Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Povídky o lidech na okraji vlastního života; o rozpadlých vztazích, únavě a hledání smyslu tam, kde už žádný není vidět
Osamělost, rozpadlé manželství, alkohol, víra a její nepřítomnost, Ostrava a průmyslová krajina, nemoc a smrt, rodiče a děti, všední den bez východiska, naděje v náznaku, odcházení
Ostrava a severní Morava – paneláky, hospody, nemocnice, průmyslová krajina, chaty; prostředí syrové a šedé
Přelom 20. a 21. století, doba po roce 1989; sbírka vyšla roku 2004 a získala Magnesii Literu
Jedenadvacet krátkých povídek, které spolu nesouvisejí dějem, ale společným laděním a tématem; některé postavy se vracejí
epika
povídkový soubor
Střídá se er-forma s vnitřní perspektivou a ich-forma; vypravěč je vždy blízko postavě a nikdy ji nesoudí
Úsporná realistická próza s minimem děje; podstatné se odehrává v mlčení a v drobných gestech
Kniha nemá souvislý děj – tvoří ji jedenadvacet krátkých povídek, které spojuje ladění, prostředí a téma.
Hrdiny jsou většinou muži středního věku po rozvodu nebo těsně před ním. Chodí do práce, pijí, volají dětem, se kterými si nemají co říct, a snaží se nějak vydržet den.
Dějištěm je Ostrava a její okolí: paneláky, hospody, nemocnice, továrny a šedá krajina, ze které se nedá odejít.
V mnoha povídkách se řeší umírající rodiče. Návštěva v nemocnici, telefon, kterým se nic nevyřeší, pocit, že člověk přišel pozdě, i když ještě neumřel nikdo.
Balabán vypráví úsporně. Skoro se nic nestane – lidé se sejdou, něco neřeknou, rozejdou se – a přesto je zřejmé, že se rozhodlo o něčem důležitém.
Prostupuje tím náboženská otázka. Balabán byl věřící a jeho postavy o Bohu buď mluví, nebo se mu vyhýbají, ale nikdy pro ně není samozřejmý.
Titul knihy vystihuje celek: odcházení tu není událost, ale stav. Postavy odcházejí ze vztahů, z vlastního života, z místa, kde vyrostly – a nikdy nedojdou.
Povídky končí otevřeně, bez pointy a bez útěchy. Nejvíc naděje je vždy v drobnosti, kterou by šlo přehlédnout.
Jan Balabán (1961–2010), český prozaik, publicista a překladatel spjatý s Ostravou. Vystudoval češtinu a angličtinu, pracoval jako překladatel technických textů. Jeho próza je výrazně existenciální a prostupuje ji křesťanská otázka po smyslu, kladená z pozice člověka, který odpověď nemá. Zemřel předčasně ve devětačtyřiceti letech.
Česká próza počátku 21. století. Balabán bývá řazen k autorům existenciálně laděné prózy a bývá srovnáván s Raymondem Carverem – s ním sdílí úspornost, zájem o lidi na okraji a schopnost nechat to podstatné nevyslovené. Sbírka získala roku 2005 Magnesii Literu za prózu.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.