Petr Šabach: Opilé banány - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Mozaika historek o mužích, kteří v Čechách stárnou mezi hospodou, rodinou a vzpomínkami; humor jako způsob, jak snést, že se člověku život prostě stal

Motivy:

Hospoda a pití, mužské přátelství, stárnutí, manželství a rozvody, vzpomínky na mládí, normalizace a devadesátá léta, otcové a synové, banánový příběh, vyprávění jako obrana, běžný život bez velkých událostí

Prostor děje:

Praha – hospody, byty, ulice, chaty; občas výlet za město. Prostředí je vždy všední a přesně pojmenované

Čas děje:

Od dětství v šedesátých letech po polistopadovou dobu; kniha vyšla roku 2001

Kompozice:

Soubor krátkých próz a historek, volně propojených postavami a vypravěčem. Nejde o souvislý román, ale o sled epizod s pointou, řazený spíš podle nálady než podle času

Literární druh:

epika

Literární žánr:

soubor povídek, humoristická vzpomínková próza

Postavy:

vypravěč – muž středního věku, v němž lze tušit autora; ironický, sebeironický, věčný pozorovatel
kamarádi z hospody – každý s vlastní obsesí, historkou a životním selháním, o kterém se mluví se smíchem
otec – opakující se postava, muž hotových vět a pevných zvyků
ženy – manželky, bývalé manželky a lásky, které v mužském světě knihy zůstávají spíš na okraji
děti – generace, která už dobu předtím nezažila a nechápe, o čem to otcové vyprávějí

Vypravěč:

Ich-forma; vypravěč historky sděluje, jako by je vyprávěl u stolu, a průběžně přiznává, že je trochu vylepšuje

Vyprávěcí způsoby:

Epizodické vyprávění v první osobě s ironickým odstupem; každá historka směřuje k pointě, souvislý děj chybí

Typy promluv:

vyprávěcí pásmo v ich-formě – dominantní
dialog – hovorový, hospodský
anekdota jako samostatný celek
polopřímá řeč při citování kamarádů a otce

Obsah:

Kniha nemá souvislý příběh; je to sled historek, které drží pohromadě vypravěč, jeho kamarádi a hospoda, kde se všechno vypráví.

Většina epizod se točí kolem mužů středního věku, kteří mají za sebou dětství v šedesátých letech, dospívání a vojnu v sedmdesátých, manželství a zaměstnání v osmdesátých a po listopadu zjištění, že svoboda jim život sama o sobě nespraví.

Vypráví se o pití a o tom, co po něm následuje. O ženách, které odešly, a o těch, které zůstaly a mají toho dost. O dětech, které nechápou, proč otcové pořád vzpomínají. O zaměstnáních, která nikoho nebavila, a o kamarádech, kteří to nedali.

Do toho se vracejí obrazy z dětství a mládí – hry na sídlišti, otcovské hlášky, první lásky, absurdity normalizačního života. Vypravěč se k nim nevrací nostalgicky, spíš s údivem, že to všechno kdysi bylo a že si z toho pamatuje hlavně blbosti.

Humor je v celé knize jediný nástroj, který postavy mají. Když se něco nepovede, udělá se z toho historka; když se něco nedá vydržet, vypráví se o tom, dokud to není k smíchu. Právě tím se ale prosvítá, co je pod tím – že většina těch mužů si svůj život nevybrala a smířila se s ním, protože jiný nemají.

Kniha končí, jak začala – u stolu, s další historkou. Žádná pointa celku, žádné poučení. Jen zjištění, že si Češi ze všeho udělají legraci, a že je to zároveň jejich největší síla i největší výmluva.

Jazykové prostředky:

obecná čeština, pražský hovorový jazyk
hospodské hlášky, přezdívky a úsloví
vulgarismy použité věcně
krátká souvětí, spád mluveného vyprávění
dobové reálie od šedesátých let po devadesátá
pointa na konci každé historky

Tropy a figury:

ironie a sebeironie – nosný prostředek
hyperbola – historky se vyprávěním nafukují
kontrast – to, co si muži o sobě myslí, proti tomu, jak žijí
symbol – opilé banány jako obraz absurdity, která se prostě stane
komika situační i jazyková
pointa uzavírající epizodu

Petr Šabach

Petr Šabach (1951–2017), český prozaik, rodák z Prahy. Vystudoval kulturologii, pracoval mimo jiné jako čistič výloh a knihovník. Psal humoristické vzpomínkové prózy o obyčejném životě za socialismu; podle jeho knih vznikly filmy Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo a Občanský průkaz.

Další autorova díla:

Hovno hoří
Šakalí léta
Zvláštní problém Františka S.
Babičky
Občanský průkaz
Opilé banány
Putování mořského koně
Ramon

Literární kontext:

Česká próza po roce 1989, humoristická a vzpomínková linie. Šabach navazuje na hospodské vyprávění Bohumila Hrabala a na generační ironii blízkou Michalu Vieweghovi. Normalizaci nezobrazuje jako tragédii, ale jako absurdní kulisu všedního života, kterou se dá přežít vtipem.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.