Petr Šabach: Putování mořského koně - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Dospělost jako pokračování kluků z party: zaměstnání, manželství, hospoda a šeď normalizace, ve které se člověk zabydlí, protože jinak to nejde

Motivy:

Dospělost, manželství, hospoda a přátelství, normalizační šeď, otec a syn, práce, která nebaví, útěk do vyprávění, stárnutí, opakující se historky, rezignace s humorem

Prostor děje:

Praha, hlavně Dejvice – byty, hospody, pracoviště, ulice; prostředí je vždy obyčejné a domácké

Čas děje:

Sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století, vyprávěno z pozdějšího odstupu; jde o třetí novelu knihy Hovno hoří (1994), vydávanou i samostatně

Kompozice:

Epizodická novela složená z krátkých historek s opakujícími se postavami; časové skoky jsou časté, souvislý děj chybí

Literární druh:

epika

Literární žánr:

novela, vzpomínková próza

Postavy:

vypravěč – týž muž jako v předchozích částech, teď už dospělý; ironický a smířený
otec – muž hotových vět a pevných zvyků; syn mu začne rozumět, teprve když sám zestárne
manželka – realistický protipól hospodského světa
kamarádi z party – Bejvl a další; scházejí se dál, ale rozcházejí se v životě
kolegové v práci – kulisa zaměstnání, které nikoho nebaví a všichni ho vydrží

Vypravěč:

Ich-forma; vypravěč vzpomíná s odstupem a komentuje sám sebe

Vyprávěcí způsoby:

Retrospektivní epizodické vyprávění v první osobě, s ironickým odstupem; dějiny v pozadí, historka v popředí

Typy promluv:

vyprávěcí pásmo v ich-formě – dominantní
dialog – hovorový, s hospodskými hláškami
polopřímá řeč při citování otce a kamarádů
anekdota jako uzavřený celek

Obsah:

Novela navazuje na předchozí části knihy Hovno hoří a posouvá vypravěče z mládí do dospělosti. Kluci z party už mají zaměstnání, některé i rodiny, a život se ustálil do podoby, kterou si nikdo nevybral.

Práce nikoho nebaví a nikdo od ní nic nečeká; chodí se do ní, protože se musí. Manželství přinese domov, děti a zároveň konec svobody, na kterou byl vypravěč zvyklý. Hospoda zůstává jediným místem, kde se dá mluvit narovinu.

Normalizační léta plynou v šedi, na kterou si člověk zvykne. Velké dějiny se dějí někde jinde a do života postav zasahují jen tak, že se něco nesmí a něco se musí. Vypravěč to nekomentuje politicky – prostě to tak je.

Vztah k otci dostává novou podobu. Vypravěč si všimne, že sám začíná mluvit jeho hláškami a používat jeho gesta. To, co mu jako klukovi připadalo směšné, teď chápe zevnitř.

Parta se pomalu rozpadá. Někdo se odstěhuje, někdo se ožení, někdo se upije. Scházejí se dál, ale schůzky jsou čím dál řidší a historky čím dál starší – vyprávějí se pořád ty samé a při každém vyprávění trochu narostou.

Kniha nemá pointu ani rozuzlení. Zůstává obraz muže, který se s vlastním životem srovnal tím, že se z něj naučil vyprávět. Titul novely to shrnuje: mořský kůň neplave, kam chce, jen se drží a nechá se unášet.

Jazykové prostředky:

obecná čeština, pražský hovorový jazyk
hospodské hlášky a rodinná úsloví
vulgarismy použité věcně
krátká souvětí, spád mluveného slova
dobové reálie normalizace
pointa na konci epizody

Tropy a figury:

ironie a sebeironie
symbol – mořský kůň jako tvor, který pluje, kam ho voda nese
kontrast – sny mládí proti šedi dospělosti
hyperbola v hospodských historkách
opakování – historky se vracejí a mění
pointa uzavírající epizodu

Petr Šabach

Petr Šabach (1951–2017), český prozaik, rodák z Prahy. Vystudoval kulturologii, pracoval mimo jiné jako čistič výloh a knihovník. Psal humoristické vzpomínkové prózy o obyčejném životě za socialismu; podle jeho knih vznikly filmy Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo a Občanský průkaz.

Další autorova díla:

Hovno hoří
Šakalí léta
Zvláštní problém Františka S.
Babičky
Občanský průkaz
Opilé banány
Putování mořského koně
Ramon

Literární kontext:

Česká próza po roce 1989, humoristická a vzpomínková linie. Šabach navazuje na hospodské vyprávění Bohumila Hrabala a na generační ironii blízkou Michalu Vieweghovi. Normalizaci nezobrazuje jako tragédii, ale jako absurdní kulisu všedního života, kterou se dá přežít vtipem.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.