Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Útěk třicátníka před stereotypním životem učitele, hledání sama sebe ve svobodném a divokém prostředí (rockového) undergroundového Berlína. Propojování osudů (Češi a Němci) a téma historického (rozbitého) podvědomí střední Evropy
Berlínské metro (U-Bahn) – tajemný, mytický svět pod zemí plný duchů historie, hudba (punk, rock, kapela U-Bahn), únik z nudy a průměrnosti (vyhoření u tabule), svoboda a nomádství (živobytí z buskingu a hraní v metru), láska a divoký sex (Katrin), česko-německé vztahy a historie města rozděleného zdí
Berlín, především jeho podzemí (trasy metra U-Bahn, nádraží, squaty), okrajově Praha
Počátek 21. století (po roce 2000, po pádu Zdi)
Fragmentární, útržkovitá kompozice. Příběh netvoří jednolitou, složitou zápletku, ale spíše sérii obrazů, epizod, historek a deníkových zápisků, které spojuje pobyt hlavního hrdiny v Berlíně a vznik jeho kapely
Epika
Moderní (generacční) postmoderní román / novela
Ich-forma (silně subjektivní, deníkový styl)
Krátké scény z barů a nástupišť, vnitřní reflexe nad vyhořením, ironie
Třicetiletý Bém je učitel na gymnáziu někde v České republice. Uvědomuje si, že se jeho život dostal do naprosto vyčerpaného, předvídatelného bodu – průměrná práce u průměrné tabule, představa usazení a hypotéky s dívkou. Ve chvíli paniky nad koncem mládí (vyhoření) jednoduše ze dne na den, bez ohlášení ve škole i v rodině odjíždí vlakem přes drsné hranice u Labe navždy pryč a prchá uvolnit se a nalézt znovu krev do nejvíce multikulturní a divoké, levné Mekky všech pankáčů, Evropy a hudby (do tehdejšího moderního zbouraného sjednoceného Berlína po 10ti letech od Zdi).
Bém se po ulicích u Alexanderplatzu usadí a spadne do naprostého životního outsiderství mezi partu divných a fantastických svobodných umělců; živí se nelegálním a nuzným hraním po perónech v podzemním metru a popíjí levné lahváče u klobás po klubech s nezávislou subkulturou. Vlakové linky podzemní sítě (U-Bahn) ho úplně uhranou. V ztemnělém podzemí tráví desítky hodin; bloumá jako duch. Setkává se s postarším ubitým starým ex-emigrantem z r. 68 z Československa (českým Karlem), který v metru pracuje léta tajně coby řidič souprav ve směně. Karel se pro Béma stane zprostředkovatelem ohromného magického, melancholického vyprávění o duchách z historie. Vysvětluje mu historky, legendy a tragédie o rozdělené betonové hrůze, kdy za studené války stály na Východě stanice zavřené a pod zdí temně a strašidelně prosvištěly potichu soupravy (jako stanice duchů), a že berlínské podzemí, nasáklé krví z druhé světové od zatopení kanálů mrtvými pod bunkry, je vlastně takovým pohlcovačem, v jehož temném „nebi“ zůstávají utopené duše utlačovaných nebo moderních sebevrahů na kolejích, které tam čekají v bloudění. Bém získá posedlost historií tragédií z metra (kreslí si plánky a mapuje, kde všude skočil člověk – skokani pod vlak – z rozbitého světa a hledá v tom smysl bolesti).
Souběžně v moderním živoucím slunném městě zažívá obří intenzivní a šílený zamilovaný divoký vztah s německou nezávislou zrzavou punkovou kráskou Katrin a zakládá absolutně mezinárodní (všesvětovou) drsnou undergroundovou kapelu s názvem U-Bahn v níž potká spřízněné chudé hráče z Polska a tak… Založí band, se kterým prorazí v pár hlučných drsných undergroundových klubech, vydávají špinavé kazety (s basou) o depresích podzemí.
Kniha vyvrcholí smířením. Bém s kapelou U-Bahn uspořádají obří neuvěřitelně drsný a pololegální, mýtický tajný slavnostní koncert v obřím zrušeném bunkru metra pod městem (pro všechny duše podzemí, buskery i diváky v extázi piva); kde rockově zničí aparatury. Na konci koncertu Bém symbolicky procitne. Přeřízne a vyčistí si divoký a bláznivý Berlín, rozchází a zklidní se od šílené Katrin, ze smutku srovná u sebe v hlavě dospělost; po prožité bláznivé jízdě se najde a s o něco málo prokrveným dospělým klidem se rozhodne sednout s kytarou na spoj zpátky na Východ domů do Prahy, už ne zoufalý kluk, ale normální smířený chlap po bouři u hranic.
Jaroslav Rudiš (* 1972) je český (a nyní i německy píšící) spisovatel, dramatik a scenárista. Je jedním z nejlepších současných literátů, kteří propojují středoevropský komiksový styl a vlaky (Alois Nebel) se sudetskou a německou tematikou. Od mládí trávil část života v Berlíně, z čehož vytěžil naprosto autentický materiál pro první svůj mega úspěšný románový debut u čtenářů i na cenu (Ortenovu cenu získal 2002).
Současná česká próza s mezinárodním a urbanistickým dosahem (2002). Označováno někdy za rockovou (hudební) generační prózu pro postkomunistickou mládež objevující bezhraniční Evropu a ulevující do squatů a barů u klubového Berlína; nese zjevný milý popkulturní název v návaznosti na slavný po-Zeď andělský film režiséra W. Wenderse – Nebe nad Berlínem (který má nebe a město nahoře, Bém se zklame městem a najde bohy jenom dole v špíně Nebe pod... ve vlaku s vagónem).
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.