Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Ničivá síla majetku, patologická chamtivost a lakota, která naprosto devastuje lidské vztahy, deformuje charakter a ničí štěstí i život nejbližších (rodiny i jediné dcery). Romantické iluze zklamané drsnou, kapitalistickou, peněžní realitou
Lakota a hromadění zlata a peněz jako cíl (starý bednář), naivní, čistá první láska (Evženie k bratranci Karlovi), obětování peněz pro milovaného, venkovský, temný a nudný život plný přetvářky, pokrytectví okolních maloměšťáckých snobů, chamtivě usilujících o svatbu do rodiny z vidiny milionů, citové vydírání a nesvoboda žen (matka umírá zármutkem z Grandetova chování k Evženii)
Francouzské městečko Saumur v provincii a posléze Paříž a Indie/oceány (u Karla)
Počátek 19. století, doba francouzské restaurace (po pádu Napoleona, cca 1819–1827)
Klasická realistická, chronologicky budovaná s velkými statickými popisy v úvodu, zkoumání minulosti (zbohatnutí). Začátek detailně popisuje šedivý, neuvěřitelně depresivní a strohý, zanedbaný vzhled domu v Saumuru coby zrcadla Grandetovy lakoty
Epika
Realistický a sociální román
Er-forma (velmi poučený, vševědoucí spisovatel a vypravěč-pozorovatel, který nešetří ostrými sociologickými a ekonomickými vhledy a komentuje hnus tehdejšího zlatého telátka a peněz coby hybatele, typický pro Balzaca)
Zdlouhavý (v balzacovském, velmi umělecky dokonalém smyslu objektivního zjišťování souvislostí), velká koncentrace na děj a dialog, detailní rozsáhlé ekonomické vhledy (jak zprostředkovaně bohatnou panství i postavy – tzv. exaktní hospodářský realismus)
V pochmurném, starém a zchátralém šedivém kamenném domě v provinčním údolním městě Saumur žije zámožný Felix Grandet, který dře svou dceru Evženii a submisivní manželku zbytečnou zimou, temnem, malým a odměřeným příjmem jídla i ošacením. Kolem krbu sedávají dvořící se pokrytci Cruchotovci a des Grassinové, snažící se zavděčit lakotnému staříkovi a ukradnout jediné krásné, pohádkově bohaté dceři Evženii v budoucnu svatební přízeň.
Jednoho večera tuto tichou a strašně monotónní venkovskou šeď nečekaně rozčeří zjevení mladého, voňavého pařížského bratrance Karla, chlapce, který přichází hledat do Saumuru obří zábavu. Má u sebe tajný dopis svého pařížského otce – starcova bratra. Evženie (která zažila zjevení lásky z nebes, bláhovou vášeň poprvé) je u vytržení. Následně se ale čtenář (a cynický starý Grandet z dopisu) dozvídá trpkou pravdu: Karlův otec, obchodník, před několika dny v Paříži zcela zbankrotoval (dluh 4 miliony franků), ze vzteku, potupy se prostřelil kuli do hlavy, zanechal Karla bez groše (čehož se Grandet celoživotně z opovržení pro chudáky děsí, odmítne jej platit a pošle pro radu právníkům) a žádá bratra o tajnou zaopatření osiřelého pařížského syna v Americe a Indii.
Karel je z drsné pravdy (po pár dnech, kdy pochopí, že mu u lakomce nekvete záchrana a otec se zastřelil z dluhů), absolutně v troskách. Brečí dlouhé noce na pokoji. A čistá panenská Evženie pro něj ukradne matce trochu jídla, voskovice, stará se, cítí lítost, čistou lásku. Na cestu (odjezd do ciziny) dává milovanému Karlovi veškeré své úspory (kapsičky zlatek a dukátů od otce od jejích narozanin), aby nezemřel bídou; Karel odjíždí, zapřisáhne se čekat, a jako zástavu a slib obří lásky a brzkého návratu jí ponechá zlatou, malou, vykládanou toaletní skříňku.
Celá tragédie se pak zaměří na dům. V den na nový rok panuje Grandet (a chce tradičně vidět Evženiny penízky), ze zjištění ztráty šesti tisíc milých zlatek upadne do záchvatu běsu a tyranství. Dceru hrubě zbije v nadávkách a pro hřích (nepokory synovské o zlatech) uzamče krutě o chlebu a vodě na celé dlouhé mrazivé měsíce do pokoje. Matka z hrůzy toho celého v šoku onemocní k smrti srdcem. Starý Grandet propustí dceru a obratem hraje divadlo pouze proto (na radu prokurátora de Cruchot), aby v případě úmrtí matky nedejbože na dceru nepadly majetky a on o ně z moci zákona nepřišel; přiměje Evženii podepsat (absolutní) propadnutí zbytků všeho jemu, po matčině smrti se plně uzavře, dožije jako absolutní milovník zlata. Na smrtelné posteli, s vytřeštěnými, zcvrklými zornicemi, se Grandet upíná k lesklému zlacenému rouchu faráře neboť už jen na blýskavé věci vidí a trhavě a přízračně ho žádá k sobě do nebe zachránit u pokladu (chce se naposled polapit zlata na kříži, při čemž mu vypadne duše a zemře).
Plynou nekonečné roky (asi 7 let). Z 23 leté Evženie je osamělá třicetiletá stárnoucí žena, vlastnící pohádkové obří bohatství po mrtvém tyranovi, o kterém sama na venkově vůbec neužívá a dál v depresivním zvyku žije askezí s věrnou dobrou Nanon a vyčkává sedmý rok s obří vírou na záchranu, na Karla z ciziny.
Karel z moře a z Indických končin zbohatl do hamižnosti, zapomněl, zatvrdil se z peněz. Dopis, který od něj v onen čas doručí do malého bytu, je studenou pěstí zkázy. Karel (naprosto cynicky a povýšeně), aniž tuší, že dívka je třetí nevlivnější partií z miliónů ve Francii, píše, že mládí a sny lásky jsou pryč, odesílá peníze v šeku zpět a oznamuje svůj chladný blížící se sňatek z rozumu, kvůli hraběcímu snobství a společenské záchraně dluhů (s nehezkou markýzou v Paříži) za jistou pochybnou kariéru vlivu. Zděšená a zničená Evženie definitivně odepisuje z lásky své iluze k chlapovi a v obřím činu mu z čistého pohrdání vyplatí otcovy započaté, hluboké, zkrachovalé staré otcovské dluhy pro Paříž a koupí si milosrdně za muže na vesnici jednoho za úředníků Cruchotů jen coby štít samoty (odmítne jakýkoliv fyzický styk po slibech). Za krátký, vdovský, stárnoucí samotný čas končí na venkově – chladně věnuje zbytky peněz na charitu a čeká se samotou, marnou modlitbou smíření u nebes.
Honoré de Balzac (1799–1850) patří (podobně jako u Flauberta či u angličana Dickense) mezi nevýznamnější velikány kritického (francouzského) realismu. Rozhodl se, že s ohromnou epickou obšírností, pročež pracoval i v noci (na obrovské dluhy) a dopoval se kávou, jako očitý kronikář, sepíše a zmapuje obří francouzskou společnost, celé spektrum a sociologické typy 19. století od nevěstky v Paříži přes dlužníky po velmože. Plán pojmenoval a vložil pod obrovský cyklus *Lidská komedie* s 97 knihami.
Realismus první poloviny 19. století, zakládající (zlatý) klenot Balzacovy zhruba stovky propojených knih série *Lidské komedie*. Kniha způsobila, i pro to, jak krutě demaskuje morální rozvrat pod nánosem peněz, jeden z nejčastěji adaptovaných a obrovsky čtených (kvůli přístupnému napětí psychiky) světových real. kánonů.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.