Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Dívka provdaná proti své vůli za nemilovaného muže; z poslušnosti vůči rodičům vzejde nenávist, která skončí vraždou

Motivy:

Vnucené manželství, rodičovská autorita, peníze a majetek, vesnická morálka, návrat milého z vojny, nenávist v manželství, káva s jedem, hanácká vesnice, čest a pověst, bezvýchodnost

Prostor děje:

Moravská (hanácká) vesnice – Lízalova chalupa, Vávrův mlýn, náves, kostel; uzavřený prostor, z něhož není úniku

Čas děje:

Konec 19. století; hra měla premiéru roku 1894

Kompozice:

Pět dějství, chronologicky, klasická dramatická stavba. Mezi třetím a čtvrtým dějstvím uplynou dva roky manželství – zlom, který mění dívku v ženu schopnou vraždy

Literární druh:

drama

Literární žánr:

realistická tragédie (vesnické drama)

Postavy:

Maryša – Lízalova dcera; miluje Francka, ale podvolí se otci a vezme si Vávru; z pokorné dívky se za dva roky stane zatvrzelá žena, která raději zabije, než by se vrátila do postele k muži, kterého nesnáší
Lízal – její otec, sedlák; počítá majetek a v dceři vidí obchodní položku; tvrdý, ale ne zlý – jen pevně přesvědčený, že ví nejlíp
Lízalka – matka, ještě neústupnější než otec; dceru dotlačí k svatbě citovým vydíráním
Vávra – vdovec, mlynář s dluhy a dvěma dětmi; k Maryši se chová hrubě, bije ji a ponižuje
Francek – Maryšin milý, chudý; odveden na vojnu, po návratu chce Maryšu odvést, ta odmítne
Strouhalka a vesnická pospolitost – hlas veřejného mínění, který hlídá, co se sluší

Vypravěč:

Drama nemá vypravěče

Vyprávěcí způsoby:

Realistické drama s přesnou kresbou vesnického prostředí; napětí roste z toho, že všechny postavy jednají podle svých pravidel a nikdo z nich není jednoznačný padouch

Typy promluv:

dialog – nosná forma, v nářečí
monolog – Maryšiny krátké výstupy o samotě
hromadné scény – vesnice jako sbor komentující dění
písně a lidové popěvky ve scénách odvodu a svatby

Obsah:

Sedlák Lízal se rozhodl provdat dceru Maryšu za mlynáře Vávru. Vávra je vdovec s dvěma dětmi a s dluhy, ale má mlýn, a to Lízalovi stačí. Maryša miluje chudého Francka a proti sňatku se brání.

Francka odvedou na vojnu – zařídil to Lízal, aby měl od nápadníka pokoj. Maryša zůstane sama proti otci i matce. Rodiče na ni tlačí každý po svém: otec rozumem a majetkem, matka slzami a výčitkami. Dívka nakonec ustoupí a k oltáři jde jako k popravě.

Uplynou dva roky. Ve mlýně je Maryša nešťastná: Vávra ji bije, ponižuje a zajímá se hlavně o věno, které mu Lízal slíbil a nevyplácí. Manželé spolu válčí o každou maličkost, Maryša odmítá s mužem sdílet lože a jejich soužití je peklo, ze kterého nevede cesta ven – rozvod v té době a v tom prostředí neexistuje.

Z vojny se vrací Francek. Přijde za Maryšou a nabízí jí, ať s ním odejde. Ona odmítne – ne proto, že by ho nemilovala, ale protože ví, co by to znamenalo: hanbu pro sebe i pro rodiče a život štvané ženské. Zůstane, kde je.

Vávra se dozví o Franckově návštěvě a udělá scénu. Konflikt vygraduje, Maryša pochopí, že se nic nezmění a že takhle bude žít až do smrti.

Ráno uvaří muži kávu a nasype do ní jed na krysy. Vávra ji vypije a umírá. Maryša se ke všemu přizná – klidně, bez výmluv. Poslední větou hry, kterou pronáší k otci, dává najevo, kdo to všechno začal.

Jazykové prostředky:

hanácké nářečí – důsledně u všech vesnických postav
lidová frazeologie, přísloví a pořekadla
krátké, úsečné repliky v konfliktních scénách
hospodářská a peněžní terminologie u Lízala
hrubé výrazy a nadávky u Vávry
lidové písně vložené do děje

Tropy a figury:

symbol – káva jako běžný domácí úkon proměněný v nástroj vraždy
kontrast – svatební veselí a Maryšino mlčení
gradace – od poslušnosti přes odpor k činu
tragická ironie – rodiče dceru „zaopatřili“ a připravili ji o život
předznamenání – Maryšino odmítnutí už při zásnubách
opakování motivu peněz jako míry všeho

Alois a Vilém Mrštíkové

Alois Mrštík (1861–1925) a Vilém Mrštík (1863–1912), bratři, spisovatelé a dramatici spjatí s moravským venkovem (Diváky u Hustopečí). Alois byl učitel a znalec vesnického prostředí, Vilém prozaik a bojovník za záchranu staré Prahy. Maryša je jejich společné dílo a nejhranější česká realistická tragédie.

Další autorova díla:

Rok na vsi (společně)
Pohádka máje (Vilém Mrštík)
Santa Lucia (Vilém Mrštík)
Bavlnkovy ženy (Alois Mrštík)

Literární kontext:

Český realismus konce 19. století, tzv. vesnická próza a drama. Hra vychází ze skutečné události z Divák. Patří k základnímu repertoáru Národního divadla a bývá srovnávána s Preissové Její pastorkyní.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Podobná díla podle žánru (realistická tragédie (vesnické drama))

Gabriela Preissová: Její pastorkyňa