Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Cesta rychlejší než světlo, díky níž lze dohnat obrazy minulosti a spatřit dějiny jako jedno nepřetržité krveprolití; protiválečný apel v hávu vědeckého snu
Přítel padlý ve válce, rychlost světla, stroj času, Newtonův mozek, dějiny jako řetěz válek, bitva u Hradce Králové, sen a skutečnost, věda a šarlatánství, marnost pokroku, přátelství
Praha a české venkovské sídlo přítelovy rodiny; poté fantastický let vesmírem nad Zemí a nad bojišti různých epoch
Rámec se odehrává kolem roku 1866 (prusko-rakouská válka, bitva u Hradce Králové); ve snové části se prolétá celými lidskými dějinami. Romaneto vyšlo roku 1877
Rámcové vyprávění: úvod a závěr v reálném čase, uprostřed rozsáhlá fantastická (snová) cesta. Uvnitř letu se scény řadí jako obrazy dějin viděné pozpátku
epika
romaneto s prvky vědeckofantastické prózy
Ich-forma; vypravěč podává vlastní zážitek a sám na konci připouští, že nejspíš šlo o sen nebo halucinaci
Rámcová kompozice se snovou vsuvkou, retrospektiva, fantastická vize s racionálním vysvětlením v závěru; popis místo děje
Vypravěč vzpomíná na spolužáka, kterému se pro jeho posedlost fyzikou říkalo Newton. Byl to výstřední, nesmírně nadaný mladík, který tvrdil, že vědě není nic nemožné, a snil o tom, že překoná rychlost světla. Když vypukla prusko-rakouská válka roku 1866, narukoval a padl v bitvě u Hradce Králové.
Vypravěč navštíví jeho rodinu a truchlící sestru. Večer po návratu, v podivném polospánku, se před ním Newton objeví – živý, veselý a odhodlaný svůj plán uskutečnit. Tvrdí, že mu do lebky vložili mozek samotného Isaaca Newtona a že díky němu sestrojil stroj, který dokáže letět rychleji než světlo.
Vysvětlí vypravěči myšlenku, na které to stojí: obrazy dávných událostí letí vesmírem jako světlo. Kdo je předhoní, dožene je a uvidí minulost na vlastní oči. Oba nasednou do stroje a vzlétnou.
Letí zpět časem a pod sebou vidí bitvu za bitvou. Hradec Králové, napoleonské války, třicetiletou válku, křížové výpravy, války starověku, až po nejstarší doby. Všude totéž: mrtví, ranění, pole plná těl, vítězové, kteří se po čase stanou poraženými. Newton k obrazům přidává komentář, ve kterém se jeho víra ve vědu obrací proti ní samé – pokrok umí zdokonalit zbraně, ale ne člověka.
Cesta vyvrcholí poznáním, že dějiny lidstva jsou jeden nepřerušený řetěz zabíjení, a že věda na tom nic nezměnila. Vize se rozpadá.
Vypravěč se probouzí. Byl to sen, přelud po vyčerpávajícím dni, nebo něco jiného? Racionální vysvětlení je po ruce, ale otázka, kterou let vznesl, zůstává viset. Newton je stále mrtvý a válka, která ho zabila, byla jen jednou z mnoha.
Jakub Arbes (1840–1914), český prozaik a novinář, redaktor Národních listů, vězněný za své články. Zakladatel žánru romaneta – prózy s tajemnou zápletkou vysvětlenou nakonec racionálně. Newtonův mozek bývá označován za jedno z prvních českých sci-fi děl.
Česká literatura druhé poloviny 19. století. Dílo předjímá vědeckofantastickou prózu Julese Verna a H. G. Wellse (Stroj času vyšel až roku 1895) a zároveň patří k nejvýraznějším protiválečným textům české literatury 19. století.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.