Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Obraz v kostele jako zašifrovaná mapa k pokladu – posedlost racionálního člověka rozluštit tajemství, které ho nakonec připraví o svobodu i o rozum
Obraz svatého Xaveria, šifra ukrytá v malbě, poklad, posedlost hádankou, vědecké bádání, Petřín, noční Praha, přátelství, žalář, zmarněný život
Praha – kostel svatého Mikuláše na Malé Straně, malostranské ulice, Petřín a jeho stráně, vypravěčův byt, později vězení
Druhá polovina 19. století; romaneto vyšlo roku 1873
Rámcové vyprávění – vypravěč líčí, jak se seznámil s podivným mladíkem a jak se dozvěděl jeho příběh. Uvnitř rámce běží vlastní děj s postupným odhalováním hádanky a s pointou, která racionální vysvětlení zpochybní
epika
romaneto (novela s tajemstvím a racionálním vysvětlením)
Ich-forma; vypravěč je zároveň postavou i svědkem, děj podává jako vlastní vzpomínku a hádanku předkládá čtenáři spolu se sebou
Rámcová kompozice, retrospektiva, postupné odkrývání; racionální, skoro vědecký styl výkladu, který má tajemství vysvětlit – a přesto zůstane nedořečeno
Vypravěč rád chodí do kostela svatého Mikuláše na Malé Straně, kde ho přitahuje obraz svatého Františka Xaverského od malíře Balka. Všimne si mladíka, který před plátnem tráví celé hodiny, den za dnem, a zkoumá je s podivnou soustředěností. Po čase se seznámí a mladík mu svěří, co ho k obrazu poutá.
Jeho rodina uchovává pověst: malíř Balko prý do obrazu zašifroval návod, kde je ukryt poklad, a odkázal ho tomu, kdo bude dost bystrý, aby ho vyčetl. Mladík – vypravěč mu říká Xaverius – celý život tuhle hádanku rozebírá. Měří vzdálenosti, srovnává úhly pohledu postav, hledá v kompozici geometrický klíč.
Vypravěče záhada strhne také. Spolu obraz studují a nakonec dospějí k výkladu: světec na plátně ukazuje směrem, který po přenesení do skutečné pražské krajiny míří na určité místo na Petříně. V noci se tam oba vypraví s nářadím a kopou.
Vykopou schránku. Ta je ale prázdná – nebo přesněji, není v ní nic, co by mělo cenu. Než stačí cokoli vysvětlit, přistihne je stráž. Xaveria zatknou a odsoudí za podezření z krádeže kostelního majetku a z výtržnosti; vypravěč se z toho vymluví.
Xaverius si odpyká trest, ale vrací se zlomený, nemocný a bez prostředků. Jeho matka mezitím zemřela v bídě, které měl nalezený poklad zabránit. Krátce po propuštění umírá i on.
Vypravěč zůstává s otázkou, na kterou nemá odpověď. Byl v obraze opravdu ukryt klíč, nebo si celý smysl domysleli sami? A pokud tam byl, nebyl tím pokladem spíš návod, jak myslet a hledat, než truhla se zlatem? Nedopovězené řešení nechává romaneto otevřené.
Jakub Arbes (1840–1914), český prozaik a novinář, redaktor Národních listů, za své články vězněn. Tvůrce žánru romaneta – kratší prózy, která staví na tajemné, zdánlivě nadpřirozené záhadě, jež je nakonec vysvětlena racionálně. Přítel Jana Nerudy, řazen ke generaci májovců a ruchovců.
Česká literatura druhé poloviny 19. století, generace ruchovců a lumírovců. Arbesovo romaneto navazuje na Poeovy povídky tajemství a předjímá detektivní a vědeckofantastickou prózu; Svatý Xaverius je nejznámější ukázkou žánru.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.