Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Chudý muzikant se vydá do světa za slávou a penězi a zjistí, že to, co hledal, měl doma; obraz lidové houževnatosti a lásky, která přetrvá

Motivy:

Dudy a hudba, cesta do světa, lesní víly, matka z jiného světa, věrná láska, zlato a marnost, návrat domů, kouzelná moc hudby, české vlastenectví, lidová pohádkovost

Prostor děje:

Strakonice a české vesnické prostředí, les s vílami; poté cizí země – zámek v cizině, hostinec, žalář; nakonec návrat domů

Čas děje:

Neurčený pohádkový čas s dobovými rysy první poloviny 19. století; hra měla premiéru roku 1847

Kompozice:

Tři dějství (autor ji označil jako báchorku se zpěvy), střídání reálného a pohádkového světa. Klasická stavba cesty: odchod – zkoušky v cizině – návrat

Literární druh:

drama

Literární žánr:

báchorka se zpěvy (pohádková hra s hudbou)

Postavy:

Švanda – strakonický dudák, veselý a lehkomyslný; odejde do světa za penězi a slávou, ve světě se ztratí a zachrání ho až láska a hudba
Dorotka – jeho milá, prostá a věrná dívka; vydá se za ním do ciziny a přivede ho zpět
Rosava – lesní víla, Švandova skutečná matka; tajně mu očaruje dudy, aby uspěl, a pak nese následky
Kalafuna – český muzikant, dobrák a rodinný typ; Švandu ve světě neopustí a je hlasem zdravého rozumu
Vocilka – vychytralý český vyžírka v cizině, který Švandu obírá a využívá; komická, ale vypočítavá postava
Lesana – vládkyně vil, trestá Rosavu za zásah do lidských osudů
princezna Zulika – cizí kráska, kvůli níž Švanda málem zapomene na Dorotku

Vypravěč:

Drama nemá vypravěče; pohádkový rámec zprostředkují víly

Vyprávěcí způsoby:

Pohádková hra s prolínáním reálného a nadpřirozeného světa; komické scény střídají vážné, děj doprovázejí písně a hudební čísla

Typy promluv:

dialog – nosná forma
monolog – Švandova zamyšlení, Rosaviny nářky
zpěvní čísla a písně
komické výstupy Vocilkovy s bohatou slovní hříčkou

Obsah:

Švanda je chudý dudák ze Strakonic. Miluje Dorotku, ale její otec o zeťovi bez majetku nechce slyšet. Švanda se proto rozhodne vyrazit do světa a vrátit se bohatý.

Netuší, že jeho matkou byla lesní víla Rosava, která ho jako dítě zanechala mezi lidmi. Rosava ho z lásky chce chránit, a tak jeho dudám tajně dá kouzelnou moc: kdo je uslyší, nedokáže odolat a musí tančit.

Ve světě má Švanda ohromný úspěch. Hraje na zámcích i před panovníky, sype se na něj zlato a sláva mu stoupá do hlavy. Přilepí se na něj Vocilka, český podvodníček, který mu lichotí a systematicky ho obírá. Švanda zapomíná na domov i na Dorotku a nechá se okouzlit princeznou Zulikou.

Rosava je za neoprávněný zásah do lidského osudu potrestána vládkyní vil Lesanou. Kouzlo z dud zmizí. Švandova hra rázem není ničím výjimečným, obdiv opadne, peníze se rozplynou a Vocilka zmizí. Švanda skončí v cizí zemi obviněný a zavřený.

Za ním se mezitím vydala Dorotka spolu s muzikantem Kalafunou, který má doma ženu a kupu dětí, ale kamaráda nenechá v bryndě. Najdou ho na dně, pomůžou mu z vězení a v rozhodujícím okamžiku se za něj postaví. Rosava obětuje sama sebe, aby syna zachránila.

Švanda prohlédne. Vrací se do Strakonic bez zlata, ale s Dorotkou a s pochopením, že hudba, domov a věrnost mají cenu, kterou žádný cizí zámek nenabídne. Hra končí smířením a svatbou.

Jazykové prostředky:

lidová čeština s hovorovými prvky
poetizovaná řeč vil odlišená od řeči lidí
zkomoleniny a cizí slova v ústech Vocilky pro komický účinek
přísloví a lidová rčení
písňové texty s pravidelným rytmem
vlastenecké fráze v Kalafunových výstupech

Tropy a figury:

symbol – dudy jako talent a domov zároveň
kontrast – domov proti cizině, upřímnost proti přetvářce
personifikace přírody v postavách vil
alegorie – cesta za bohatstvím jako cesta k prohlédnutí
komika slovní i situační u Vocilky
opakování motivu návratu

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl (1808–1856), český dramatik, prozaik, novinář a herec, přední osobnost druhé fáze národního obrození. Vedl kočovnou hereckou společnost a zemřel v bídě v Plzni. Je autorem textu písně Kde domov můj z hry Fidlovačka, z níž se stala česká hymna.

Další autorova díla:

Fidlovačka
Lesní panna
Jiříkovo vidění
Kutnohorští havíři
Rozervanec
Poslední Čech

Literární kontext:

České národní obrození, doba před rokem 1848. Hra spojuje lidovou báchorku s vlasteneckým poselstvím o hodnotě domova; patří k nejhranějším českým hrám a spolu s Fidlovačkou zakládá tradici českého hudebního divadla.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.