Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Psychické dusno a citové vydírání (opičí láska) panovačné stárnoucí ženy, ničící život mladé dívce a svému manželovi. Vlčí jáma symbolizuje dům, ve kterém jsou obyvatelé lapeni jako v psychologické pasti plné falše, přetvářky a tyranie
Manželství s ohromným věkovým rozdílem (zištný sňatek), vlčí jáma (dusný domov plný předstírané péče a obžerství), utlačování mladého člověka, sirotek (Jana) vydaný na milost a nemilost tyranům, nenaplněná a potlačovaná láska mezi Janou a otčímem Robertem, nemoc a smrt
Slezsko, prostředí uzavřeného, bohatého a zdánlivě klidného venkovského/maloměstského domu starosty
První republika (20. léta 20. století)
Klasický psychologický realistický román, členěný do kapitol. Plyne chronologicky a klade obrovský důraz na detailní budování děsivé, nesnesitelné dusné domácí atmosféry pomocí psychologického popisu a myšlenek hrdinky Jany
Epika
Psychologický román (s prvky naturalismu v nemocech a obžerství).
Er-forma (vyprávění se těsně přimyká k myšlenkám zničené a dusící se Jany)
Psychologická drobnokresba a podrobné popisy záchvatů hněvu či pláče (citové vydírání tety Kláry)
Do zdánlivě spořádané, bohaté a maloměstsky navoněné slezské domácnosti úřadujícího pana starosty Roberta přichází po smrti své maminky jako opuštěný osmnáctiletý sirotek mladičká, tichá a křehká dívka Jana. Přijímá ji sem starší tetička Klára, Robertova o hodně let starší a panovačná manželka.
Již brzy ale Jana zažívá absolutní, krutý, hrůzostrašný psychický útlak. Klářina „láska“ k rodině (zejména k nevlastní schovance) je ve skutečnosti brutální opičí diktaturou a naprosto chorobným sobectvím. Klára je ošklivá a odpudivá stárnoucí maloměšťačka, neuvěřitelně žravá (vše se točí jen kolem peněz, cenností a neustálého, nenasytného jídla). Manžela Roberta si pojistila přes peníze, neustále ho obletuje svými příšerně přeslazenými slůvky a drží ho v hrsti citovým vydíráním, neustálým plačtivým hraním divadýlek a vyčítáním svých nemocí. Dům Kláry, jak Jana se zděšením zjišťuje, se podobá obrovské „vlčí jámě“, psychologické a smrduté pasti, ve které je oběť sražena dolů a tyranka ji vysává, neustále poučuje, kontroluje každý její krok z poza dveří a dusí ji k absolutní nesvéprávnosti, až z Jany stvoří vyčerpanou popelku u úklidu.
Robert (hezký a o generaci mladší muž, který se stal obětí vlastního finančního kalkulu v mládí z dluhů, z něhož pramenil krutý hnus z ošklivého starého těla jeho panovačné ženy) k Janě postupně cítí velkou náklonnost a chladně utíká z úděsných domácích scén před manželkou pryč z vlčí jámy (jezdí plnit politické a kariérní povinnosti do města na radnici za čistým vzduchem). Třicetiletý Robert a osmnáctiletá tichá Jana k sobě obrovsky milostně zahoří, vznikne mezi nimi naprosto čistá, bezmezná, osudová, ale potají ukrývaná hrůzná vášnivá tajná (zakázaná) nešťastná nenaplněná osudová láska. Ani on ze slabosti (na rozvod), ani ona (z ostychu a úcty k zachráncům) ale nedokáží absolutní ošklivé tyranizující, obří intrikující stárnoucí Kláře v cestě ublížit nebo vzdorovat pro odjezd s útěkem (Jana tiše z roztržky hrozně a hluboce pláče do polštáře v koutě v úpadku do útlaku).
Stav tyranie ale graduje v hrozný úděsný zánik. Teta Klára za stálého ohavného psychického terorizování a z oudy u jídla propadne u obrovského a chorobného ohavného přežírání mrtvici v těle, po které padne ohromná sražená paralyzovaná rána v nemoc a hrozné tyranizující stárnutí na lůžku s ohavnou hrůzou smrti s obří mrtvolnou rozpadající panovačností v plném záchvatu o strachu. Nakonec hrůzná a bezbřeze opovrženíhodná paní Klára na mrtvici ve svém záchvatu s hrůzami na pokoji ve stáří nevkusně umírá.
Místo obrovského zaslouženého romantického uvolnění se a milostného naplnění záchrany a svobody (mezi úžasnou zničenou Janou a slabým otčímem Robertem z prázdnoty u okraje Vlčí jámy), padá na mladé obrovsky děsivá, absolutní drtivá ironie. Robert totiž na náhlý a absolutní krutý zánik hrůzy, kdy navíc přijde o ostudy z Kláry, reaguje ohromným (fyzicky a psychicky utlačeným) ubohým neštěstím, podlomí se mu z osamění srdce a drasticky pod tíhou vlastního svědomí a tyranie hned vzápětí velmi úděsně také (křižován hrůznou nemocí na slabost) padne mrtvý ke smrti a krutě za hrůzostrašného podlého konce osudu náhle zcela nesmyslně po Kláře rovněž krutě hyne. Osamělá naprosto rozbitá tichá schovanka ubohá Jana (zničená psychicky) stojí nad marnou, opuštěnou chladnou ocelovou smrtí rozpadlé, falešné hnusné Vlčí jámy úplně osamocená na hřbitově bez lásky i svobody k pláči u prachu v cti do zkázy.
Jarmila Glazarová (1901–1977). Byla to velmi významná česká poválečná autorka (národní umělkyně). V mládí zažila sama velkou ztrátu rodiny, provdala se za staršího muže, do jehož Slezska se odstěhovala (odtud získala velkou inspiraci pro svá venkovská témata). Byla (spolu s Jaroslavem Havlíčkem, autorem Petrolejových lamp) nejslavnější představitelkou žánru českého psychologického románu.
Český psychologický román a realismus, polovina 30. let (vydáno 1938). Román proslavil úžasný (psychologický) režisér Jiří Weiss fantastickou temnou celovečerní stejnojmennou filmovou adaptací z r. 1957, ve které geniálně ztvárnila roli hysterické tety Kláry herečka Jiřina Šejbalová (jež za to obdržela neuvěřitelný celosvětový ohlas na festivalu a mezinárodní potlesk za strhující obraz zrůdného sobectví).
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.