John Steinbeck: Hrozny hněvu - rozbor díla

Téma:

Utrpení, vykořisťování a solidarita amerických farmářů během Velké hospodářské krize, kteří jsou vyhnáni ze své půdy.

Motivy:

Velká hospodářská krize
cesta na západ (Kalifornie jako země zaslíbená)
chudoba a hlad
lidská důstojnost a solidarita
rodina (rozpad a soudržnost)
kapitalismus vs. člověk
sucho (Dust Bowl)

Prostor děje:

USA – cesta z Oklahomy po Route 66 do Kalifornie.

Čas děje:

30. léta 20. století.

Kompozice:

Chronologická. Střídání kapitol s dějem rodiny Joadových a tzv. 'interkalárních' (vložených) kapitol, které obecně popisují sociální situaci.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Sociálně-kritický román (realistický)

Postavy:

Tom Joad – Hlavní hrdina; propuštěn z vězení (za zabití v sebeobraně); vrací se domů a nachází rodinu na odchodu; je pragmatický, tvrdý, ale spravedlivý; postupně se mění z člověka, který se stará jen o sebe, v bojovníka za práva všech utlačovaných (následuje Caseyho).
Máma Joadová – Matka rodu; silná, nezlomná žena; je pilířem rodiny, drží ji pohromadě za každou cenu; její psychická síla roste, zatímco muži (Táta) slábnou.
Jim Casy – Bývalý kazatel; přidal se k Joadovým; ztratil víru v Boha, ale našel víru v 'lidskou duši' a solidaritu; stává se odborovým předákem a je zabit stávkokazy; je morálním vzorem pro Toma (postava připomínající Krista – iniciály J.C.).
Růže Sarnská (Rose of Sharon) – Tomova sestra; těhotná; zpočátku se stará jen o sebe a své dítě; po ztrátě manžela a mrtvě narozeném dítěti dospěje k vrcholnému gestu mateřské oběti.
Táta Joad – Tomův otec; ztrátou půdy ztratil svou identitu a autoritu hlavy rodiny.

Vypravěč:

Er-forma (vševědoucí). V dějových kapitolách objektivní, v interkalárních kapitolách často lyrický, esejistický nebo kolektivní ('my').

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (cesta), Popisný (krajina, bída), Úvahový (sociologické a filozofické pasáže).

Typy promluv:

Dialekt – Postavy mluví hovorovým jazykem 'Okies' (lidí z Oklahomy), což dodává autenticitu.
Biblický styl – Interkalární kapitoly mají často rytmus a patos Starého zákona.

Obsah:

Tom Joad se vrací z vězení na rodinnou farmu v Oklahomě. Nachází ji opuštěnou. Rodina Joadových, stejně jako tisíce dalších, byla vyhnána ze své půdy bankami a suchem (Dust Bowl). Rozhodnou se naložit veškerý majetek na starý náklaďák a odjet do Kalifornie, kde letáky slibují práci a ráj na zemi. K rodině se přidá i bývalý kazatel Jim Casy.

Cesta po Route 66 je plná útrap. Dědeček a babička cestou umírají. Rodina se setkává s nepřátelstvím a opovržením, ale také se solidaritou ostatních migrantů.

Když dorazí do Kalifornie, zjistí, že ráj je lež. Práce je málo, je mizerně placená a tisíce lidí žijí v Hoovervillech (slumech) v nelidských podmínkách. Místní obyvatelé a policie je nenávidí a nazývají je Okies. Velkostatkáři záměrně udržují přebytek dělníků, aby snížili mzdy.

Rodina se pomalu rozpadá. Noah (nejstarší syn) a Connie (manžel Růže Sarnské) rodinu opouštějí. Zbylí členové putují za prací (sběr ovoce, bavlny). Jim Casy se stává odborovým předákem a organizuje stávku. Je brutálně zabit stávkokazy před očima Toma. Tom v afektu zabije Casyho vraha.

Tom se musí skrývat. Uvědomí si Casyho poselství: člověk sám nic nezmůže, jeho duše je jen kouskem velké duše lidstva. Rozloučí se s mámou a odchází do ilegality bojovat za práva všech utlačovaných (Budu všude… kde se lidi budou bít o to, aby se najedli).

Zbytek rodiny uvízne v povodni. Růže Sarnská porodí mrtvé dítě. V závěrečné scéně, v promáčené stodole, rodina najde hladovějícího chlapce a jeho umírajícího otce. Růže Sarnská, která nemá dítě, ale má mléko, nabídne své prso umírajícímu starci, aby ho zachránila. Román končí tímto tichým, šokujícím a posvátným aktem lidské solidarity.

Jazykové prostředky:

Naturalismus – Drsný popis bídy, špíny, smrti.
Symbolika – Želva (v jedné kapitole, symbolizuje nezdolnost a vytrvalost migrantů), Hrozny hněvu (název z bitevního hymnu, symbol rostoucího hněvu utlačovaných).
Kontrast – Krása Kalifornie (úrodná země) vs. hladovějící lidé, kteří v ní nesmějí jíst.

Tropy a figury:

Metafora – 'Hrozny hněvu v duších lidí těžknou a nalévají se k vinobraní.'
Symbol – Kojení starce na konci (symbol eucharistie, absolutní solidarity, života).
Personifikace – Banky jsou popisovány jako nestvůry, které 'dýchají' a požírají zemi.

John Steinbeck

John Steinbeck (1902–1968) byl americký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1962). Jeho díla se odehrávají v Kalifornii a zabývají se osudy chudých, dělníků a farmářů. 'Hrozny hněvu' (1939) jsou jeho vrcholným dílem. Steinbeck osobně cestoval s migranty, aby poznal jejich podmínky. Kniha vyvolala skandál, byla pálena a zakazována jako 'komunistická propaganda', ale zároveň vedla ke změnám zákonů na ochranu dělníků.

Další autorova díla:

O myších a lidech
Na východ od ráje
Na plechárně
Toulavý autobus

Literární kontext:

Román (1939) je kronikou Velké hospodářské krize a ekologické katastrofy Dust Bowl (prachové bouře), která zničila farmy ve střední Americe. Je to jedno z nejvlivnějších děl americké literatury 20. století, sociální protest proti kapitalismu, který upřednostňuje zisk před lidským životem.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský