Studijní materiály
EXTRA Kontakt

Ernest Hemingway: Sbohem, armádo - rozbor díla

Téma:

Deziluze z války a hledání smyslu života v lásce, která je však nakonec také zničena.


Motivy:

  • první světová válka (italská fronta)
  • láska a útěk
  • ztráta a smrt
  • dezerce
  • chaos a nesmyslnost války
  • zranění (fyzické i psychické)
  • déšť (symbol smrti a neštěstí)

Prostor děje:

Itálie (fronta u řeky Piavy, Miláno) a neutrální Švýcarsko (Lausanne).


Čas děje:

První světová válka (1917–1918).


Kompozice:

Chronologická, rozdělená do pěti knih. Děj je vyprávěn retrospektivně.


Literární druh:

Epika


Literární žánr:

Válečný román (autobiografický, román 'ztracené generace')


Postavy:

  • Frederic Henry – Hlavní hrdina a vypravěč; mladý americký dobrovolník, který slouží jako řidič sanitky v italské armádě; není velký idealista, válku bere spíše jako dobrodružství; je zraněn; zamiluje se do Catherine; po chaosu ústupu dezertuje a volí si lásku před povinností.
  • Catherine Barkleyová – Anglická zdravotní sestra; je krásná, ale poznamenaná smrtí svého snoubence na frontě; zpočátku hledá v Henrym jen náhradu, ale později se do něj hluboce a oddaně zamiluje; představuje útočiště a klid uprostřed chaosu; je tragickou postavou.
  • Rinaldi – Italský vojenský chirurg; Henryho nejlepší přítel; je cynický, miluje ženy a alkohol; válku bere jako nutné zlo, které mu dává práci; představuje typického představitele ztracené generace.
  • Kněz (abbé) – Mladý vojenský kněz; je terčem posměchu ostatních důstojníků, ale Henry si ho váží; je idealistický, věřící a představuje morální protipól cynismu a krutosti války.

Vypravěč:

Ich-forma (vypravěčem je hlavní hrdina Frederic Henry, který s odstupem let vzpomíná na události).


Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (líčení událostí na frontě, v nemocnici a na útěku), Popisný (strohé, ale působivé popisy krajiny, bojů, ústupu), Dialogický (klíčový; úsečné, věcné dialogy).


Typy promluv:

  • Pásmo vypravěče – Henryho retrospektivní vyprávění, které je věcné a zdánlivě bez emocí.
  • Přímá řeč – Úsečné, střídmé dialogy, které skrývají hluboké emoce (metoda ledovce).
  • Vnitřní monology – Méně časté než v 'Komu zvoní hrana', děj je více v akci a dialozích.

Obsah:

Mladý Američan Frederic Henry slouží jako dobrovolník u italských sanitních jednotek na italsko-rakouské frontě během první světové války. Tráví čas se svými kolegy-důstojníky, zejména s cynickým chirurgem Rinaldim, a navštěvuje nevěstince. Rinaldi ho seznámí s anglickou zdravotní sestrou Catherine Barkleyovou. Catherine je poznamenaná smrtí svého snoubence a zpočátku přistupuje na vztah s Henrym jako na hru.

Během jednoho z útoků je Henry těžce zraněn na noze minometným granátem. Je převezen do americké nemocnice v Miláně, kam je shodou okolností převelena i Catherine. Během jeho dlouhé rekonvalescence se o něj Catherine stará a jejich vztah přeroste ve skutečnou, hlubokou lásku. Prožívají idylické období uprostřed války. Catherine s Henrym otěhotní.

Po uzdravení se Henry musí vrátit na frontu. Zastihne italskou armádu v plném rozkladu během katastrofálního ústupu u Caporetta. V chaosu a dešti se jeho sanitní vozy oddělí od kolony a uvíznou v bahně. Henry se stane svědkem naprosté ztráty disciplíny a brutality. Je zadržen italskou vojenskou policií (karabiniéry), která bez soudu popravuje údajné německé agenty a důstojníky oddělené od svých jednotek. Henry si uvědomí absurditu situace a aby si zachránil život, skočí do řeky a dezertuje.

