Gabriela Preissová: Její pastorkyňa - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Nemanželské dítě na moravské vesnici: pěstounka utopí novorozeně, aby zachránila čest schovanky, a tím zničí životy všem; střet lásky s vesnickou morálkou

Motivy:

Nemanželské dítě, vesnická čest a pomluva, utopení dítěte pod ledem, macecha a schovanka, alkohol, zohavená tvář, mlýn, jaro a tající led, vina a přiznání, odpuštění

Prostor děje:

Slovácká vesnice – mlýn, Kostelničina chalupa, náves, potok a mlýnský náhon, kostel; uzavřená komunita, kde se všichni znají

Čas děje:

Konec 19. století; hra měla premiéru roku 1890

Kompozice:

Tři dějství. Mezi prvním a druhým uplyne půl roku (Jenůfa je skrývána a rodí), mezi druhým a třetím zima. Zlom nastává na konci druhého dějství, kdy Kostelnička odnáší dítě

Literární druh:

drama

Literární žánr:

realistická tragédie (vesnické drama)

Postavy:

Jenůfa – mladá dívka, čeká dítě se Števou; mírná a trpělivá, dlouho věří, že si ji Števa vezme; po všem, co se stane, dokáže jako jediná odpouštět
Kostelnička Buryjovka – její nevlastní matka, přísná a vážená žena; hanbu schovanky snese hůř než zločin, dítě utopí pod ledem a sama se pak přizná
Števa Buryja – mlynář, hezký, rozmazlený a slabý; Jenůfu svede, o dítě se nepostará a zasnoubí se s rychtářovou dcerou
Laca Klemeň – jeho nevlastní bratr; z žárlivosti Jenůfě rozřízne tvář nožem, ale právě on u ní zůstane, když ji všichni opustí
stařenka Buryjovka – hlava rodiny, snaží se držet pohromadě, co drží nedá
rychtář, rychtářka a Karolka – ztělesnění toho, co si vesnice myslí a co se sluší

Vypravěč:

Drama nemá vypravěče

Vyprávěcí způsoby:

Realistické drama s přesnou kresbou prostředí; napětí staví na tom, co se tají, a na tom, že každá postava jedná z pochopitelných pohnutek

Typy promluv:

dialog – nosná forma, v slováckém nářečí
monolog – Kostelniččin vnitřní zápas před činem
hromadné scény – rekruti, svatební průvod, dav u nálezu dítěte
lidové písně vložené do děje

Obsah:

Jenůfa čeká dítě se Števou Buryjou, mlynářem a nejlepší partií ve vsi. Nikdo o tom neví. Doufá, že si ji vezme dřív, než to bude vidět. Ve vsi je odvod a Števa se raduje, že ho neodvedli; přijde domů opilý a s muzikou.

Kostelnička, Jenůfina nevlastní matka a ve vsi vážená žena, Števu prohlédne a zakáže svatbu na rok – dokud nedokáže, že se dokáže vzdát pití. Neví přitom, že Jenůfa je těhotná.

Do děje vstupuje Laca, Števův nevlastní bratr. Miluje Jenůfu a žárlí. V hádce jí nožem rozřízne tvář. Jenůfa přijde o krásu, kterou na ní Števa oceňoval nejvíc.

Kostelnička se pravdu dozví a schová Jenůfu na půl roku doma; navenek tvrdí, že dívka odjela do Vídně. Jenůfa porodí syna. Kostelnička zavolá Števu – ten se na dítě podívá, nabídne peníze a přizná, že se zasnoubil s rychtářovou dcerou Karolkou; k Jenůfě už si po tom, co má s tváří, cestu nenajde. Laca naopak přijde a řekne, že si Jenůfu vezme i s dítětem – Kostelnička v tu chvíli zalže, že děcko zemřelo.

Aby ta lež byla pravda, dá Jenůfě uspávací nápoj, vezme novorozeně a odnese ho k zamrzlému náhonu. Utopí ho pod ledem. Když se Jenůfa probudí, řekne jí, že dítě zemřelo v horečce a že už je pochované.

Přijde jaro a s ním Jenůfina svatba s Lacou. Uprostřed příprav se z venku ozve křik: v roztátém náhonu našli tělo dítěte. Vesnice se sběhne, obviní Jenůfu a chce ji ukamenovat.

Kostelnička se přizná přede všemi. Vysvětlí, proč to udělala, a nechá se odvést k soudu. Jenůfa jí odpustí – jako jediná ve vsi. Vzápětí propustí i Lacu ze slibu, protože nechce, aby si bral ženu s takovou minulostí. Laca zůstává. Hra končí tím, že spolu odcházejí do života, který si po tom všem budou muset postavit sami.

Jazykové prostředky:

slovácké nářečí důsledně u všech postav
lidová frazeologie, přísloví, kletby a modlitby
krátké, přerývané repliky ve vypjatých chvílích
náboženská slovní zásoba u Kostelničky
lidové písně a popěvky
expresivní citoslovce a zvolání

Tropy a figury:

symbol – tající led jako čas, který vynese pravdu na povrch
kontrast – jarní svatba proti nálezu mrtvého dítěte
gradace – od skrývaného těhotenství k veřejnému přiznání
tragická ironie – Kostelnička zabije, aby zachránila čest, a čest zničí docela
předznamenání – rozřízlá tvář jako znamení, že nic nebude jako dřív
personifikace přírody – řeka, která vydá, co se do ní schovalo

Gabriela Preissová

Gabriela Preissová (1862–1946), česká spisovatelka a dramatička. Provdala se na Slovácko a tamní prostředí důkladně poznala; její hry o vesnici byly ve své době přijaty s pohoršením, protože venkov nelíčily idylicky. Podle Její pastorkyně napsal Leoš Janáček operu Jenůfa, která autorčino dílo proslavila po světě.

Další autorova díla:

Gazdina roba
Obrázky ze Slovácka
Krajem i srdcem
Korutanské povídky

Literární kontext:

Český realismus konce 19. století, vesnické drama. Spolu s Maryšou bratří Mrštíků zakládá tradici českého realistického dramatu; obě hry vznikly nezávisle a téměř současně. Janáčkova opera Jenůfa (1904) z ní udělala světově známý text.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Podobná díla podle žánru (realistická tragédie (vesnické drama))

Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša