Petr Šabach: Občanský průkaz - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Dospívání za normalizace vyprávěné přes občanku: od patnácti do dvaceti, kdy se z kluků stávají muži a stát je přitom soustavně buzeruje

Motivy:

Občanský průkaz, dospívání za normalizace, parta kamarádů, VB a estébáci, vojna, první lásky, hospoda, dlouhé vlasy, malé vzpoury, humor jako obrana

Prostor děje:

Praha sedmdesátých let – panelové byty, školy, hospody, ulice, policejní služebny, vojenská posádka

Čas děje:

Sedmdesátá léta 20. století, normalizace; kniha vyšla roku 2006

Kompozice:

Volně řazené epizody a historky bez souvislé zápletky, seřazené zhruba chronologicky podle toho, jak kluci stárnou. Občanský průkaz slouží jako rámec a symbol

Literární druh:

epika

Literární žánr:

vzpomínková próza, soubor povídek

Postavy:

vypravěč Petr – kluk, v němž lze tušit autora; ironický pozorovatel, spíš svědek než hrdina
parta kamarádů – Popelka, Aleš, Míťa a další; každý má svou slabost a svou historku
rodiče – generace, která se s režimem naučila žít a syny před ním nedokáže ochránit
příslušníci VB a estébáci – nikoli monstra, ale malí lidé s velkou pravomocí
učitelé a soudružky – kulisa školního života s povinnou ideologií
dívky a první lásky – většinou nedosažitelné

Vypravěč:

Ich-forma; vypravěč vzpomíná z pozdějšího odstupu a průběžně komentuje, co si tehdy myslel a jak to bylo doopravdy

Vyprávěcí způsoby:

Retrospektivní epizodické vyprávění v první osobě; velké dějiny jsou v pozadí, popředí patří historce s pointou

Typy promluv:

vyprávěcí pásmo v ich-formě – dominantní
dialog – hovorový, s hospodskými a klukovskými hláškami
nepřímá a polopřímá řeč při citování rodičů a kamarádů
anekdota jako uzavřený celek uvnitř kapitoly

Obsah:

Knihu otevírá okamžik, kdy vypravěč dostane v patnácti letech občanský průkaz. Není to oslava dospělosti – je to doklad, kterým se musí prokazovat každému, kdo si o to řekne. A protože je sedmdesátá léta a on nosí dlouhé vlasy, říká si o to policie často.

Vyprávění pak sleduje partu kluků od patnácti zhruba do dvaceti. Chodí do školy, kde se povinně mluví jedním způsobem a o přestávce druhým. Poslouchají zakázanou hudbu, nechávají si růst vlasy, sbalují holky, chodí do hospody a učí se pít.

Do života jim průběžně vstupuje stát. Legitimace na ulici, výchovné pohovory, ostříhání násilím na služebně, kádrové posudky, které rozhodnou o tom, kdo se dostane na školu a kdo ne. Nic z toho není líčeno jako hrdinský odboj – kluci nechtějí režim svrhnout, chtějí ho jen přechytračit natolik, aby je nechal být.

Rodiče stojí na druhé straně téhož problému. Vědí, jak to chodí, snaží se syny udržet z průšvihů a zároveň se sami stydí za to, co všechno museli spolknout. Vzájemné nepochopení mezi generacemi je jedna z nejsilnějších vrstev knihy.

Přijde vojna, kterou kluci berou jako dva ztracené roky a absurdní divadlo, kde velitel má vždy pravdu. Někdo se z ní vrátí zlomený, někdo s dalšími historkami do hospody.

Kniha končí bez velkého závěru – tak, jak končí dospívání. Zůstává obraz doby, ve které se nedaly dělat velké věci, takže se dělaly malé, a právě ty stály za vyprávění.

Jazykové prostředky:

obecná čeština, pražský hovorový jazyk
slang mládeže, vojenský slang a dobové zkratky (VB, SSM)
vulgarismy použité věcně, ne pro efekt
krátká souvětí, spád mluveného vyprávění
dobové ideologické fráze citované s ironií
pointa na konci epizody

Tropy a figury:

ironie a sebeironie – hlavní stavební prostředek
symbol – občanský průkaz jako doklad, že člověk patří státu
kontrast – oficiální fráze proti tomu, co si lidé skutečně mysleli
hyperbola – historky se vyprávěním zvětšují
komika situační i jazyková
pointa – náhlý obrat, který epizodu uzavře

Petr Šabach

Petr Šabach (1951–2017), český prozaik, rodák z Prahy. Vystudoval kulturologii, pracoval mimo jiné jako čistič výloh a knihovník. Psal humoristické vzpomínkové prózy o obyčejném životě za socialismu; podle jeho knih vznikly filmy Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo a Občanský průkaz.

Další autorova díla:

Hovno hoří
Šakalí léta
Zvláštní problém Františka S.
Babičky
Občanský průkaz
Opilé banány
Putování mořského koně
Ramon

Literární kontext:

Česká próza po roce 1989, humoristická a vzpomínková linie. Šabach navazuje na hospodské vyprávění Bohumila Hrabala a na generační ironii blízkou Michalu Vieweghovi. Normalizaci nezobrazuje jako tragédii, ale jako absurdní kulisu všedního života, kterou se dá přežít vtipem.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.