Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Krása, radost a bláznivé opojení z moderního života, technických a cestovatelských zázraků 20. století (telegraf, rádio). Okouzlení dálkami, milostná hravost a volný asociační sled čisté radosti (báseň jako ohňostroj bez myšlenkového politického těžkého balastu)
TSF (francouzsky télégraphie sans fil – bezdrátová telegrafie/rádio jako zázrak propojení světa), cestování do exotiky (přístavy, majáky, Austrálie), velkoměsto (Paříž a kavárny na bulvárech, cirkus, biograf), lehká, erotická a hravá láska k ženám, oslava všech technických vynálezů doby jakožto hraček v dětském oku
Neukotveno (Celý svět; Evropa, Paříž, přístavy, tropické dálky od moří)
Dvacátá léta 20. století
Lyrická sbírka. Sbírka byla po grafické vizuální formě u vydání revoluční – využívala absolutně nádhernou typografii K. Teiga a typografické básně s obrázky, změnami písma atd. (kaligramy). Básně jsou absolutně volné a často psané volným veršem a zcela bez interpunkce
Lyrika
Básnická sbírka (ryzí poetismus / avantgarda)
Básnický lyrický hlas, plynoucí asociačně
Asociační řazení veršů a volný tok uvolněných slov z radosti v duchu básnické koláže
Na vlnách TSF je uvolněná, hravá radostná a typograficky i zvukově nesmírně krásná básnická knížečka z pera Jaroslava Seiferta, stvrzující přesun (uvolnění) celé mladé generace od marxistických proletářských depresí rovnou do víru poetismu (čisté zábavy a oslavy poezie i zázračné nové doby, jež už odhrnula popel 1. sv. války a chce pro sebe v klubech žít naplno). Název pochází z francouzské zkratky pro ohromný v té době prožívaný zázrak propojeného světa a bezdrátové telegrafie nebo radiových vln – „Télégraphie Sans Fil“ (TSF).
Celá tato kniha, navazující na myšlenky G. Apollinaira (Pásma) a inspirována cestami po Paříži a Itálii (Seifert na nich prožíval extatickou svatební a zamilovanou rozevlátost mládí), působí ohromně jako sled asociačních, exotických filmových barevných záběrů, ohňostrojových petard, zpráv zachycených telegrafem z vln z druhého rohu (Austrálie, Ameriky, Pařížských bulvárů atd.). Sbírka vůbec nevypráví smutné ani tíživé logické pochmurnosti filozofických děl z tehdejší generace otců, nemá žádný zdlouhavý myšlenkový balast s těžkými metaforami ke svědomí národa. Lyrický poeta se z telegrafu diví a okouzlí z novinek od lodí a užívá opojné zázraky – např. letadla v oblacích, zářivé neony, ohromné zámořské parníky, filmy v tichém kinu, bicykly (cyklisté) atd. Píše bláznivé milostné hříčky v lásce z obličeje krásných, pařížských lehkých milenek (o polibcích v rohu). Z veršů cítíme vůni mořských dálav, exotických rybek od rovníku nebo kouzlo u mořské pláže.
Naprosto neuvěřitelně moderní grafická úprava a znění ve formě „optické typografické básně“, kde básně vypadaly v knihách rozložené na stránkách jako hračky či hádanky do tvaru z nakloněných písmen nebo různých velikostí z obálek s obrázky od Teigeho, bořily nudu z klasického tisku. Nejznámější jsou např. básně jako Počitadlo či slavná zvukově-hravá (jako dětská děkovačka v básni plné naříkání nad erotikou z opilosti z kavárny o štěstí z lásky do noci bez čárek a teček). Z celé poezie dýchá snaha básníka říct a radit poválečné, unavené Evropě a obyčejnému zarmoucenému dělníkovi, že poezie už ho nesmí děsit tíhou prohry nebo plačtivým bojem (čtení pro politiky), ale má ho pobavit ze všech stesku; „jako úsměv klauna po šichtě z hrazdy u záchrany a k smíchu ze srdce pro pobavení do spaní“.
Jaroslav Seifert v mládí u dvacátých let (člen a spoluzakladatel spolku a sdružení slavného českého levicově-avantgardního hnutí Devětsil). Spolu s K. Teigem a Nezvalem se v oné době podíleli na vytvoření jediného ryze unikátně českého celosvětově vlivného uměleckého literárního směru – POETISMU, směru absolutní radosti (báseň má být jako hra).
Poetismus dvacátých let. (Kniha vyšla r. 1925, přepis později jako Svatební cesta). Kniha obrovsky a zřetelně reaguje uvolněnou opilostí (na krásy poválečných let u opileckých dekád ve 20. let – tzv. the roaring twenties/zlatá 20. léta) a vymezuje se po první těžké depresivní fázi proletářských (dělnických) smutných sociálních pláčů Seiferta. Už nechce naříkat z chudoby u továrny; chce lidi pro hravou cestu na pláži oslavit štěstím z umění. Báseň jako cirkusová barevná hříčka odlehčenosti.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.