Vnitřní boj člověka s vlastní vinou a svědomím
Vina, odpovědnost, sebepoznání, psychologický nátlak, morální dilema, společenské konvence
Praha
První polovina 20. století
Chronologická
Kniha je rozdělena do 6 kapitol
Epika
Psychologický román
Er – forma
Karel Zeman – Hlavní hrdina, který trpí pocitem viny za své činy v minulosti. Jeho vnitřní boj a touha po vykoupení tvoří hlavní osu příběhu.
Marie – Karlova žena, která zůstává oddaná a trpělivá navzdory jeho vnitřnímu zápasu. Je ztělesněním pochopení a podpory.
Jan – Karlův přítel, který ho podporuje v těžkých chvílích, ale také ho upozorňuje na jeho chyby. Jeho postava představuje hlas rozumu.
Doktor – Postava, která představuje Karlova lékaře a je zároveň symbolem společnosti, která se snaží analyzovat a léčit duševní utrpení hrdiny.
Popisný
Vyprávěcí
Úvahový
Dialogy
Monology
Nevlastní přímá řeč
Karel Zeman je úspěšný muž, který se na první pohled zdá být spokojený se svým životem. Avšak v jeho nitru se skrývá hluboký pocit viny za čin, který spáchal v mládí. Tento čin se stal stínem, který ho neustále pronásleduje, a způsobuje, že Karel ztrácí radost ze života.
Postupně se v příběhu odkrývá, že tento čin byl spojen s jeho kariérou, kdy v touze po úspěchu přistoupil na nemorální praktiky. Jeho pocity viny ho vedou k častým úvahám o smyslu života, o spravedlnosti a o tom, zda je možné uniknout vlastnímu svědomí.
Karel se snaží najít útěchu v rodinném životě, ale ani jeho žena Marie nedokáže rozptýlit temné myšlenky, které ho trápí. Jeho stav se postupně zhoršuje, což vede k tomu, že vyhledá pomoc lékaře. Doktor se pokouší pomoci Karlovi prostřednictvím psychoanalýzy, ale ani to nepřináší očekávaný výsledek.
Vrchol příběhu nastává, když Karel musí čelit následkům svého činu a rozhodnout se, zda se přiznat ke své vině nebo pokračovat v životě s tímto břemenem. Tento vnitřní boj ho dovede až na pokraj zoufalství, kde si uvědomuje, že jediným východiskem je přiznat svou chybu a pokusit se nalézt odpuštění, i když to může znamenat ztrátu všeho, co dosud vybudoval.
Spisovný jazyk
Dialogy mezi postavami
Vnitřní monology hlavního hrdiny
Přirovnání – Karel se cítí jako vězeň vlastního svědomí
Metafora – Žalář nejtemnější jako symbol viny
Personifikace – Svědomí jako neustále přítomný a trýznivý hlas
Symbolika – Žalář představuje vnitřní vězení hrdiny
Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, se narodil 6. ledna 1882 v Semilech a zemřel 30. prosince 1952 v Praze. Byl český spisovatel, novinář a politik, významná postava české literatury 20. století. Vystudoval práva, ale věnoval se především literatuře a publicistice.
Olbracht je znám především pro své psychologické a sociální romány, které často reflektují problematiku lidské existence, viny a trestu. Byl členem avantgardní skupiny Devětsil a spolupracoval s levicově orientovanými periodiky.
Mezi jeho další významná díla patří například Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí nebo O zlých samotářích. Olbrachtova tvorba je charakteristická hlubokým psychologickým rozborem postav a jejich vnitřních konfliktů. Jeho díla jsou často zasazena do drsných sociálních podmínek, které formují osudy jeho hrdinů.
Kromě literární tvorby se Olbracht věnoval také politické činnosti, byl členem Komunistické strany Československa a v období druhé světové války se podílel na ilegální činnosti proti nacistické okupaci. Jeho díla dodnes patří k základním kamenům české literatury a jsou často interpretována jako kritika společenských poměrů své doby.
Modernismus
První polovina 20. století
Reflexe společenských a politických změn
Důraz na psychologii postav
Sociální otázky a problémy doby
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců