Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Opicející se patologická obětavá mateřsko/otcovská láska, zničená morálním hyenismem rozpadlé pařížské elity v honbě za penězi a slávou
Opičí láska k bezcitným vlastním dětem, šplh a postup po společenském kariérním žebříčku (pomocí tajných vztahů s ženami) a prodejnost mravů (Rastignac), chudoba, zatuchlý pension paní Vauquerové versus vysoká salony Paříže (bály, hedvábí, dostavníky), podsvětí pařížského zločinu a peníze
Francie, Paříž (pension Vauquer, pařížské luxusní měšťanské i šlechtické plesy)
Kolem r. 1819 (doba restaurace)
Dvě naprosto paralelně propojené roviny a linie. Linie mladého studenta hledajícího bohatství a iluze slávy prolíná s linií otce Goriota (kterého jeho vznešené dcery neznají a ničí na dřeň). Typický popisný a pomalý detailní rozběh prostor (pensionu s špinavými stoly)
Epika
Realistický kritický a sociální román
Er-forma, absolutní realistický rozhled vševědoucího pozorovatele (s chladnými filozofujícími popisy na odhalení špíny světa a buržoazní kruté krasy)
Zdlouhavé mistrovské, neuvěřitelné analyticky realistické vizuální obrazy hniloby zatuchlé stravy v hrubém domě i perel na plese
V levném pařížském penzionu Maison Vauquer žijí pod dohledem lakomé majitelky lidé s různými osudy. U jednoho stolu se scházejí stará slečna Michonneauová, tajemný Vautrin s černou parukou a minulostí trestance, mladý student Evžen de Rastignac, vyděděná Victorine a chudý otec Goriot. Ostatní si z Goriota dělají posměch a berou ho jako člověka, na kterém si mohou vybít zlost.
Evžen se díky své bohaté a vlivné sestřenici, vikomtese de Beauséant, dostává na aristokratické večírky. Postupně poznává skutečné vztahy za leskem pařížské společnosti. Sestřenice, sama zraněná zradou milence a chystající se do ústraní, mu vysvětluje spojení mezi bohatými sestrami Anastázií de Restaud a Delfínou de Nucingen a chudým Goriotem z penzionu. Jsou to jeho dcery. Za starého otce obchodníka se stydí a nepouštějí ho do svých domů, ale dál od něj chtějí peníze na dluhy a milence.
Vautrin Evženovi vypočítává rozdíl mezi pomalou právnickou kariérou s tisícem franků a rychlou cestou k milionovému dědictví. Navrhuje mu sňatek s Victorine a chce přes najatého duelanta nechat zabít jejího bratra, aby dívka zdědila majetek. Součástí jeho plánů je i podnikání v Americe. Evžen se zločinné nabídky zděsí a odmítne ji. Policie získá slečnu Michonneauovou, která Vautrina omámí kávou a pomůže odhalit na jeho těle cejch trestance. Vautrin je dopaden. Evžen se mezitím s Goriotovou pomocí sblíží s Delfínou de Nucingen. Jeho vztah k ní spojuje opravdový cit s touhou po společenském vzestupu.
Dcerám docházejí peníze kvůli dluhům a milencům. Anastázie a Delfína se u otcova lůžka pohádají a chtějí z něj dostat poslední úspory. Goriota raní mrtvice a začne blouznit. Stará se o něj jen medik Bianchon a Rastignac. Goriot do poslední chvíle čeká na dcery a věří, že by za peníze přijely. Obě ale zůstanou pryč a nepřispějí ani na pohřeb. Ten zaplatí Evžen, který Goriota pohřbí s prostým křížem na hřbitově Père Lachaise.
U Goriotova hrobu končí i Rastignacovy mladické iluze. Pláče, ale pak se podívá na světla Paříže a rozhodne se přijmout její pravidla. Městu vzdorovitě vzkáže „A teď ty a já uvidíme. Teď je to jenom mezi námi dvěma!“ Jako první krok odejde na večeři k baronese de Nucingen. Svůj vztah a mládí chce využít k získání peněz, moci a postavení, i za cenu ztráty poctivosti.
Honoré de Balzac (1799 až 1850) patří mezi největší velikány francouzského kritického realismu. Pracoval s ohromnou pílí, často i v noci a silně dopován kávou, aby splatil obrovské dluhy a zároveň jako kronikář zmapoval celou francouzskou společnost 19. století, od pařížské smetánky přes dlužníky až po venkovskou chudinu. Tento obří záměr shrnul do cyklu zhruba devadesáti propojených románů a povídek nazvaného Lidská komedie, v němž se stejné postavy opakovaně vracejí v různých dílech, v jiném věku i společenském postavení.
Otec Goriot patří k ústředním dílům Balzacova cyklu Lidská komedie a k vrcholům francouzského realismu první poloviny 19. století. Kniha zavádí techniku návratu postav mezi jednotlivými romány cyklu a zároveň je typickým příkladem takzvaného románu o ztrátě iluzí. Mladý hrdina přichází do velkoměsta s ideály, které postupně obětuje na oltář kariéry a peněz. Balzacův nemilosrdný, analytický pohled na honbu za majetkem a společenským postavením ovlivnil pozdější realistickou i naturalistickou tvorbu ve Francii i v Evropě.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.