Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Brněnský pochod smrti a poválečný odsun Němců očima ženy, která se za Němku nikdy nepovažovala; téma, o kterém se v Česku dlouho nemluvilo

Motivy:

Brněnský pochod smrti, odsun Němců, kolektivní vina, matka a dcera, znásilnění, Brno a Pohořelice, totální nasazení, mlčení o minulosti, hledání domova, dějiny psané vítězi

Prostor děje:

Brno a jižní Morava – Kounicovy koleje, cesta z Brna do Pohořelic a k rakouským hranicím, vesnice v pohraničí, brněnské byty

Čas děje:

Od třicátých let 20. století přes protektorát a odsun (1945) po normalizaci a rok 1989; román vyšel roku 2009

Kompozice:

Chronologický román s několika časovými skoky; jádrem je detailní vylíčení pochodu roku 1945, kolem něj se rozvíjí celoživotní příběh hrdinky. Závěr přechází k další generaci

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (historický, společenský)

Postavy:

Gerta Schnirchová – dcera Němce a Češky z Brna; doma mluví oběma jazyky a k žádné straně nepatří; po válce je zařazena mezi Němce a odsunuta
otec Schnirch – Němec, který se za protektorátu přihlásí k režimu; Gerta ho odsuzuje, a přesto nese následky jeho rozhodnutí
matka – Češka, tichá a nemocná; umírá dřív, než mohla dceru ochránit
Friedrich – Gertin bratr, který narukuje do wehrmachtu
Barbora – Gertina dcera, narozená z násilí; celý život mezi nimi stojí to, co se nikdy neřeklo
Zdenka a Karel – Češi, kteří Gertě pomohou a ukážou, že to nebylo o národnosti
dav a nová moc – ti, kdo v květnu 1945 rozhodovali, kdo je Němec

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě soustředěný na Gertu; místy přechází do polopřímé řeči a splývá s jejím prožíváním

Vyprávěcí způsoby:

Er-forma s chronologickou stavbou; věcné, dokumentárně přesné líčení pochodu a odsunu bez ozdob

Typy promluv:

vypravěčské pásmo v er-formě – nosné
vnitřní monolog Gerty
dialog – česky i německy, jazyk je zde otázkou života
polopřímá řeč
vložené dobové dokumenty a vyhlášky

Obsah:

Gerta Schnirchová vyrůstá v Brně ve smíšené rodině: otec Němec, matka Češka. Doma se mluví oběma jazyky a nikomu to nevadí – až do chvíle, kdy začne vadit všechno.

Za protektorátu se otec přihlásí k německé straně a bratr Friedrich narukuje do wehrmachtu. Gerta s tím nesouhlasí, ale nemá jak z rodiny vystoupit. Matka jí umírá. Otec ji nutí k poslušnosti a Gerta zůstane v domě sama s ním.

Konec války neznamená úlevu. V květnu 1945 vydá brněnská správa nařízení, podle kterého mají všichni Němci opustit město. Rozhoduje se rychle a podle jmen. Gerta, která se za Němku nikdy nepovažovala a která je matčinou dcerou stejně jako otcovou, je zařazena mezi ně – i s kojencem, který se jí narodil z násilí.

Následuje brněnský pochod smrti. Desítky tisíc lidí, převážně žen, dětí a starců, jsou v noci vyhnány z města a hnány pěšky směrem k rakouským hranicím. Cestou umírají vyčerpáním, na úplavici a na následky násilí. Tučková tuhle část líčí bez emocí a o to hůř se čte.

Gerta přežije a skončí na jihomoravské vesnici jako nucená pracovní síla. Léta žije jako člověk druhé kategorie, bez dokladů a bez práv, s dcerou Barborou, o jejímž otci nemluví.

Postupně se dostane zpátky do Brna a zestárne v socialistickém Československu, kde se o tom, co se stalo, nesmí mluvit vůbec. Její dcera vyrůstá s matkou, která mlčí, a nese to jako křivdu.

Až po roce 1989 se otevře prostor pro otázku, co se v květnu 1945 stalo a jestli má někdo právo se za to omluvit. Román na ni neodpovídá – jen ukazuje, jak vypadá kolektivní vina, když se aplikuje na konkrétního člověka.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština ve vypravěčském pásmu
němčina a brněnský hantec v dialozích
úřední jazyk poválečných vyhlášek a dekretů
věcný, nesentimentální popis násilí
dobové reálie protektorátu i socialismu
krátké věty v scénách pochodu

Tropy a figury:

kontrast – oficiální verze dějin proti tomu, co Gerta zažila
symbol – pochod jako okamžik, kdy o člověku rozhodne jazyk jeho příjmení
ironie osudu – česká matka nestačí, německé jméno rozhodne
gradace – od drobných příkoří k vyhnání
paralelismus – vina otců padá na děti
retardace – to podstatné se v rodině neřekne po desetiletí

Kateřina Tučková

Kateřina Tučková (*1980), česká prozaička, kurátorka a historička umění z Brna. Její romány vycházejí z rozsáhlého archivního výzkumu a zpracovávají zamlčená místa moderních českých dějin. Vyhnání Gerty Schnirch bylo jejím průlomovým románem a vyvolalo veřejnou debatu o brněnském pochodu smrti.

Další autorova díla:

Žítkovské bohyně
Bílá Voda
Fabrika
Vitka

Literární kontext:

Česká próza 21. století, linie románů o bílých místech českých dějin. Kniha otevřela téma poválečného odsunu a násilí na německém obyvatelstvu způsobem, který do té doby v české beletrii chyběl; vedle Radky Denemarkové (Peníze od Hitlera) patří k textům, jež o tomto tématu začaly mluvit nahlas.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.