Karel Václav Rais: Zapadlí vlastenci - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Učitel a kněz udržují češtinu v zapadlé podkrkonošské vesnici; obraz obrození, jak vypadalo mimo Prahu – bez slávy a bez odměny

Motivy:

Národní obrození na venkově, učitel a farář, podkrkonošská vesnice, česká kniha, chudoba a dřina, muzikanti, obětavost bez odměny, láska Albína a Karly, vzdělání jako naděje, zapadlost a odloučení

Prostor děje:

Pozdětín, zapadlá vesnice v Podkrkonoší – škola, fara, chalupy, hory a lesy; svět odříznutý od zbytku země

Čas děje:

Čtyřicátá léta 19. století, pozdní fáze národního obrození; román vyšel roku 1894

Kompozice:

Chronologicky, s klidným tempem odpovídajícím venkovskému životu. Dějová linie je slabá – těžiště je v kresbě prostředí, postav a jejich všední práce

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (vesnický, s obrozenskou tematikou)

Postavy:

Albín Kalina – mladý podučitel, který do vsi přijde z města; vzdělaný, nadšený a ochotný se pro věc uskrovnit
farář Stehlík – vlastenec starší generace; sbírá české knihy, píše a mladého učitele podporuje
Karla Stehlíková – farářova neteř, do níž se Albín zamiluje
řídící učitel Čermák – zastupuje starší, opatrnější pohled
vesničané – horalé, tkalci a muzikanti; chudí, dřou a o obrození nic nevědí, ale svoji řeč mají
Cilka a další dívky ze vsi – venkovské postavy dokreslující prostředí

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě s laskavým, mírně idealizujícím tónem; sympatizuje s vlastenci a s prostými lidmi

Vyprávěcí způsoby:

Realistické vyprávění s důrazem na popis prostředí a každodennosti; děj postupuje pomalu a bez dramatických zvratů

Typy promluv:

vypravěčské pásmo – popisné, nosné
dialog – v podkrkonošském nářečí
vnitřní monolog Albínův
vložené písně a citáty z českých knih

Obsah:

Do zapadlé podkrkonošské vesnice Pozdětín přichází mladý podučitel Albín Kalina. Je to místo bez cesty, bez pošty a téměř bez peněz – učitelský plat sotva stačí na živobytí.

Najde tam ale někoho, koho nečekal: místní farář Stehlík je vlastenec. Má knihovnu českých knih, dopisuje si s buditeli, sám píše a snaží se, aby se ve vsi četlo česky.

Albín se k němu přidá. Učí děti, půjčuje knihy, pořádá zpěv a snaží se dospělým vysvětlit, proč má smysl znát svůj jazyk a svoje dějiny. Vesničané jsou horalé, tkalci a muzikanti – dřou od rána do noci a o žádném obrození nikdy neslyšeli.

Vedle práce běží obyčejný život. Albín se zamiluje do farářovy neteře Karly a jejich vztah tvoří tichou dějovou linii, která nikam nespěchá.

Kniha nemá velké zvraty. Nejsilnější je v tom, jak přesně ukazuje, co obrozenská práce doopravdy znamenala: žádné slavnosti, žádná sláva, jen léta trpělivého učení dětí a půjčování knih lidem, kteří na ně nemají čas.

Vlastenci z Pozdětína zůstanou zapadlí – jak říká název. Nikdo se o nich nedozví a odměny se nedočkají.

Právě to je Raisova pointa. Národní obrození nenesli slavní muži z Prahy, ale stovky učitelů a farářů v takových vesnicích, o kterých se nikdy nepsalo.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština 19. století
podkrkonošské nářečí v řeči vesničanů
obrozenská frazeologie a novotvary
německé výrazy v řeči úřadů
hudební a tkalcovská terminologie
lyrické popisy horské krajiny

Tropy a figury:

symbol – česká kniha jako to jediné, čím se dá národ udržet
kontrast – velké obrozenské ideje proti bídě zapadlé vsi
idealizace vlasteneckých postav
personifikace krajiny
opakování motivu trpělivé, neviditelné práce
ironie osudu – ti, kdo obrození nesli, se slávy nedočkali

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais (1859–1926), český prozaik a učitel, představitel venkovského realismu. Sám učil v Podkrkonoší a na Hlinecku, takže prostředí i postavy čerpal z vlastní zkušenosti. Psal o venkovské chudobě, o stáří a o obětavých učitelích – tématech, která znal zblízka.

Další autorova díla:

Kalibův zločin
Pantáta Bezoušek
Západ
Rodiče a děti
Horské kořeny

Literární kontext:

Český realismus konce 19. století, venkovská próza. Román ukazuje národní obrození z opačné strany než Jiráskův F. L. Věk – ne z Prahy, ale z vesnice, kde se nekonaly slavnosti a kde se za češtinu platilo chudobou. Patří k nejčtenějším Raisovým knihám.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.