Dává sbohem armádě a válce, která pro něj ztratila jakýkoli smysl. Jeho jedinou hodnotou se stává láska ke Catherine. Vyhledá ji ve Strese a společně na malé loďce uprostřed noci uprchnou přes jezero do neutrálního Švýcarska.

Ve Švýcarsku prožívají několik klidných a šťastných měsíců v horách, kde čekají na narození dítěte. Zdá se, že před válkou a světem unikli. Porod je však velmi komplikovaný. Po dlouhém a bolestivém porodu se dítě narodí mrtvé (uškrcené pupeční šňůrou). Catherine následně začne silně krvácet a navzdory snahám lékařů umírá. Henry, který unikl veřejné katastrofě (válce), je zasažen soukromou tragédií. Zůstává sám a v dešti se vrací do svého hotelu.


Jazykové prostředky:

  • Metoda ledovce – Autor popisuje jen fakta a dialogy, emoce (strach, láska, zoufalství) musí čtenář odvodit z podtextu.
  • Strohý, reportážní styl – Krátké, jednoduché věty, absence přívlastků a metafor.
  • Autobiografické prvky – Děj je silně inspirován vlastními zážitky Hemingwaye (dobrovolník v Itálii, zranění, láska ke zdravotní sestře).
  • Symbolika – Déšť je opakujícím se motivem, který vždy doprovází neštěstí, nemoc a smrt (např. při ústupu, při Catherinině smrti).
  • Kontrast – Mezi brutalitou a chaosem války (ústup u Caporetta) a idylickou láskou ve Švýcarsku.
  • Italské a francouzské výrazy – Dodávají autentičnost prostředí.

Tropy a figury:

  • Metafora – Válka jako nesmyslný stroj, který mele lidi.
  • Symbol – Hory (Švýcarsko) jako symbol míru a bezpečí, v kontrastu s rovinami a řekami (fronta).
  • Ironie (tragická) – Henry a Catherine utečou před válkou (veřejnou katastrofou), aby je zničila osobní tragédie (smrt při porodu).
  • Litotes (zjemnění) – Nebylo to dobré (místo bylo to hrozné).

Ernest Hemingway

Ernest Hemingway (1899–1961) byl americký spisovatel a novinář, představitel 'ztracené generace'. V mládí byl dobrovolníkem v první světové válce (na italské frontě), kde byl zraněn. Tato zkušenost hluboce ovlivnila jeho tvorbu. 'Sbohem, armádo' (1929) je jeho druhý slavný román, který je silně autobiografický. Zobrazil v něm deziluzi generace, která prošla válkou a ztratila víru ve staré hodnoty (vlast, čest, povinnost). Jeho strohý styl (metoda ledovce) zásadně ovlivnil moderní prózu. V roce 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu. Celý život bojoval s depresemi a nakonec spáchal sebevraždu.


Další autorova díla:

  • Komu zvoní hrana
  • Stařec a moře
  • Zelené pahorky africké
  • Fiesta (I slunce vychází)

Literární kontext:

Román 'Sbohem, armádo' (1929) je jedním z nejvýznamnějších děl 'ztracené generace'. Tento termín (poprvé použitý Gertrudou Steinovou) označuje skupinu amerických autorů (Hemingway, Fitzgerald, Dos Passos), kteří byli poznamenáni zkušeností z první světové války. Jejich díla jsou charakteristická pocity skepse, deziluze, ztráty víry v tradiční hodnoty a hledáním smyslu života v individuálních prožitcích (láska, dobrodružství, alkohol). Román je psán na základě skutečných událostí (bitva u Caporetta) a osobních zážitků autora. Je to protiválečný román, který neukazuje hrdinství, ale chaos, zmatek a morální rozklad armády.


Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský