Albert Camus: Cizinec - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Absurdita lidské existence a osud člověka, který odmítá přetvařovat se a předstírat city, jež necítí, a proto se stává pro společnost "cizincem"

Motivy:

Lhostejnost a citová odtažitost, slunce a horko jako spouštěč osudové události, moře a smyslové vjemy, smrt matky a společenský rituál smutku, absurdita a nesmyslnost světa, vina, spravedlnost a soudní přelíčení, samota ve vězení a očekávání smrti, vzpoura proti falešným nadějím (náboženství)

Prostor děje:

Alžír a jeho okolí (francouzská Alžírie) – město, pláž, věznice a soudní síň

Čas děje:

20. léta až 40. léta 20. století, francouzská koloniální Alžírie

Kompozice:

Krátký román rozdělený na dvě části. První líčí Meursaultův všední život vrcholící vraždou na pláži, druhá se odehrává po zatčení a soustředí se na vyšetřování, soud a věznění. Obě části si zrcadlově odpovídají a graduje v nich Meursaultovo vnitřní přijetí absurdity světa

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Existencialistický (filozofický) román, próza absurdna

Postavy:

Meursault – Hlavní hrdina a vypravěč, nízký úředník v Alžíru. Je citově plochý, upřímný až do krajnosti, odmítá předstírat smutek, lásku či lítost, které necítí. Je nábožensky lhostejný, žije přítomným okamžikem a smyslovými vjemy (slunce, moře, cigarety). Právě jeho neschopnost hrát společenskou hru z něj dělá v očích okolí netvora.
Marie Cardonová – Meursaultova milenka, bývalá kolegyně. Je veselá, smyslná a naivně mu navrhuje sňatek; nechápe zcela jeho lhostejnost, přesto ho má ráda a v procesu proti němu svědčí v jeho prospěch.
Raymond Sintès – Meursaultův soused, muž pochybné pověsti (živí se údajně kuplířstvím), který zneužije Meursaultovu lhostejnou ochotu pomoci k pomstě na své milence, čímž nepřímo zavleče Meursaulta do konfliktu s jejím bratrem, Arabem.
Salamano – Starý osamělý soused, který týrá i miluje svého prašivého psa; po jeho ztrátě zoufale pláče, čímž kontrastuje s Meursaultovou nevzrušeností nad smrtí vlastní matky.
Vězeňský kaplan – Duchovní, který za Meursaultem přichází do cely před popravou nabídnout útěchu víry; Meursault ho odmítne a ve vzteklém výbuchu se poprvé v knize projeví silné emoce, když se vzepře jeho falešné naději.
Žalobce (státní zástupce) – Během procesu se méně soustředí na samotnou vraždu a více na Meursaultovo chladné chování na matčině pohřbu, které interpretuje jako důkaz jeho morální zvrhlosti a nebezpečnosti pro společnost.

Vypravěč:

Ich-forma – Meursault vypráví svůj příběh v první osobě, strohým, věcným a citově nezaujatým stylem

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí způsob s minimem hodnocení, útržkovité, chronologické záznamy myšlenek a pozorování, řídce prokládané dialogy

Typy promluv:

Vnitřní monolog – Meursaultovy strohé, nesentimentální postřehy a myšlenky
Dialogy – Krátké, věcné, často bez emočního zabarvení
Soudní řeči – Rétoricky vypjaté proslovy žalobce a obhájce ve druhé části

Obsah:

Meursault, nízký úředník žijící v Alžíru, se dozví o smrti své matky v domově důchodců a odjíždí na pohřeb. Na rozdíl od očekávání okolí nepláče, nechce vidět tělo matky a den po pohřbu si jde s novou známostí Marií užívat na pláž a do kina na komedii. Jeho jednání není projevem krutosti, ale upřímné neschopnosti předstírat city, které v dané chvíli necítí – smrt matky ho zasáhne jinak, než se od něj očekává.

Zpátky v Alžíru vede Meursault poklidný, smyslový život: chodí do práce, schází se s Marií, která mu navrhne sňatek, na což přistoupí s naprostou lhostejností k formě jejich vztahu. Spřátelí se se sousedem Raymondem, muži pochybné pověsti, a bez velkého přemýšlení mu pomůže pomstít se na jeho milence dopisem, který ji přivábí zpět, aby ji Raymond mohl zbít. Tím se Meursault nechtěně zaplete do sporu s bratrem dotyčné ženy, Arabem, který začne Raymonda a jeho přátele sledovat.

O víkendu jedou Raymond, Meursault a další na pláž, kde dojde ke rvačce s Arabem a jeho druhem. Později se Meursault sám vrací na rozžhavenou pláž, oslněn a zavalen nesnesitelným horkem a oslepujícím sluncem. Když znovu narazí na Arabovi, v okamžiku prudkého fyzického a smyslového tlaku vystřelí ze zbraně, kterou mu předtím svěřil Raymond, a poté ještě čtyřikrát vystřelí do bezvládného těla. Vražda není motivována nenávistí ani plánem, ale téměř absurdním, nevysvětlitelným popudem vyvolaným sluncem a horkem.

Druhá část knihy líčí Meursaultovo zatčení, vyšetřování a soudní proces. Soud se ovšem méně zajímá o okolnosti samotné vraždy a mnohem více o Meursaultovo chladné chování na matčině pohřbu, které je interpretováno jako důkaz jeho morální zkaženosti a nebezpečnosti pro společnost. Žalobce z něj vytváří obraz bezcitného netvora, a Meursault je nakonec odsouzen k smrti spíše za to, jaký člověk je, než za to, co udělal.

Ve vězení Meursault čeká na popravu a odmítá útěchu, kterou mu nabízí vězeňský kaplan – ve vzteklém výbuchu, jediném silném citovém projevu v celé knize, se vzepře jakékoli falešné naději na posmrtný život či smysl. Po tomto výbuchu dojde k jistému smíření: Meursault si uvědomí a přijme lhostejnost vesmíru vůči lidskému osudu a nachází v tomto přijetí zvláštní podobu klidu a svobody, přičemž si přeje, aby jeho popravu sledoval nenávistný dav – poslední potvrzení jeho hlubokého odcizení od společnosti i důkaz, že v absurdním světě žil upřímně, po svém.

Jazykové prostředky:

Strohý, holý styl ("style blanc") – Krátké, jednoduché věty bez citového zabarvení, např. úvodní "Maman est morte aujourd'hui" ("Maminka umřela dnes.").
Věcnost a chlad vyprávění – Absence přívlastků hodnotících city, popis jednání bez vysvětlování motivů.
Smyslová konkrétnost – Důraz na fyzické vjemy (horko, oslnivé slunce, pot, vůně moře) místo psychologizování.
Kontrast stylu a obsahu – Vážné události (smrt, vražda, poprava) jsou líčeny stejně nevzrušeně jako všední detaily.
Opakování motivu slunce a světla – Vytváří dojem fyzického tlaku, který předchází osudové vraždě.

Tropy a figury:

Symbol – Slunce a horko jako symbol iracionální síly, která spouští Meursaultův čin na pláži.
Symbol – Moře jako symbol svobody a smyslové radosti ze života.
Ironie – Soud odsuzuje Meursaulta spíše za nedostatek citu na pohřbu než za samotnou vraždu.
Metafora – Vězení a později celý svět jako metafora absurdní, lhostejné existence, v níž si člověk musí sám vytvořit smysl.

Albert Camus

Albert Camus (1913–1960) byl francouzsko-alžírský spisovatel, novinář a filozof, představitel takzvané filozofie absurdna. Narodil se v chudých poměrech ve francouzské Alžírii, otce ztratil v první světové válce a vyrůstal s hluchoněmou matkou. Za druhé světové války se zapojil do francouzského odboje a redigoval ilegální list Combat. Je autorem esejů (Mýtus o Sisyfovi), románů (Cizinec, Mor, Pád) i divadelních her (Caligula) a roku 1957 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Byl blízkým přítelem, později ideovým rivalem Jeana-Paula Sartra, s nímž se rozešel kvůli odlišnému postoji ke komunismu a násilí. Zahynul roku 1960 v Francii při autonehodě ve věku pouhých 46 let.

Další autorova díla:

Mor
Mýtus o Sisyfovi
Pád
Caligula
Šťastná smrt

Literární kontext:

Cizinec (1942) je klíčovým dílem filozofie absurdna, kterou Camus rozpracoval souběžně vydaným esejem Mýtus o Sisyfovi. Ačkoli bývá Camus řazen k existencialismu, sám se od tohoto označení distancoval a jeho pojetí absurdna – rozporu mezi lidskou touhou po smyslu a mlčenlivým, lhostejným světem – tvoří svébytný filozofický proud. Román vznikl za druhé světové války a je považován za jedno z nejvlivnějších děl francouzské prózy 20. století. Svým strohým stylem a morálně nejednoznačným hrdinou ovlivnil generace poválečných spisovatelů a stal se symbolem poválečné existenciální krize hodnot.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.