Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Obraz pražského předměstí a ševcovské slavnosti; obrana češtiny a prostých lidí proti těm, kdo se stydí za vlastní původ

Motivy:

Ševcovská slavnost fidlovačka, poctivé řemeslo, odrodilství, láska přes stavovské hranice, čeština a němčina, Praha a Nusle, píseň Kde domov můj, podvod a přetvářka, chudoba a majetek, národní hrdost

Prostor děje:

Praha a její předměstí – Nusle, kde se koná fidlovačka (ševcovská slavnost), měšťanské domy, zahrady

Čas děje:

Třicátá léta 19. století; hra měla premiéru roku 1834

Kompozice:

Čtyři dějství, hra se zpěvy; komické a vážné scény se střídají, hudební čísla jsou vložena do děje. Klíčovým momentem je píseň slepého houslisty Mareše ve druhém dějství

Literární druh:

drama

Literární žánr:

fraška se zpěvy (obraz z pražského života)

Postavy:

Mistr Kroutil – zámožný soused, který se stydí za české řemeslo a chce se vyšvihnout mezi lepší společnost
Mastílková – přemrštěná dáma toužící po vznešenosti, mluví komicky pokaženou němčinou
Jeník – mladý muž, poctivý a přímý; miluje Lidunku
Lidunka – Kroutilova schovanka; má si vzít bohatého, ale chce Jeníka
šlechtic a jeho okolí – zástupci světa, kterému se odrodilci chtějí zalíbit
slepý houslista Mareš – epizodní postava, která zazpívá píseň Kde domov můj; z ní se stala česká hymna

Vypravěč:

Drama nemá vypravěče

Vyprávěcí způsoby:

Fraška se zpěvy: komické zápletky, záměny a nedorozumění, do nichž je vložena vážná vlastenecká poloha

Typy promluv:

dialog – nosná forma, hovorový
zpěvní čísla a písně
monolog – vlastenecké i komické výstupy
promluva stranou u komických postav

Obsah:

Na pražském předměstí se chystá fidlovačka – tradiční ševcovská slavnost, při níž se čistí kůže na fidlovačce, ševcovském nástroji, a která je zároveň lidovou veselicí.

Mistr Kroutil a dáma Mastílková patří k těm, kdo se za české řemeslo a za češtinu stydí. Mluví pokaženou němčinou, napodobují způsoby lepší společnosti a doufají, že se přiženěním nebo protekcí dostanou výš. Tyl si z nich bez milosti utahuje.

Proti nim stojí Jeník a Lidunka. Milují se, jenže Kroutil má s Lidunkou jiné plány – chce ji provdat výhodně. Rozjede se zápletka plná záměn, převleků a nedorozumění, jak se na frašku sluší.

Uprostřed veselice zazpívá slepý houslista Mareš písničku o tom, kde je jeho domov – o zemi s vodou hučící po lučinách a bory šumícími po skalinách. Ve hře je to epizoda, která má připomenout, na co jsou odrodilci hrdí být zapomněli. Píseň zhudebnil František Škroup a o osmdesát let později se z ní stala česká hymna.

Zápletka se vyřeší, jak má: přetvářka je odhalena, snobi zesměšněni a Jeník s Lidunkou se dají dohromady. Slavnost končí smířením, přesně podle podtitulu – žádný hněv a žádná rvačka.

Při premiéře roku 1834 hra propadla a brzy zmizela z repertoáru. Přežila kvůli jediné písni, kterou v ní zpívá vedlejší postava.

Jazykové prostředky:

hovorová čeština pražského předměstí
komicky komolená němčina u odrodilců
řemeslnická terminologie a slang ševců
lidová rčení a přísloví
písňové texty s pravidelným rytmem
kontrast prostého a nabubřelého vyjadřování

Tropy a figury:

kontrast – poctivé řemeslo proti prázdné nabubřelosti
ironie a satira na odrodilství
komika jazyková (pokažená němčina) i situační
symbol – fidlovačka jako svátek prostých lidí
hyperbola v karikatuře snobů
pointa v písni Kde domov můj

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl (1808–1856), český dramatik, prozaik, novinář a herec, přední osobnost druhé fáze národního obrození. Vedl kočovnou hereckou společnost a zemřel v bídě v Plzni. Píseň Kde domov můj z této hry se stala českou národní hymnou.

Další autorova díla:

Strakonický dudák
Lesní panna
Jiříkovo vidění
Kutnohorští havíři
Rozervanec
Paličova dcera

Literární kontext:

České národní obrození, doba před rokem 1848. Hra při premiéře propadla a byla stažena z repertoáru; proslula až díky písni Kde domov můj, kterou zhudebnil František Škroup a která se roku 1918 stala první částí československé hymny.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák