Vladimír Páral: Soukromá vichřice - rozbor díla

Téma:

Stereotyp a nuda v partnerských vztazích, marná snaha o únik z šedi průměrnosti prostřednictvím nevěry a sexu, která končí opět ve stereotypu.

Motivy:

stereotyp a mechanizace života
manželský trojúhelník (čtyřúhelník)
sex jako konzumní zboží
chemická továrna (prostředí)
maloměšťáctví
cykličnost

Prostor děje:

Ústí nad Labem (chemická továrna, byty, chaty).

Čas děje:

60. léta 20. století.

Kompozice:

Cyklická. Román začíná a končí stejně (nedělní nudou), mezitím proběhne 'vichřice' vztahů, která nic nezmění.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Novela / Román (groteskní, satirický)

Postavy:

Áda Vinš – Vedoucí v chemičce; spokojený, poživačný, líný; má rád své pohodlí, jídlo a pivo; podvádí ženu s Bohunkou, ale v podstatě touží po klidu.
Jožka Nitra – Mladý inženýr; nespokojený, touží po něčem vyšším, ale neví co; má vztah s Idou, ale zaplete se s Bohunkou i s Ádovou ženou.
Bohunka – Mladá laborantka; naivní, hledá pravou lásku, ale střídá partnery (Áda, Jožka); nakonec skončí v manželství, které bude stejně nudné.
Ida – Jožkova partnerka; chce se vdát a mít klid.
Manželka Ády – Unavená stereotypem, hledá dobrodružství s Jožkou.

Vypravěč:

Er-forma (nezaujatý, laboratorní pozorovatel).

Vyprávěcí způsoby:

Popisný (mechanický popis činností), Dialogy.

Typy promluv:

Opakování frází – Postavy používají stejné věty při svádění i hádkách (Máš mě rád?).
Vnitřní monology – Nuda postav.

Obsah:

Příběh sleduje čtyři páry v Ústí nad Labem, které prožívají stereotypní život plný práce v chemičce a nudných víkendů. Hlavními hrdiny jsou Áda Vinš a Jožka Nitra. Oba jsou nespokojení se svými vztahy. Áda je znuděný manželstvím, Jožka hledá vzrušení.

Rozhodnou se oživit své životy tím, že si vymění partnerky (respektive navážou milostné vztahy křížem krážem). Áda začne chodit s mladou Bohunkou, Jožka s Ádovou ženou a později i s Bohunkou. Vzniká složitý propletenec vztahů, soukromá vichřice, která má přinést změnu a štěstí.

Postavy se vrhají do sexuálních dobrodružství, jezdí na chaty, lžou svým partnerům. Páral však ukazuje, že ani nevěra nepřináší trvalé uspokojení. Nové vztahy se velmi rychle stávají stejně stereotypními jako ty staré. Milenci si říkají stejné fráze, dělají stejná gesta, řeší stejné banality (jídlo, úklid). Vichřice se mění v rutinu.

Kniha končí návratem do původního stavu (nebo stavu jemu velmi podobného). Áda se vrací k manželce a ke svému pivu. Bohunka se vdává (čeká ji stejný osud jako Ádovu ženu). Jožka rezignuje na své sny o výjimečnosti. Kruh se uzavírá. Život je zobrazen jako biologický a chemický cyklus, ze kterého není úniku, protože lidé jsou příliš pohodlní a prázdní na to, aby ho skutečně změnili.

Jazykové prostředky:

Strojový styl – Páral používá technické termíny, zkratky, chemické značky.
Opakování – Celých odstavců (popis nedělního oběda), což zdůrazňuje stereotyp.
Ironie – Sexuální scény jsou líčeny mechanicky, bez citu.

Tropy a figury:

Metafora – Život jako chemický proces (reakce, sloučeniny).
Symbol – Vichřice (citový a sexuální zmatek, který ale nezanechá trvalé následky).

Vladimír Páral

Vladimír Páral (narozen 1932). Český spisovatel, inženýr chemie. Jeho černá pentalogie (kam patří i tato kniha) kritizuje konzumní způsob života za socialismu. Píše strohým, technickým stylem (páralovština).

Další autorova díla:

Katapult
Milenci a vrazi
Mladý muž a bílá velryba

Literární kontext:

Česká próza 60. let. Páral přinesl do literatury téma odcizení a stereotypu v moderní průmyslové společnosti.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský