Kritika industrializované, odlidštěné společnosti a hledání naplnění skrze přirozený, pudový a vášnivý milostný vztah.
Anglie, panství Wragby Hall v průmyslové oblasti Midlands (kontrast mezi starým sídlem, ošklivou průmyslovou vesnicí Tevershall a přilehlým lesem).
Po první světové válce (20. léta 20. století).
Chronologická, rozdělená do kapitol.
Epika
Psychologický a sociální román (ve své době považovaný za skandální a erotický)
Er-forma (vševědoucí vypravěč, který často nahlíží do psychiky postav, zejména Connie).
Popisný (detailní popisy průmyslové krajiny v kontrastu s lesem), Vyprávěcí (líčení děje), Úvahový (dlouhé pasáže reflektující odcizení, sexualitu, stav společnosti).
Lady Constance (Connie) Chatterleyová žije na ponurém anglickém panství Wragby Hall se svým manželem, sirem Cliffordem. Clifford je aristokrat a majitel uhelných dolů, který se vrátil z první světové války ochrnutý od pasu dolů. Jejich manželství je chladné a čistě intelektuální. Clifford tráví čas psaním povrchních povídek a obklopuje se cynickými intelektuály. Connie, mladá a plná života, se cítí uvězněná, frustrovaná a odcizená. Její život se smrskl na péči o invalidního manžela v prostředí ošklivé průmyslové krajiny.
Clifford, který si je vědom její frustrace a zároveň touží po dědici, jí chladně navrhne, aby si našla milence z jejich společenské vrstvy a počala s ním dítě, které by pak vydávali za jeho. Connie je tímto pragmatickým a odlidštěným návrhem znechucena. Po krátkém a neuspokojivém poměru se spisovatelem Michaelisem se Connie cítí ještě prázdnější.
Stále více času tráví v lese, který jako jediný na panství unikl industrializaci. Zde se setkává s novým hajným, Oliverem Mellorsem. Mellors je muž z nižší třídy, bývalý důstojník, který pohrdá společností a žije uzavřeně. Mezi Connie a Mellorsem postupně vzniká silná fyzická přitažlivost. Jejich setkání v hájovně přerostou ve vášnivý milostný poměr. Pro Connie je tento vztah probuzením – poprvé v životě zažívá skutečnou tělesnou vášeň a citové naplnění. Skrze tento vztah nachází spojení s přírodou a přirozeným rytmem života, který Cliffordův mechanický svět postrádá.
Jejich vztah je však prozrazen Mellorsovou zákeřnou manželkou, která se vrátí a způsobí skandál. Mellors je propuštěn. Connie ve stejné době zjišťuje, že je těhotná. Otevřeně se přizná Cliffordovi, který je rozzuřený – ne kvůli nevěře, ale proto, že si vybrala milence z tak nízké společenské třídy.
Connie opouští Clifforda a odjíždí do Itálie. Román končí otevřeně. Connie a Mellors jsou odděleni, oba čekají na rozvod se svými partnery. Mellors pracuje na farmě a píše Connie dopis plný naděje, že budou moci začít nový, společný a přirozený život, až budou oba volní.
David Herbert Lawrence (1885–1930) byl anglický spisovatel, básník a malíř. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších autorů 20. století. Pocházel z hornické rodiny v Nottinghamshire, což silně ovlivnilo jeho kritický pohled na industrializaci a třídní rozdíly. Jeho díla se často zabývají psychologií mezilidských vztahů, sexualitou, pudy a kritikou moderní, odlidštěné společnosti. 'Milenec lady Chatterleyové' (1928) byl jeho poslední a nejslavnější román. Kvůli otevřenému popisu sexuality a používání vulgarismů byl v mnoha zemích (včetně Velké Británie) zakázán jako obscénní. Slavný soudní proces v Británii v roce 1960, který vedl k povolení jeho vydání, se stal mezníkem v boji za svobodu slova.
Dílo patří do moderní britské literatury (modernismus). Bylo napsáno v roce 1928, v meziválečném období, které bylo poznamenáno deziluzí z války a kritikou starých pořádků. Lawrence reaguje na odcizení moderního člověka způsobené industrializací a intelektualismem. 'Milenec lady Chatterleyové' byl vydán nejprve soukromě v Itálii, ale ve Velké Británii byl oficiálně zakázán až do roku 1960. Následný soudní proces (Regina v. Penguin Books Ltd) je považován za klíčovou událost v historii cenzury a literatury. Román je přelomový svým otevřeným a vážným zobrazením sexuality ne jako samoúčelné pornografie, ale jako vitální síly schopné regenerovat člověka a společnost.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců