený s osudem a s pocitem, že jeho život (i když krátký) měl smysl.
Ernest Hemingway (1899–1961) byl americký spisovatel a novinář, představitel 'ztracené generace'. V mládí byl dobrovolníkem v první světové válce (na italské frontě), kde byl zraněn. Tato zkušenost hluboce ovlivnila jeho tvorbu. 'Komu zvoní hrana' (1940) napsal na základě svých zážitků jako válečný zpravodaj během španělské občanské války, kde sympatizoval s republikány. Jeho styl (tzv. metoda ledovce) je charakteristický úsečností, strohými dialogy a zaměřením na akci, pod níž se skrývá hluboká psychologie. V roce 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu. Celý život bojoval s depresemi a nakonec spáchal sebevraždu.
Román 'Komu zvoní hrana' (1940) patří do americké meziválečné literatury, ačkoliv byl vydán až na počátku druhé světové války. Je stále řazen k dílům 'ztracené generace', i když téma se posunulo od deziluze po první světové válce k aktivnímu boji proti fašismu ve Španělsku. Hemingway zde opouští čistou skepsi svých raných děl a hledá smysl v solidaritě a oběti pro druhé (viz motto Johna Donna). Dílo je považováno za jeden z nejlepších válečných románů 20. století. Zachycuje jak hrdinství, tak brutalitu a ideologický zmatek španělské občanské války, která byla vnímána jako předehra k druhé světové válce.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců