Zdena Salivarová: Honzlová - rozbor díla

Téma:

Život obyčejného člověka v totalitním režimu 50. let, šikana ze strany státu kvůli 'špatnému' kádrovému profilu a hledání osobní svobody a důstojnosti.

Motivy:

kádrový posudek
strach a nejistota
emigrace
rodina (soudržnost)
folklorní soubor
Praha 50. let
udavačství a StB

Prostor děje:

Praha (byt rodiny Honzlových, zkušebny souboru písní a tanců).

Čas děje:

50. léta 20. století (temná léta stalinismu v ČSR).

Kompozice:

Chronologická, deníková forma (ale psáno v er-formě/ich-formě - prolínání). Rozděleno na dny.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Autobiografický román / Společenský román

Postavy:

Jana Honzlová – Hlavní hrdinka a vypravěčka (alter ego autorky); mladá zpěvačka a tanečnice v souboru; je prostořeká, živelná, trochu naivní, ale odvážná; má špatný původ (otec emigroval, bratr je páter), proto je neustále šikanována režimem a kádrováky; snaží se žít normálně, ale systém ji tlačí ke zdi.
Sedláček – Kádrovák v souboru; fanatický komunista, slizký a nebezpečný; tlačí na Janu, aby donášela, nebo aby odešla; ztělesnění moci, která ničí životy.
Rodina Honzlových – Matka, bratři, sestra; drží při sobě, i když žijí v neustálém stresu z domovních prohlídek a výslechů.
Andula – Kamarádka Jany; pragmatičtější.
Hugues – Francouzský novinář; Janina láska; nabízí jí možnost sňatku a odchodu na Západ, ale Jana váhá kvůli rodině.

Vypravěč:

Ich-forma (Jana Honzlová).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávění (deníkové záznamy), Dialogy, Vnitřní monology (modlitby, nadávky).

Typy promluv:

Hovorová čeština – Jana mluví pusou, jak jí narostla (pražská mluva), což kontrastuje s frázemi komunistů.
Budovatelské fráze – Jazyk kádrováků a schůzí (zesměšněný).

Obsah:

Jana Honzlová je členkou státního souboru písní a tanců. Miluje zpěv, ale nenávidí politické schůze, brigády a kádrování. Má smůlu – její otec emigroval na Západ a její rodina je považována za politicky nespolehlivou (reakční).

Jana je neustále předvolávána před kádrováka Sedláčka. Ten ji vydírá, vyhrožuje vyhazovem a nutil by ji ke spolupráci s StB (donášet na kolegy). Jana se snaží kličkovat, hraje hloupou, vymlouvá se, je drzá. Doma prožívá strach o matku a sourozence, které StB také sleduje.

Román popisuje absurdní každodennost 50. let – fronty na zboží, přeplněné byty, pokrytectví kolegů, kteří na schůzích hlasují pro rezoluce, ale v soukromí nadávají. Jana se zamiluje do Francouze Huguese, ale vztah je komplikovaný politikou a nemožností cestovat.

Tlak se stupňuje. Sedláček Janě oznámí, že v souboru končí. Jana prožívá krizi, uvažuje o emigraci (nelegálním přechodu hranic), ale bojí se o rodinu, kterou by tu nechala. Nakonec se rozhodne zůstat a bojovat o svou důstojnost tady.

Kniha končí otevřeně, ale s morálním vítězstvím Jany – nenechala se zlomit, nepodepsala spolupráci a uchovala si vnitřní svobodu, i když ji to stálo kariéru. Román je hořkosladkým obrazem mládí, které se nenechá udusit ani totalitou.

Jazykové prostředky:

Humor a ironie – Jana se brání humorem, i když jí jde o krk.
Autentičnost – Věrné zachycení atmosféry strachu a šedi.
Kontrast – Veselé lidové písně souboru vs. smutná realita života členů.

Tropy a figury:

Ironie – Honzlová, vy jste živel! (hodnocení kádrováků).
Symbol – Kádrový posudek (papír, který určuje osud).

Zdena Salivarová

Zdena Salivarová (narozena 1933). Česká spisovatelka, zpěvačka a herečka. Manželka Josefa Škvoreckého. Spoluzakladatelka exilového nakladatelství 68 Publishers v Torontu. Román 'Honzlová' (1972) vydala v exilu. Čerpá z vlastních zkušeností v Souboru písní a tanců Julia Fučíka.

Další autorova díla:

Nebe, peklo, ráj
Hnůj země

Literární kontext:

Česká exilová literatura. Kniha je svědectvím o 50. letech, ale napsaným s humorem a bez patosu, z pohledu mladé holky, která chce jen zpívat a žít.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský