Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Bílé Karpaty a ženy, které uměly „bohovat“ – léčit a věštit; jak stát ve 20. století systematicky zlikvidoval starou lidovou tradici i lidi, kteří ji nesli

Motivy:

Bohyně a bohování, Bílé Karpaty a Žítková, archivní pátrání, StB a svazky, pronásledování žen, dědictví po tetě, psychiatrická léčebna, nacistický výzkum, rodinné prokletí, hledání pravdy o vlastní rodině

Prostor děje:

Kopanice v Bílých Karpatech kolem Žítkové na moravsko-slovenském pomezí – samoty, chalupy, lesy; dále Brno, archivy, psychiatrická léčebna v Kroměříži

Čas děje:

Dvě roviny: současnost (konec 90. let a počátek 21. století) a rekonstruovaná minulost od meziválečné doby přes protektorát a padesátá léta po normalizaci. Román vyšel roku 2012

Kompozice:

Střídání současné dějové linie s vloženými dokumenty – archivními spisy, protokoly StB, lékařskými zprávami, etnografickými záznamy. Napětí staví na tom, co se z materiálů postupně vynoří

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (historický, s prvky dokumentární prózy)

Postavy:

Dora Idesová – etnografka, poslední z rodu žítkovských bohyní; vychována v ústavu, po tetině smrti se rozhodne rodovou minulost vypátrat a napsat o ní odbornou práci
Surmena – její teta a poslední skutečná bohyně, která ji vychovala; odvezena do léčebny a zbavena svéprávnosti, umírá tam
Jakoubek – Dořin bratr, postižený; jeho osud je jednou z ran, které Doru celý život drží
Irma Gabrhelová a další bohyně – ženy z Kopanic, které léčily bylinami, odháněly nemoc a předpovídaly; pro režim nepohodlné
Baglárka – bohyně, která se dala do služeb režimu a ostatní udávala
Jindřich Baglár a estébáci – ti, kdo svazky psali
nacistický badatel z ústavu Ahnenerbe – zástupce prvního režimu, který o bohyně projevil zájem

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěč sledující Doru ve třetí osobě, prokládaný citovanými dokumenty; ty vytvářejí druhý, „objektivní“ hlas, který je ovšem psán pronásledovateli

Vyprávěcí způsoby:

Dvojí rovina času, montáž beletrie a dokumentu; postupné odkrývání – čtenář skládá pravdu ze zpráv, které si protiřečí

Typy promluv:

vypravěčské pásmo v er-formě – nosné
vložené dokumenty – spisy StB, protokoly, lékařské zprávy, etnografické záznamy
dialog – v kopaničářském nářečí
vnitřní monolog Dory
odborný text Dořiny připravované studie

Obsah:

Dora Idesová pochází z Kopanic v Bílých Karpatech, z rodu žítkovských bohyní – žen, které po generace uměly „bohovat“: léčit bylinami, odhánět nemoc, hledat ztracené a předpovídat budoucnost. Vychovala ji teta Surmena, poslední skutečná bohyně v rodině.

Jako dítě zažila, jak si pro Surmenu přijeli. Byla odvezena do psychiatrické léčebny, zbavena svéprávnosti a už se nevrátila. Doru a jejího postiženého bratra Jakoubka rozdělili a poslali do ústavů.

Jako dospělá se z Dory stane etnografka. Rozhodne se napsat odbornou práci o bohyních a začne pátrat v archivech. To, co najde, ale nejsou jen národopisné materiály.

Ve svazcích StB objeví, že o bohyně se stát zajímal soustavně a dlouho. Byly sledovány, vyslýchány, zavírány do léčeben, jejich děti odebírány. Jedna z nich, Baglárka, na ostatní donášela a za odměnu směla dál praktikovat. Dozví se také, že Surmena nebyla nemocná – byla odklizena.

Ještě dřív se o kopaničářské ženy zajímali nacisté. V dokumentech se objeví stopa po výzkumu ústavu Ahnenerbe, který v bohyních hledal pozůstatek starogermánského věštectví. Dva režimy, které se jinak lišily vším, měly o tytéž ženy stejný zájem – a obě je nakonec zničily.

Pátrání se přitom obrátí proti Doře samotné. Vyjde najevo, co se skutečně stalo jejím rodičům a bratrovi a jakou roli v tom sehráli lidé z jejího nejbližšího okolí. Rodinná historie, kterou chtěla zdokumentovat, je zároveň historií toho, jak byla její rodina zlikvidována.

Tradice bohování zaniká s poslední generací. Zůstává po ní hromada spisů psaných těmi, kdo ji vyhubili – a Dořina práce, která se ji snaží zrekonstruovat z materiálu, jenž jí byl od začátku nepřátelský.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština ve vypravěčském pásmu
kopaničářské nářečí v řeči bohyní a vesničanů
úřední a policejní jazyk v citovaných svazcích
odborná etnografická a lékařská terminologie
zaříkávadla, modlitby a lidové formule bohování
dobové ideologické fráze v dokumentech

Tropy a figury:

kontrast – živá lidová tradice proti úřednímu jazyku, který ji likviduje
symbol – bohování jako vědění, které nelze zapsat, a proto se dá vyhubit
gradace – z rodinné historie se stane obraz systematické perzekuce
ironie – žena, která léčila, skončí jako pacientka
paralela dvou totalit se stejným zájmem o tytéž ženy
retardace – dokumenty odhalují pravdu po kouscích

Kateřina Tučková

Kateřina Tučková (*1980), česká prozaička, kurátorka a historička umění z Brna. Její romány vycházejí z rozsáhlého archivního výzkumu a zpracovávají zamlčená místa moderních českých dějin. Za Žítkovské bohyně získala Magnesii Literu Kniha roku i Cenu Josefa Škvoreckého; kniha patří k nejprodávanějším českým románům posledních dekád.

Další autorova díla:

Vyhnání Gerty Schnirch
Bílá Voda
Fabrika
Vitka

Literární kontext:

Česká próza 21. století, linie románů zpracovávajících bílá místa českých dějin. Autorka se řadí vedle Radky Denemarkové nebo Aleny Mornštajnové. Kniha vychází ze skutečné tradice žítkovských bohyní i z dochovaných archivních materiálů, které autorka studovala.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch